Herečka Kolářová se obrací na lidi, kteří podporují Babiše: Nedokážu si představit...

30. 12. 2019 8:30

Herečka Daniela Kolářová se pro Seznam Zprávy rozhovořila mimo jiné i o svých zkušenostech v politice. Kolářová se totiž po roce 1990 stala poslankyní.

Herečka Kolářová se obrací na lidi, kteří podporují Babiše: Nedokážu si představit...
Foto: Repro Facebook
Popisek: Daniela Kolářová
reklama

„Měla jsem takový pocit strašné zodpovědnosti, protože jsem v Praze dostala tolik preferenčních hlasů. S tím jsem vůbec nepočítala. Prosila jsem, aby mě na kandidátce dali úplně dozadu, chtěla jsem pomoct, ale pak jsem dostala tolik hlasů… a to jsem považovala za tak strašně zavazující, neflákat se, pracovat. Byly to dva roky, ale vím, že jsem odešla úplně vyřízená. Bylo to fakt náročné,“ poznamenala Kolářová.

„Navíc je strašně zvláštní, že dostanete tolik preferenčních hlasů, a pak najednou na vás lidé na ulici zle pokřikují, tak se to tak zvláštně vyvažovalo. O to víc si člověk musel dávat pozor, aby zbytečně neabsentoval, aby byl v obraze, aby uměl s lidmi na besedách o těch věcech mluvit. Ale co bylo strašně zvláštní, jak se vám před očima odehrávalo takové nepopsatelné divadlo: tehdy se rozdělilo Občanské fórum na ODS, ODA a na Občanské hnutí…“ dodala Kolářová s tím, že začaly boje.

Nejdříve se podle ní všichni zdravili, byli slušní, a pak se začali napadat, byli nepříjemní, arogantní. „S některými lidmi jakoby to zdání té legrační moci, byť na poslaneckém postu, tak cvičilo, že se vám proměňovali před očima. Neuvěřitelně. Ze začátku tam přišli jako slušní lidé, a najednou to byli nesmiřitelní nepřátelé, kteří se škatulkovali a kdesi cosi. Ta prvotní euforie byla pryč,“ zmínila.

Dnes je politikou silně znepokojená. „Když jsme vstupovali do Evropské unie, byla jsem ráda, že se vracíme do toho západního prostoru s křesťanskými hodnotami. Nejsem nějak nábožensky orientovaná, ale chápu, že existuje něco jako Desatero, je to základní etický kodex, na kterém funguje právní řád, že jsou to meze nastavené v etice… A teď s hrůzou sleduji, že někde jsou schopní to dodržovat a u nás je to jakoby jedno. Nechápu postoj určité části veřejnosti, že jim je jedno, že předseda vlády je bývalý spolupracovník StB. Vůbec si neumím představit, že by v roce 1992 nebo 1994 něco takového mohlo projít. A najednou to nevadí,“ uzavřela s myšlenkou, že jsme možná ke svobodě přišli strašně lehce. Sama by už do politiky znovu asi nešla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Divadlo s rouškami, národ ve strachu. Řádění Babišovy kohorty, udavačství. Nářez od profesora Milana Knížáka

22:49 Divadlo s rouškami, národ ve strachu. Řádění Babišovy kohorty, udavačství. Nářez od profesora Milana Knížáka

Bývalý rektor Akademie výtvarných umění a někdejší generální ředitel Národní galerie Milan Knížák va…