U průzkumů volebních preferencí si nikdy nejsme jisti, zda se jedná o informaci, anebo o manipulaci. Pokud jde ale o interpretaci průzkumů, žádná nejistota nehrozí. Jde o průhlednou manipulaci. Manipulativní bývá již komentář výzkumníků, kteří ke svému zboží připojují tendenční návod k použití. Pak výzkumy veřejného mínění poslouží k ovlivnění veřejného mínění novinářům, kteří z posunů v rámci statistické chyby smolí bombastické rádoby politologické prognózy.

Čtenáři průzkumů zjišťují, zda jejich vidění světa koresponduje s míněním většiny, anebo zda patří k menšině. Z výzkumu se dovíme, že strany nejvíce poškozující republiku volí lidé s nejvyšším formálním vzděláním, zatímco opozici, která bije na poplach a varuje před nejhorším, volí nevzdělanci. Průzkumy preferencí tudíž prozrazují, že zdravý rozum se z velkoměst odstěhoval na venkov, kde se stále ještě většina lidí živí prací, zatímco ve velkoměstech se myslí unijně progresivně, neboť honorované jsou vesměs kecy.

Lidé, kteří politikou nežijí a průzkumy berou jako vodítko, komu dát hlas, jsou významnou cílovou skupinou. Jim jsou určeny články, varující před stranami údajně nesystémovými, populistickými či radikálními. Hrozbou u těchto stran jsou míněny nápady jak postavit republiku na nohy, nasměrovat ji k soběstačnosti, k růstu a to ku prospěchu občanů, nikoli ku prospěchu zavedených politických stran, které na lidech pouze parazitují.