Tvrdší migrační politiku postupně přijímá řada evropských států včetně Švédska, Rakouska nebo Německa. Koalice CDU/CSU, v jejímž čele dříve stála kancléřka Angela Merkelová, se na svém posledním sjezdu ostře vymezila proti nelegální migraci. „Naše země je ve vážné situaci. Ekonomika upadá, demokracie je v ohrožení, pověst Německa v zahraničí klesá,“ upozornil bavorský premiér Markus Söder s dodatkem, že se už lidé v Německu „ve svém sousedství necítí jako doma“ a místo „kapitulace“ je třeba začít s deportacemi i do Sýrie a Afghánistánu. Právě CDU/CSU má podle průzkumů největší šanci na vítězství v parlamentních volbách v roce 2025. Ještě tvrdší azylovou politiku pak navrhuje stále rostoucí pravicová strana AfD.

Přísnější imigrační politiku prosazuje také lídr nejsilnější nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. „Naše nizozemská vláda chce opustit imigrační a azylovou politiku EU a připravuje nouzové zákony!“ uvedl Wilders, který chce vyhlášením „azylové krize“ obejít parlament a zarazit příchod imigrantů do Nizozemí bez rozhodnutí parlamentu. 

Všem svým kritikům vzkázal, že když může Německo uzavírat hranice a zavádět přísné kontroly, tak může obdobná opatření přijímat i nizozemská vláda. A pokud by někomu nestačil německý příklad, může se podle Wilderse podívat do Maďarska, které chrání své hranice, případně do Švédska, které zpřísňuje svou imigrační politiku, ale třeba i do Itálie, která také imigraci omezuje a dohodla se s Albánií o zřízení táborů pro žadatele o azyl mimo italské území.

Tyto italské tábory na území Albánie budou podle italského ministra vnitra Mattea Piantedosiho otevřeny příští týden. Zařízení v Gjader má 880 lůžek, druhé středisko v Šen-ťinu, které pojme přibližně 200 osob, bude provádět identifikační a registrační postupy, aby se odlehčilo italským přijímacím střediskům.