Americký prezident Donald Trump naznačil, že právě začíná klíčový týden pro vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák uznává, že každý by si přál průlom, ale varuje před přehnanými očekáváními. Podle něj není jisté, že Rusko o skutečný mír opravdu stojí. „Každý by si přál, aby to byl ten rozhodující týden a aby ten případný dosažený mír nebo alespoň klid zbraní přinesl zklidnění a do budoucna ten spravedlivý, stabilní mír, o kterém mluvíme. Musím se ale přiznat, že velkým optimistou nejsem. Myslím si, že těch věcí, které se mohou ještě nepovést do čtvrtka, je hodně. A hlavně, pro mě je pořád nejsilnější vzkaz, že Rusko se prostě na příměří, natož pak na míru, dohodnout nechce,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.
„Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce,“ poukázal Dvořák.
Putin nechce příměří, jen odvést pozornost
„Jestliže na stůl někdo položí jasné bezpodmínečné příměří na třicet dní, tak ta druhá strana, chce-li skutečně jednat o míru, řekne bez podmínek: Ano, přestáváme střílet na třicet dní a budeme jednat. Místo toho Vladimir Putin vytáhne novou myšlenku: Já nechci příměří, nebude příměří, ale chci jednat o příčinách války. Všichni víme, co je příčina války,“ pokračoval Dvořák.
Dvořák připomíná, že podobný scénář už svět zažil – a neočekává, že by se Putin tentokrát zachoval jinak. „Předpokládám, že i kdyby se ve skutečnosti takové setkání mezi Putinem a Zelenským a případně Trumpem uskutečnilo, tak Putin přijde stejně jako před dvěma lety ve stejném Istanbulu s naprosto nepřijatelnými, nesplnitelnými podmínkami, aby dokázal, že Ukrajina se dohodnout nechce. Takže rád bych se v této predikci mýlil, ale obávám se, že v tuto chvíli a v tento týden žádný zásadní zlom nenastane,“ dodal ministr.
Ing. Martin Dvořák
A jaký vývoj by přece jen mohl podle Dvořáka situaci rozhýbat? „Co se dá spekulovat, že by se mohlo stát? Že by se naštval prezident Trump. To by se mi líbilo,“ řekl Dvořák.
Připouští, že účast Donalda Trumpa na jednáních může sehrát pozitivní roli. Právě jeho autorita a silná osobnost by podle něj mohly pomoci překlenout bariéry mezi Putinem a Zelenským. „Myslím si, že by určitě jeho přítomnost velmi pomohla, protože zkrátka je to – ať si o jeho dosavadním vládnutí myslíme cokoliv – autorita, kterou by Putin i Zelenskyj měli nějakým způsobem respektovat a použít právě k překlenutí těch bariér, které mezi těmi dvěma muži rozhodně jsou. Kdyby u toho seděl americký prezident, usnadnilo by jim to komunikaci. A Donaldu Trumpovi by to dalo to, po čem podle mě strašně touží – tu pozici mírotvůrce. Byl by ten, kdo je dokázal dotlačit k nějaké domluvě,“ míní, že Trumpova přítomnost by jednání pomohla.
„Tipnul bych si, že Vladimir Putin do Istanbulu dorazí a předloží naprosto nepřijatelné požadavky. Zatím to nehlásí, podle zpráv, co jsem četl, říká, že tam pošle zřejmě nějaké vyjednavače, se kterými Zelenskyj odmítne jednat, protože prezident se má bavit jenom s prezidentem,“ dodal Dvořák k jednání v Istanbulu.
V této souvislosti kriticky zmínil i váhavý postup Západu vůči Rusku. Podle něj měly být sankce tvrdší a důslednější už dříve – a válka mohla být kratší. Přesto věří, že existují další účinné nástroje, pokud bude politická vůle je využít. „Už tři roky říkám, že naše pomoc Západu, tedy i včetně Spojených států, je sice úžasná, ale je příliš pozdě a příliš málo. Protože kdybychom skutečně důsledně přetlačili Rusy sankcemi a dalšími věcmi k nějaké velmi svízelné situaci, tak už možná mohlo být po válce,“ uvedl s tím, že se bohužel v sankcích neustále objevovaly trhliny, byznys si našel svou cestu. „Teď EU chystá sedmnáctý balíček, který bude nesmírně tvrdý. A když bude dostatečně tvrdý, možná to pomůže, ale ty tři roky váhání a přešlapování velí být spíš opatrný. Ale ještě máme stále co vytáhnout z toho šuplíku. Stále jsou možnosti, jak dostat Rusa do izolace, případně do svízelné situace, je toho stále ještě na stole dost a stále ještě není silná vůle je skutečně použít,“ poukázal.
Cla a evropské tápání
Zatímco Čína má od USA devadesátidenní celní příměří a Velká Británie už dojednala obchodní dohodu – byť s minimálně desetiprocentními cly – Evropská unie je pozadu.
Dvořák otevřeně mluvil o slabinách Evropské unie v jednáních se Spojenými státy. Zatímco jiné mocnosti si už své pozice vyjednaly, Evropa podle něj přešlapuje a stále neví, jaký postoj vlastně zaujmout. „EU se stále snaží vysílat signál, posílat zprávu – my celní válku nechceme, pojďme se dohodnout. Japonci vyřešili celní válku tím, že řekli: všechno bereme a už nás nechte být. Číňané postavili čínskou zeď, Trump do ní narazil a zjistil, že tudy násilím cesta nevede, rozhodl se vyjednávat. A my pořád nevíme, jestli všechno bereme, nebo jestli se postavíme proti.“
Hlavní problém je podle Dvořáka strukturální – Unie nedokáže mluvit jedním hlasem, protože ji tvoří 27 států s různými zájmy. „Problém je nedostatečná integrace EU. Ve chvíli, kdy se má dohodnout 27 hlav států – a dokonce i některé, které se dohodnout nechtějí, mají právo veta – je to samozřejmě komplikované. To je problém Evropy.“
Navzdory těmto potížím ale Dvořák vnímá i pozitivní signály. Podle něj si lídři stále víc uvědomují, že bez jednoty Evropa ztratí svůj vliv: „Opravdu slyším – a nejenom slyším slova, vidím kroky –, že si to ti lídři začínají uvědomovat a že skutečně vlastně nemáme jinou šanci. Jestli to propásneme, to se může stát, ale má-li se Evropa znovu stát významným, silným hráčem, tak nemá jinou šanci než se spojit a držet pohromadě,“ dodal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská