„Snažím se o pohled, který není pouze oslavný, ale zároveň se zamýšlí nad děním posledních 30 let,“ tvrdí Hauser. Dnešní společnost prý není příkazová, ale rozvíjí určité vyprávění či diskurz, který se předkládá tak, že „kdo se s ním ztotožní, tak má pocit, že patří do lepší společnosti“. „Není to příkaz – že by si musel myslet, že žijeme v nejlepší společnosti. Ale polovina lidí si to nemyslí,“ říká filozof.
„Když řekneme, že nikdy nebylo lépe, vyvolává to představu uskutečněné utopie, že žijeme v nejlepším z možných světů,“ dodává.
Dle Hausera existují prý průzkumy, podle kterých hodnotí změnu režimu po sametové revoluci kladně jen polovina lidí. Dále podle Hausera bylo dle průzkumů z prosince 1989 zhruba 40 % lidí pro skandinávskou cestu socialismu, stejný počet pro socialismus v duchu myšlenek roku 1968 a jen asi 2 % lidí byla pro kapitalismus.
To, že na předlistopadový režim nahlíží kladně více než polovina populace, prý vyplývá z průzkumu – Hauser však během interview nebyl schopen uvést zdroj tohoto průzkumu, prý je však „snadno dohledatelný na internetu“.
Změna režimu dle Hausera postihla mnoho lidí. Ekonomická transformace prý negativně dopadla na miliony lidí, zejména například v severních Čechách, a dramaticky vzrostly náklady na bydlení. „Lze najít několik oblastí, kvůli kterým část společnosti říká, že v minulém režimu měla práci a neměla sociální problémy, byť třeba byla nespokojena s politickou reprezentací,“ míní Hauser.
Fotogalerie: - Podvečer 17. listopadu
Někteří lidé prý dle Hausera tvrdí: „My jsme v minulém režimu měly problémy, byli jsme nespokojeni s politickou reprezentací, ale zároveň jsme měli práci, měli jsme možnost žít celkem bez sociálních problémů.“
„Nikdo nebagatelizuje osudy mnoha lidí za minulého režimu, zvlášť těch, kdo byli pronásledováni, neprávem věznění nebo přišli o majetek. Ale když se podíváme na čistě ekonomické ukazatele, tak v regionech došlo k uzavření podniků a k růstu nezaměstnanosti,“ dodává.
„Lidé, kteří vyjadřují nespokojenost s polistopadovým vývojem, k tomu mají důvody – ztrátu kvalitního zaměstnání, pokles příjmů. 40 procent lidí například letos nejelo na dovolenou, protože na to nemají prostředky,“ popisuje Hauser.
Fotogalerie: - Uliční 17. listopad
O sametové revoluci by se mělo mluvit, že „došlo ke společenské změně, která byla oprávněná“, zapomíná se však například na ideál rovnosti. Hauser se odvolává též na knihu Revoluce s lidskou tváří kanadského historika Jamese Krapfla, v níž tvrdí, že listopadová revoluce byla ukradena a některé její ideály, například sociální spravedlnost nebo rovnost, byly nahrazeny jinými podle vzoru západní Evropy.
Intelektuálové a ekonomové kritičtí vůči převládajícímu diskurzu dostávají podle Hausera menší prostor: „Téma chudoby se v médiích více objevilo až s reportážemi Saši Uhlové a Apoleny Rychlíkové. Vždycky musí přijít někdo, kdo to téma otevře,“ upozorňuje Hauser, který je v současnosti mj. i členem Rady České televize.
Hauser hovoří i o tzv. druhém Česku, tedy o těch, kdo jsou neprivilegovaní a kteří třeba mají práci, ale neuživí z ní rodinu a jsou nuceni si půjčovat peníze. „Jsou to lidé čelící exekuci, s existenčními problémy. A není jich tak málo. Odhaduji, že to může být zhruba polovina společnosti,“ podotýká, že je potřeba o této problematice hovořit právě v souvislosti se změnou, která proběhla před třiceti lety. Většina lidí prý k půjčkám byla donucena.
Hauser je i kritický vůči takzvaným „náhražkovým tématům“ jako je třeba kritika menšin či boj proti islámu. „Prezident Zeman nebo představitelé politických stran vnášejí náhražková témata, místo toho, aby mluvili o skutečných problémech, které trápí toto druhé Česko,“ říká Hauser o politicích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
