„Dokument reflektuje i aktuální vývoj způsobený pandemií covid-19. Podle dat Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI měla krize tvrdší dopad na ekonomické postavení žen a na jejich psychické zdraví. V loňském roce přibylo 32,8 tisíce nezaměstnaných žen a 19,6 tisíce nezaměstnaných mužů, ženy také ve větší míře doplácejí na zavření škol, školek a dětských skupin,“ zní odůvodnění na webových stránkách vlády. Je zde také uvedeno, že během karantény výrazně stoupl počet případů domácího násilí, tedy zločinu, ve kterém jsou v roli oběti ve valné většině případů ženy.
Novou vládní strategii si můžete nastudovat ZDE:
„Spravedlivý podíl žen a mužů na rozhodování představuje základní pilíř fungující demokracie,“ tvrdí autoři v úvodu kapitoly s názvem Analýza současného stavu. Tvůrci se odkazují na vědu s tvrzením, že současné vědecké poznatky ukazují vyšší efektivnost diverzních týmů oproti týmům homogenním. Opírají se o hojně citovanou 17 let starou studii z University of Michigan. „Spravedlivý podíl žen a mužů na veřejném rozhodování je tak nejen otázkou lidských práv, ale také předpokladem pro efektivní tvorbu veřejných politik. Budou-li férověji obsazené rozhodovací pozice, bude i rozhodování o jednotlivých společenských otázkách férovější,“ upozorňují dále tvůrci.
Podle autorů studie je v současnosti Česko na samém chvostu Evropské unie, co se rovnosti mezi pohlavími týče. Citují například Gender Equality Index 2020, ve kterém skončilo Česko třetí od konce v oblasti rovnosti pohlaví v rámci rozhodovacích pozic. „V roce 2020 vydal Evropský výbor pro sociální práva rozhodnutí, ve kterém konstatoval, že Česko porušuje Evropskou sociální chartu z důvodu nezajištění vyváženého zastoupení žen v rozhodovacích orgánech soukromých společností,“ připomínají autoři další české nedostatky. A mohli bychom jít i dál. Žen je prý málo všude – ve Sněmovně, v krajských zastupitelstvech, v dozorčích radách veřejných firem atd. Poměrné zastoupení žen sice roste, prý ale příliš pomalu.
Opačné nerovnosti si autoři všímají v kapitole s názvem Péče a trh práce, v bodě 4.1.3. Rodičovský příspěvek v roce 2019 čerpaly z 98,3 % ženy a pouhých 1,7 % muži. Autoři navíc zjistili, že tento poměr je v poslední dekádě takřka neměnný. Za jeho příčinu považují „přetrvávající genderové stereotypy (předpoklad, že o dítě se má starat matka) a rozdíly v příjmech žen a mužů“. Studie sice uznává, že v přemýšlení Čechů došlo k jistému posunu a nyní zhruba dvě třetiny dotazovaných souhlasí s tím, že o děti by se měli starat oba partneři, přetrvávají společenské stereotypy, pohlížející na ženu coby na primární pečovatelku.
Již obligátní kritika je v dokumentu věnována tzv. „gender pay gap“, neboli nerovnosti v odměňování obou pohlaví. Rozdíl v roce 2018 činil 20,1 %, větší propast byla v rámci EU jen v Německu a v Estonsku, píše se na straně 29. Vůbec největší rozdíl je podle dokumentu ve věkové kategorii 35–39 let, konkrétně 32 %. „Nerovnostem ovšem nečelí jen ženy. Muži jsou například v důsledku genderových stereotypů a nerovnoměrného rozdělení rolí v rodině znevýhodněni při rozvodu, když usilují o svěření dítěte do své či společné péče. Muži také z důvodu častějšího zanedbávání prevence vykazují vyšší míru úmrtí na preventabilní choroby,“ dodává dokument.
V Česku podle dokumentu existuje genderová segregace na trhu práce. „Tato segregace vzniká již v průběhu vzdělávání, kdy jsou dívky zpravidla motivovány ke studiu humanitních a pečovatelských oborů, zatímco chlapci ke studiu technických oborů. Negativním důsledkem segregace trhu práce je např. nerovnost odměňování. Feminizované sektory jsou zpravidla hůře finančně ohodnoceny než ty, ve kterých dominují muži. Nízké zastoupení žen také znamená, že se do daného oboru nepromítne žitá zkušenost žen, což může mít negativní dopady jak na obsah, tak na formu práce,“ píše se zde.
Tím se autoři pomalu dostávají k jednomu z mediálně nejvděčnějších bodů celé strategie, a tím je otázka transparentnosti mezd. „Negativní vliv na nerovné odměňování žen a mužů má také netransparentnost odměňování,“ můžete se dočíst na straně 29. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o uplatňování doporučení Komise o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti přitom členským zemím doporučuje, aby do zákona zavedly právo pro jednotlivce vyžádat si například informace o úrovni platů a zohledňovat otázky rovného odměňování v rámci kolektivního vyjednávání.
Nová vládní strategie počítá v pracovní kapitole se čtyřmi cíli. Má jít o snížení nerovností mezi muži a ženami v souvislosti s péčí, snížení nerovností mezi muži a ženami na trhu práce, snížení rozdílů v odměňování žen a mužů, a také snížení míry ohrožení chudobou, zejména žen. V souvislosti s výše zmíněnými problémy ohledně zastoupení žen ve veřejných funkcích si pak vláda vytýčila dva cíle, konkrétně zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a zvýšení zastoupení žen v politice. Součástí toho mají být podle dokumentu i připravované návrhy legislativních opatření k podpoře vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice.
V době pandemie se vlivem karantény i ztráty existenčních jistot zvyšuje ve společnosti nervozita a napětí, dochází také k mnohem většímu počtu partnerských konfliktů. Část strategie tuto problematiku řeší v samostatné kapitole „Bezpečí“. „V Česku se ve veřejném prostoru ženám a mužům nežije stejně. Svědčí o tom i data, která ukazují, že až 60 % žen se po setmění vyhýbá určitým místům ze strachu o své bezpečí. Pro srovnání u mužů je to 20 %. V praxi se často potkávám s dívkami a ženami, které čelily sexuálnímu násilí či kybernásilí. Za důležité považuji se o sexuálním násilí bavit ve školách. Již několik let proto pořádáme preventivní workshopy a jsem ráda, že nově na nich spolupracujeme i s Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády,“ řekla k tomu Johanna Nejedlová, ředitelka spolku Konsent.
Jedním z opatření bude podle vlády i zmapování trestů udělených pachatelům genderově podmíněného násilí a důslednější školení soudců a soudkyň za účelem sjednocení rozhodovací praxe.
Dokument se také věnuje otázce vědy a znevýhodnění žen v akademickém prostředí. Ženy tvoří tři pětiny absolventů vysokoškolského studia, avšak mezi výzkumníky už jich je pouze 27 %. „Strategie v této oblasti navrhuje zavést podporu rodičů, kteří se vracejí do profese po rodičovské dovolené ve formě návratových grantů. Jedním z opatření je například umožnění rodičům proplatit hlídaní dětí z grantu. Podpoří se také aktivity, které motivují větší zapojení méně zastoupeného pohlaví, například mentoring, vzdělávací kurzy, kampaně, které zviditelní vzory v dané oblasti,“ zmínil Marcel Kraus z Technologické agentury ČR.
Nová vládní strategie obsahuje celkem 8 oblastí, ve kterých je vytýčeno 26 cílů. K jejímu plnění budou sloužit kromě běžných činností ministerstev i EU fondy a fondy EHP/Norska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
