Obě reportérky nejely do neznámé oblasti, protože danou oblast už navštívily vícekrát. Například Štuková byla v Iráku již popáté. Popsala situaci ve městě Irbíl, které se prý od její poslední návštěvy hodně změnilo. Nyní v něm pobývá mnoho uprchlíků z oblastí postižených boji. Nepřespávaly jen v klasických utečeneckých táborech, ale i v polorozpadlých domech a dokonce i na ulicích.
Klicperová poukázala na to, že když v těchto dnech bylo islámskými radikály dobyto irácké město Ramádí, došlo i k osvobození věznice, kde byli zajatí radikálové. „Takže to nepřinese nic dobrého,“ posteskla si.
V pořadu také zaznělo, že lidé v Iráku se především bojí přicházet o své domovy. Když totiž zůstanou na ulici, trpí nemocemi, nemají dost jídla, nemají se jít kam léčit. Obyvatelé Iráku reportérkám také říkali, že až přijde šíitská milice do Mosulu, tak to bude krvavé.
Reportáže z cesty se průběžně objevovaly na webu
Cesta obou novinářek nebyla prvoplánová, ale byla součástí projektu Archa, který je propojen na Charitu ČR. Obě žurnalistky dávaly během své cesty na internet reportáže, lidé měli možnost je číst a při tom on-line přispívat na účet uprchlíkům.
Na tomto účtu se do současnosti sešlo kolem 440 tisíc korun. Celý projekt bude dál pokračovat.
Za nejhorší zážitek označily své setkání s dvojicí mladých dívek – Jezídek, které byly delší čas v zajetí bojovníků Islámského státu a denně byly vystaveny brutálnímu znásilňování.
Na druhou stranu prý to, že byly ženy, sehrálo v jejich pobytu v Sýrii a Iráku pozitivní roli. Navíc tamní lidé prý bílé Evropanky neberou úplně jako ženy, ale spíše jako ženo-muže. Není prý možné, aby žena z Iráku přišla do salonku, kde kouří muži a řeší se politická témata. „Nám ale bylo dovoleno být s muži a zapálit si s nimi,“ podotkla Klicperová.
Odmítly nařčení, se kterým se občas setkávají, a sice že příliš a zbytečně riskovaly. Tvrdily, že jako zkušené novinářky by nevyjely jen tak někam, aby na místě neměly prověřené kontakty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
