Že se provládní média vymezují proti opozici, je vcelku logické. Někdy je ovšem jejich horlivost poněkud komická. To když občana znechuceného počínáním vlády varují, že se ho opozice zastane a napraví, co vláda zprasila. Korporátní žurnalisté si s oblibou berou na pomoc korporátní ekonomy, kteří s gustem „cupují Babišovy předvolební sliby“.

Cupování vypadá tak, že se vypočítá, co to bude stát, když důchody budou odrážet růst životních nákladů, když se zastropuje odchod do důchodu na pětašedesáti letech anebo když stát podpoří mladé rodiny příspěvky na aktivity dětí. Nejvíce se ovšem tito cupovači Babiše děsí zlevnění energie, konkrétně představy, že stát ovládne nenažraný ČEZ. A špatné je prý i snížení daně z příjmu firmám, kterým současná vláda daň zvýšila poté, co jim předvolebně slíbila, že to neudělá.

Zatímco opozice občana straší tím, že zůstanou-li fialovci u moci, budou v ožebračování občanů bezostyšně pokračovat, fialovci občana varují, že na ně Babiš bude hodný, a v rozpočtu pak nebudou peníze na zálohy na americké stíhačky, na náboje potřebné do válek anebo na pokuty za nepřijetí migrantů ze zemí, kde už importovaní islamisté místním přerostli přes hlavu. Přesvědčování voliče, že si hodného Babiše nemůže dovolit, chce-li být za dobře s arogantním přitroublým Bruselem a válkychtivým NATO, je ale práce těžká a nevděčná. Jak se říká, práce pro vraha.