Georg Kapsch nabízí předání mýtného systému Česku. Nic lepšího teď nejde vymyslet, řekl v rozhovoru pro časopis Euro

Georg Kapsch je tím člověkem, který nejraději pracuje v klidu bez ohledu na své postavení a vliv. Není rád středem pozornosti. Nepřemluvíte ho k focení ve volně přístupných místech, je střídmý ve vyjadřování i v prezentaci. Kancelář má v širším centru Vídně. Budova firmy je moderní, ale nejde o nic výstředního. Jachta, kterou má, je spíše jeho koníčkem než diamantem k obdivu – jde o klasickou padesátiletou celodřevěnou britskou loď kotvící v málo exponované části Sardinie. Stejně racionálně jako k životu přistupuje i k byznysu. „Mým zájmem nejsou politické tahanice,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro šéf firmy Kapsch.

„Vaše společnost má zkušenosti s mýtnými systémy ve více než 40 zemích světa. Stalo se někdy, že by státní sektor nebyl schopen vybrat deset let nového provozovatele, jako tomu bylo v Česku?“ zněla první otázka v rozsáhlém rozhovoru pro časopis Euro.

„Samotný výběr tak dlouho netrval, to náš kontrakt byl desetiletý. A výběr? Nemůžu posuzovat, jak to v České republice chodí, ale tendr očividně nebyl dobře připraven. A to je ten problém. Víc záležitost rozebírat nebudu, nechci se totiž zaplést do politických čachrů. Naše zkušenost v Česku je poměrně unikátní, ale přesto připouštím, že jsem něco podobného zažil i jinde. Nicméně ale platí, že kdekoliv jsme předložili nabídku pro druhé kolo, byla tou nejlepší. Jako příklad uvádím Rakousko. Když se spustil druhý tendr na provoz mýtných systémů, nabídli jsme své řešení a naše nabídka taková byla. Nejsme to my, nýbrž zadavatel, kdo obvykle způsobuje problémy. V jedné nebo dvou zemích jsme tendr nevyhráli kvůli politickým tahanicím, do nichž se zásadně nevměšujeme.

Chceme lidi přesvědčit kvalitou své práce a velmi dobrou cenou. Pokud tendr nepřipravíte pořádně, je dost pravděpodobné, že bude zrušen. A protože má ÚOHS obvykle velmi přísné požadavky a jedná odpovědně, situace se ještě zhorší, pokud se problémy vyskytnou až po výběru dodavatele. Čím dříve se tendr zruší, tím lépe pro obě strany. Jinak skutečnost, že se sešly jen čtyři nabídky, je dle mého názoru docela běžná. Především ve světě a tedy i v Evropě není tolik společností, které by vůbec byly schopny plnit dodávky a provozovat takto složitý systém. A pak, tyto dodávky s sebou přinášejí spoustu závazků, které jen málokterá firma ochotně přijímá. My na to připraveni jsme, jelikož jsme přesvědčeni, že odvádíme skvělou práci a splníme své klíčové výkonnostní ukazatele.

Není tedy zase tak neobvyklé, že v jednom zadávacím řízení obdržíte jen čtyři nabídky. Mnoho společností si jen vyzvedne podklady k zadávacímu řízení a ihned po pročtení zjistí, že buď nejsou schopny předložit odpovídající nabídku, nebo nejsou ochotny přijmout tolik závazků. Nejen v Česku, ale všude po světě jsou podmínky dost náročné. Když nesplníte klíčové výkonnostní ukazatele, platíte obrovské pokuty. To je dost velké riziko.“

„Před několika dny předložila společnost Kapsch novou nabídku s cenou nižší, než jakou nabídl vítěz soutěže. Váš hlavní konkurent, česká společnost Skytoll CZ, uvedl, že to vypovídá o vašich příliš vysokých cenách. Myslíte, že mýtné v Česku bylo pod vaším vedením v posledních dvanácti letech předražené?“ zajímalo redaktora časopisu Euro.

„Ne, předražené nebylo. V porovnání s tímto novým tendrem jsou ve hře odlišné požadavky. Kdybychom dostali ty samé v tendru na původní systém, cena by byla mnohem nižší. Nemůžete ale projekty srovnávat, nároky se v nich liší. Kdybyste uplatnil nynější požadavky na ten původní systém, vyšel by mnohem levněji.“

„Česká vláda na projekt týkající se provozu mýtných systémů poměrně spěchala, jelikož současná smlouva skončí již na konci roku 2019. Jednou z možností je prodloužit smlouvu se společností Kapsch. Je toto dle vašeho názoru rozumné?“ ptal se časopis dále.

„Na to vám odpovědět nemohu. Z čistě ekonomického a technického hlediska by to samozřejmě byla skvělá volba. Z pohledu politiky a zadávání veřejných zakázek o tom ale pochybuji. Je třeba najít nějaké řešení.“

Další možností, jak tuto situaci vyřešit, je umožnit státu, ať si sám řídí výběr mýtného, jako je tomu v Rakousku. Co si o této možnosti myslíte?“ byla další otázka v časopise Euro.

„To samozřejmě možné je, my jsme to ministerstvu nabídli již před několika lety. Řekli jsme, dobrá, investovali jste do svého vlastního systému, nikoliv systému společnosti Kapsch, tak ho využívejte! Je zbytečné ho zahodit a pořizovat nový. Je to také levnější, používáte-li nadále něco, co už vlastníte. A my vám poskytneme technologickou podporu tak, jak to činíme v Rakousku. A to je celé. Samozřejmě by nám dramaticky klesly tržby, ale tak to prostě chodí, to je život. Pro Českou republiku by to z ekonomického hlediska rozhodně bylo tím nejlepším řešením. Byly předloženy současné požadavky a my jsme mohli snížit cenu. Další možností je předat komerční provoz systému ŘSD a České republice. Jiné řešení nabídnout nemůžeme. Vrátím-li se zpátky, tak prodloužení smlouvy s námi nebylo podstatou celého procesu. Podstatou bylo vyjednávání. A jak víte, během vyjednávání můžete zajistit dvě věci: Za prvé, zda nabídky dodavatelů jsou opravdu tím, co stát potřebuje, a za druhé, zda můžete snížit ceny.“

„Česká vláda by chtěla zavést výběr mýtného na dalších 900 kilometrech českých silnic. Nemá na to však nezbytnou technologii. Jde podle vás o dobrý nápad?“ ptali se v Euru Georga Kapsche.

„Naše společnost není jediná, která tvrdí, že z ekonomického hlediska rozšíření sítě zpoplatněných silnic na silnice nižší třídy nedává smysl. Chcete-li takto vydělávat peníze, musíte nastavit vyšší tarify. Prosazení výběru mýtného na silnicích druhé a třetí třídy je mnohem dražší než na dálnicích. A vyšší tarify navíc ekonomicky znevýhodní kraje, které jsou vzdálenější od dálnice. Rovnice napříč celou ekonomikou tady nefunguje. Podívejte se například na Slovensko. Mýtný systém mají zbudován na celé síti silnic, ale zpoplatňují ho nulovým tarifem, což nedává smysl. Navíc musejí hradit provozní náklady, které jsou u satelitního systému vždy ještě vyšší než náklady systému DSRC. V České republice je proti rozšíření sítě zpoplatněných komunikací řada společností – kraje, místní úřady, dopravní průmysl – prostě všichni.“

V závěru rozhovoru se redaktoři Eura ptali na to, jak je Georg Kapsch spokojen s výkonem svého českého týmu?

„Můj tým v Česku je úžasný. S Karlem Feixem pracuji již 27 let, myslím od roku 1991 nebo 1992. Důvěřuji mu, jelikož spolu se svým týmem vždy odvádí perfektní výkon. To, že jsme nevyhráli, není jeho chyba ani chyba jeho kolektivu.“

„Vaše společnost získala na 17 let smlouvu na projekt v Zambii. Ve kterých zemích je dle vašeho názoru největší potenciál v oblasti výběru mýtného?“ zajímal se časopis o jiné než české aktivity společnosti Kapsch.

„V Zambii máme smlouvu na dopravní management a monitoring dopravního provozu, čili nejde o smlouvu na provoz mýtných systémů. Staráme se o bezpečnost a zajištění, výměnu poznávacích značek, dodržování rychlosti vozidel. Jde o koncesní smlouvu na dopravní management a bezpečnost a zajištění. Z regionální perspektivy má největší potenciál Severní Amerika. To rozhodně. Obrovský potenciál má rovněž Afrika a samozřejmě i Evropa. Máme velmi dobrou pozici v Austrálii a na Novém Zélandu, ale v Asii to moc slavné není. To bude ale náš další krok. Jižní Amerika je zajímavým trhem, ale ačkoliv má stovky milionů obyvatel, v porovnání se Severní Amerikou a Evropou tam potenciál není až tak veliký.“

„Mají členové vaší rodiny stanovené role ve vedení jednotlivých částí skupiny Kapsch? Jak spolupracuje vedení a vaše rodina?“ zněla jedna z posledních otázek.

„Víte, rodinný podnik má své výhody i nevýhody. Výhodou je rozhodně kontinuita a rychlé rozhodování. Rozhodujeme se rychlostí blesku. Jsme zorganizováni tak, že oddělujeme soukromou oblast od té profesní. Tyto oblasti nepropojujeme vyjma skutečnosti, že v čele vedení společnosti stojí členové naší rodiny. Dnes jsou tam tři z nás – má sestra je zodpovědná za realitní činnost, bratr a já se staráme o provoz. Naše firma má formu holdingu s dceřinými společnostmi. Já jsem generální ředitel holdingu, můj bratr je provozní ředitel a máme rovněž finančního ředitele, kterým je Franz Semmernegg. Každý z nás je zároveň generálním ředitelem jedné z našich dceřiných společností. Já sám vedu KapschTrafficCom, bratr vede Kapsch CarrierCom a Franz Semmernegg je ředitelem Kapsch BusinessCom. Takto jsme naši skupinu zorganizovali a jednáme jako externí lídři. Nemícháme dohromady rodinu a profesní kariéru. Klademe na sebe samotné i jeden požadavek, a tím je zkušenost. Každý člen naší rodiny, který se hodlá stát součástí vedení skupiny, musí mít magisterský diplom a pracovní zkušenosti v určité délce mimo skupinu Kapsch. Jinak by to nefungovalo. Vyžadujeme profesionalitu.“

„Kolik vám bylo let, když jste začal pracovat ve společnosti Kapsch?“ zajímalo se Euro na závěr rozhovoru.

„Asi 23 nebo 24. Zabývali jsme se elektronikou, suchými bateriemi, telefony, kondenzátory... Neměli jsme ani potuchy o mýtných systémech nebo dopravním managementu, které jsou dnes hlavními činnostmi skupiny. Věřím, že společnost by se měla každých deset let kompletně přetvořit. To také děláme, nebo se o to alespoň snažíme. Někdy se to podaří, někdy také ne. V posledních dvaceti letech jsme hodně chybovali, ale měli jsme štěstí – přinesli jsme více dobrého než špatného.“

Georg Kapsch (59)

* V roce 1981 dokončil vysokoškolské studium v oboru podniková ekonomika.
* O rok později začal pracovat v rodinném koncernu. Jeho první profesí byl marketing.
* V červnu 1989, tedy při dovršení svých třicátých narozenin, se stal členem představenstva Kapsch AG.
* CEO společnosti Kapsch je od roku 2001.
* Od roku 2002 je také předsedou představenstva společnosti KapschTrafficCom AG.
* Je členem či předsedou řady spolků a organizací. Je například členem vedení, a svého času také prezidentem, Industriellenvereinigung Wien, tedy organizace, která zastupuje firemní zájmy a propaguje inovační projekty ve Vídni. Od roku 2012 je prezidentem rakouského svazu průmyslu, v minulosti působil také jako místopředseda rakouské asociace pro elektrotechniku.

Na závěr rozhovoru s Georgem Kapschem připomenul časopis Euro, jak šel čas s českým mýtem

2015

* 15. dubna – Vláda schválila harmonogram přípravy soutěže.
* 26. srpna – Vláda schválila koncepci tendru.
22. prosince – Ministerstvo dopravy (MD) připustilo, že vybrat provozovatele do vypršení smlouvy s Kapschem (2016) nestihne.

2016

* 24. ledna – Výběrčí mýta na Slovensku, společnost SkyToll, nabídla ministru Ťokovi, že od roku 2017 převezme správu mýta v ČR.
* 1. února – O provoz mýta projevil zájem satelitní výběrčí mýta z Maďarska, National Toll Payment Services PLC.
* 9. března – Vláda schválila krizovou variantu výběru mýta po konci roku 2016. MD zahájilo 11. března výběr správce mýta.
* 11. července – Vláda schválila prodloužení smlouvy s Kapschem do konce roku 2019.
* 23. září – Společnost SkyToll se obrátila na ÚOHS kvůli prodloužení smlouvy mezi státem a firmouKapsch.
* 25. října – MD dostalo od ÚOHS za prodloužení smlouvy s Kapschem milionovou pokutu.
* 31. října – SkyToll oznámil, že poslal stížnost k Evropské komisi na prodloužení smlouvy s Kapschem.
* 18. listopadu – ÚOHS zamítl stížnost SkyTollu na tříleté prodloužení smlouvy s Kapschem.

2017

* 15. června – MD vypsalo tendr na nového správce mýtného systému po roce 2019.
* 24. listopadu – ÚOHS vydal předběžné opatření v tendru, MD nesmělo s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu.

2018

* 7. února – ÚOHS zahájil na podnět Kapsche již třetí správní řízení s MD; firma zpochybňuje neutralitu výběrového řízení.
* 6. března – ÚOHS zamítl rozklad MD na zrušení předběžného opatření, kterým ÚOHS zakázal podepsat smlouvu s vítězem.
* 8. března – Do tendru se přihlásili Kapsch, SkyToll, National Toll Payment Services a T–Systems.
* 11. dubna – Vítězem tendru vyhlásilo MD konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podaly nejvýhodnější nabídku, uvedl Ťok.
* 25. dubna – SpolečnostKapsch podala námitky proti výsledkům.
* 9. května – ÚOHS zrušil výběr vítěze tendru na výběr mýta.
* 23. srpna – ÚOHS znovu přezkoumá zadávací řízení na mýtný systém. Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj zrušil prvoinstanční rozhodnutí, jež v květnu zrušilo výsledky tendru na výběr mýta.