Angela Merkelová tím prozatím odvrátila hrozící koaliční krizi. Bavorská CSU hrozila rozbitím koalice s CDU kancléřky Merkelové, což by v důsledku mohlo znamenat nejen konec vlády, ale i samotné Merkelové. Ve vzduchu visely předčasné volby. Merkelová, která je kancléřkou od roku 2005, ale ještě nemá zcela vyhráno. K celé věci se ještě musí vyjádřit němečtí sociální demokraté (SPD), kteří jsou taktéž členy současné vlády. Bez jejich posvěcení nový plán nepřežije.
A jak vlastně zní dohoda mezi CDU a CSU? Na hranicích Německa s Rakouskem by měla vzniknout tranzitní centra. Do těch budou umisťováni všichni ti migranti, kteří se pohybují po Německu, ale byli již dříve registrováni v jiné členské zemi EU. Z těchto center by poté měli být navraceni do zemí, kde k registraci došlo. Je to naprosto v souladu s pravidly EU, která hovoří o tom, že žadatel o azyl je starostí té členské země, na jejíž půdu vstoupí jako první.
Obsahem kompromisní dohody mezi CDU a CSU je také změna Seehoferových původních požadavků na to, aby německá policie hned na státních hranicích takové migranty obracela na cestu zpět. To by bylo problematické i z důvodů absence jakékoli dohody mezi členskými státy EU. Angela Merkelová se obávala, že takový způsob by zapříčinil takřka okamžité spontánní zavedení kontrol na mnoha dalších státních hranicích v rámci Evropské unie.
„Dosáhli jsme jasné dohody, jak do budoucna na hranicích mezi Německem a Rakouskem zabránit nelegální migraci,“ okomentoval noční dohodu Horst Seehofer, německý ministr vnitra a šéf bavorské CSU. Jeho rezignace, kterou hrozil v případě krachu vyjednávání, nejspíše nedojde realizace.
Fotogalerie: - Projednávání imigrace odloženo
Jak připomíná zpravodajský a analytický server Politico, problematická může být dohoda s Itálií. Tamní ministr vnitra Matteo Salvini se dříve nechal slyšet, že Itálie na svém území podobná záchytná centra nezřídí, ale co hůř, Itálie také odmítne přijímat migranty, které by kupříkladu Německo chtělo tímto způsobem relokovat. Stejně jsou na tom také země Visegrádské čtyřky.
Politico si všímá přetrvávajícího skepticismu Merkelové ohledně plánovaných záchytných center. „Ve hře je příliš mnoho vlád, úřadů a mezinárodních organizací na to, aby pomocí spolupráce uvedly záchytná centra v život,“ píše komentátor Paul Taylor. Kritizuje také umírněné evropské politiky, kteří prý ve snaze soutěžit o přízeň voličů se sílu nabírajícími populisty opouštějí své hodnoty humanismu, které jinak tak často propagují ve vzletných deklaracích.
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
Nejlepším příkladem takové populistické síly v Německu je Alternativa pro Německo (AfD), která v nadcházejících regionálních volbách v Bavorsku ohrožuje pohodlnou většinu Seehoferovy CSU. I to může být důvodem, proč nyní Seehofer tlačí Merkelovou tak tvrdě ke zdi. Velký úspěch zažívá také Matteo Salvini v Itálii nebo Sebastian Kurz v Rakousku. Oba politici se svou protiimigrační rétorikou řídí své země.
„Evropa již nemůže nadále argumentovat morální převahou a odsuzovat amerického prezidenta Donalda Trumpa za plán stavby zdi na hranicích s Mexikem. Kdyby totiž EU mohla postavit zeď přes Středozemní moře, dávno by to udělala,“ uzavírá svůj text Paul Taylor.
Text noční dohody Merkelové se Seehoferem zde:
1) Na státní hranici Německa s Rakouskem vznikne nový hraniční režim, který zajistí, že zabráníme migrantům, jejichž azylový proces je v kompetenci jiné členské země EU, aby vstoupili na území Německa.
2) Budou zřízena tranzitní centra. Odsud by měli být žadatelé o azyl odesláni přímo do odpovědných zemí. Takový postup by ale neměl být uskutečňován bez shody s těmito zeměmi, nýbrž na základě administrativních dohod.
3) V případech, kdy takové dohody nebudou uskutečnitelné, budou migranti také odmítnuti – na základě dohody s Rakouskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
