V březnu 2011 na funkci ministra obrany rezignoval německý křesťanskosociální politik Karl-Theodor zu Guttenberg. Učinil tak poté, co vyšlo najevo, že svou doktorskou práci zčásti opsal z jiných studií, aniž je citoval. Již předtím kvůli tomu rezignoval na svůj titul a na křeslo v parlamentu.
V květnu 2011 se německá politička Silvana Kochová-Mehrinová vzdala funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu a dalších postů kvůli podezření, že ve své dizertační práci opisovala ze zdrojů neuvedených v seznamu použité literatury. Univerzita v Heidelbergu jí proto v červnu 2011 odňala titul.
Duben 2011 přinesl další aféru. Na funkci rezignoval maďarský prezident Pál Schmitt, jemuž byl odebrán doktorský titul. Budapešťská Semmelweisova univerzita mu titul odňala poté, co vyšlo najevo, že jeho dizertace o ekonomických aspektech olympijských her je z velké části identická s textem bulharského experta na sport Nikolaje Georgieva a dalších publicistů.
V červnu 2012 vědecký server Nature napsal, že rumunský premiér Victor Ponta (ve funkci 2012–2015) opsal od dvou rumunských vědců většinu své dizertační práce o činnosti Mezinárodního trestního soudu. V červenci potom Rada pro uznávání akademických titulů rozhodla, že by Ponta měl přijít o univerzitní hodnost, ministerstvo školství ale rozhodlo, že Ponta napsal práci v souladu s akademickými standardy. V prosinci 2014 se Ponta doktorského titulu vzdal dobrovolně.
Budapešťská univerzita ELTE v prosinci 2012 oznámila, že maďarský vicepremiér Zsolt Semjén porušil vědeckou etiku při sepisování doktorské práce ze sociologie v roce 1992. Zpráva přišla poté, co maďarský týdeník Héti Világgazdáság napsal, že Semjén je podezřelý z plagiátorství při psaní univerzitní práce v roce 1991 na Katolické univerzitě Petra Pázmánye. Ani jedna ze škol mu titul neodebrala.
9. února 2013 německá ministryně školství Annette Schavanová oznámila, že odstupuje kvůli své plagiátorské aféře z funkce. Univerzita v Düsseldorfu Schavanové odebrala kvůli plagiátorství doktorský titul.
V roce 2014 se objevila další podobná kauza. V německém tisku se objevila informace o tom, že tehdejší generální tajemník bavorské CSU Andreas Scheuer, který v roce 2004 získal na pražské Univerzitě Karlově takzvaný malý doktorát, při své práci opisoval. „Malý doktorát“ uznávají jako plnohodnotný titul jen některé německé spolkové země. O několik dní později UK oznámila, že systém na odhalení plagiátů neprokázal, že by práce byla opsaná. Scheuer je nyní ministrem dopravy.
V rumunském tisku se v roce 2015 objevily informace, že tehdejší poslanec Mihai Tudose opsal část své doktorské práce na Národní akademii zpravodajských služeb. O titul nakonec nepřišel a od června 2017 do letošního ledna byl premiérem.
V roce 2016 senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru rozhodl o tom, že německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová si může ponechat doktorát, i když v její dizertační práci z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.
28. června 2018 Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že magisterská práce ministryně spravedlnosti Taťány Malé (ANO) nese podle expertů, které rozhlas oslovil, prvky možného plagiátorství. V práci, kterou Malá sepsala v roce 2011 na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, kde vystudovala práva, našel systém na odhalování podvodů opakovanou shodu s příspěvky na internetu nebo s prací jiné autorky. Později se objevila obdobná podezření u práce ministryně na Mendelově univerzitě v Brně, kde psala práci o chovu králíků. Malá 9. července po 13 dnech ve funkci oznámila, že ve vládě končí. Plagiátorství odmítla a celou věc označila za kampaň.
Mgr. Ing. Taťána Malá
16. července 2018 server seznamzpravy.cz uvedl, že v bakalářské práci nového ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD) je mnoho stránek stejného textu, který dříve napsal jiný autor. V některých kapitolách včetně úvodu jsou celé stránky přímo překlopeny z jiné bakalářské práce. Ministr serveru řekl, že shody si neumí vysvětlit a že na své práci pracoval poctivě.
V problémech se ocitl i Stanislav Gross (ČSSD), předseda vlády (2004–2005), ministr vnitra (2000–2004) a poslanec. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Poté, co už jako významný politik v roce 1999 promoval na pražské právnické fakultě, vzbudila pozornost jeho diplomová práce, v níž na pouhých 33 stránkách podle týdeníku Respekt opsal několik zpráv České národní banky. Práci však v archivu školy zničila povodeň v roce 2002. Pochybnosti se objevily i o jeho rigorózní práci z plzeňských práv. Gross v roce 2015 zemřel.
V hledáčku médií se ocitl také Marek Benda (ODS). Poslanec, mj. předseda poslaneckého klubu ODS (2012–2013). V letech 2003–2008 dálkově vystudoval Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni. V říjnu 2009 uvedla Česká televize, že tituly Mgr. a JUDr. získal za stejnou práci. ČT také informovala, že Bendova rigorózní práce je téměř o 50 stran kratší, než předepisují pravidla. Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení velikosti písmen a odlišnému řádkování. Benda poté uvedl, že diplom nepřevzal a titul neužívá.
Pozornosti novinářů neunikl ani Vít Bárta (Věci veřejné), poslanec a ministr dopravy (2010–2011). V květnu 2012 napsal časopis Reflex, že bratři Vít a Matěj Bártovi v rigorózních pracích, za které dostali na bratislavské Akademii policejního sboru tituly JUDr., opisovali ze skript svého učitele Jiřího Strause. Bratři uvedli, že se Strausem vědecky spolupracovali. Slovenské ministerstvo vnitra později uvedlo, že pochybení školy nezjistilo.
Obdobnou kauzu řešil také Marcel Chládek (ČSSD), senátor a ministr školství (2014–2015). V roce 2006 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. v oboru andragogika. V květnu 2014 Lidové noviny napsaly, že Chládkova rigorózní práce má rozsah pouhých 58 normostran. Podle listu prý ani neodpovídá akademickým nárokům. Chládek kritiku odmítl. Děkanka fakulty Mirjam Friedová v reakci na článek uvedla, že Chládkova práce odpovídala tehdejším požadavkům.
V neposlední řadě musel okolnosti svého studia vysvětlovat také Milan Chovanec (ČSSD), poslanec a ministr vnitra (2014–2017). V roce 2009 vystudoval bakalářský obor na Fakultě právnické Západočeské univerzity, regulérnost jeho studia byla v médiích zpochybňována mj. proto, že je absolvoval během několika měsíců. Výtkám o době studia se bránil absolutoriem kurzu celoživotního vzdělávání, takže nastupoval přímo do třetího ročníku. Titul Bc. nepoužívá. V říjnu 2016, krátce před volbami, upozornila Česká pirátská strana na nesrovnalosti kolem jeho bakalářské práce. Podle Pirátů je práce částečně opsaná, dvě stránky se totiž téměř shodují s vypracovanou maturitní otázkou studenta přeloučského gymnázia. Chovanec obvinění odmítl a nazval je „předvolebním skandálkem“.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
