Hutka: To slovo Rus, to nemá s Ruskem nic společného, to si vypůjčili

26.02.2024 13:05 | Monitoring

K výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu pozvala ČT k Danielu Takáčovi písničkáře a chartistu Jaroslava Hutku. Ten ve studiu vzpomínal historii. Jednak tu, kterou zažil, tedy na rok 1968. Kdy invazi sovětských vojsk nečekal. Nečekal ani únorový útok na Ukrajinu. Ale pak se Hutka rozhovořil i o historii Ukrajiny, kterou vyčetl od Timothyho D. Snydera. „Ta Ukrajina už v 10. století byla evropský vyvinutý stát. Ta Kyjevská Rus. S tím Ruskem to slovo Rus nemá nic společného, to si tam pak půjčili Rusové,“ tvrdil například.

Hutka: To slovo Rus, to nemá s Ruskem nic společného, to si vypůjčili
Foto: Repro ČT
Popisek: Písničkář Jaroslav Hutka v Interview ČT24

Hutka řekl, že jeho písničky se nemají k lidem jak dostat. A že je pro lidi „drzý politický zpěvák“, ale písničky, o které mu opravdu jde, se k publiku nedostanou. „Protože jak? V rádiu to nehrajou, v televizi to taky nehrajete,“ dodal se smíchem a pohledem na Takáče. Zklamán prý ale není, jen je jiná situace. Vzpomínal, jak se organizovaly koncerty za komunismu a jak si lidé šířili nahrávky.

Přes Francise Fukuyamu a jeho Konec historie se pak Hutka i Takáč dostali k válce na Ukrajině. „Jak je to možné, že po zkušenostech z druhé světové války, s těmi možnostmi přenosu informací, vědění, vzdělání, atd., jak může být v Evropě zase válka?“ ptal se Takáč a Hutka odvětil, že se na to dívá s hrůzou. Poznamenal, že historicky to ovšem není nic nového.

„Člověk má v sobě takový pocit... nevím jestli zklamání, ale člověk je zaskočen, protože bylo doufání, že už na to nedojde, protože ta zkušenost byla tak široká, tak zpublikovaná, zpracovaná, že člověk měl pocit, že ke všem už došla a že tím pádem se to nemůže stát,“ pravil Hutka. Ale doplnil, že lidstvo zůstává stále stejné.

Současné Rusko je podle něho stejné jako Sovětský svaz v roce 1968. Prohlásil, že jak je Rusko veliké, tak je i izolované. „Ten dav zůstává stejný. A ten pocit té velikosti jim možná dává jiný pocit než nám Čechům. My nemáme pocit velikosti, takže nemáme pocit, že bychom si měli vzít kus Rakouska, kus Polska, my nemáme problém, že by nám to někdy patřilo. Maďaři mají problém, Poláci mají problém, Rakušani to neřeší,“ řekl a připomenul, že polské území sahalo až ke Kyjevu.

Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 49981 lidí
Takáč se dále zeptal, proč na fungování ruské společnosti nic nezměnila ani Jelcinova devadesátá léta, ani Gorbačovova perestrojka. Hutka mínil, že Gorbačov dostal Rusko do kouta, kde si nevědělo rady a Jelcin pak Sovětský svaz rozbil. „Což pro mě bylo neuvěřitelné, nikdo nevěřil, že Sovětský svaz se může rozpadnout,“ přiznal. Podle něho Jelcin udělal chybu, že jako svého zástupce zvolil Putina. A ani u Putina se ze začátku nezdálo, že „bude tímhletím“. Hutka míní, že důvod proměny je jednak to, že Putin vládne dlouho, ale také že mu všichni pochlebují.

Sám nečekal ani 23. února 2022, že k válce dojde. Ale přiznal, že ani v srpnu 1968 invazi nečekal, byť ho polští známí varovali. „A já jsem si říkal, to už se nedělá, to už ta doba taková není. Bim, a byli tam,“ řekl k srpnu 1968. Stejnou chybu prý udělal nyní, když si říkal, že válka nemůže být, protože by Rusové museli bombardovat Kyjev. Překvapení pro něho však byla počáteční prohra ruských sil.

Nevěří na to, že by v Rusku někdy byla demokracie. U Ukrajiny si pak není jist, velmi sleduje historika Timothyho D. Snydera. „Ta Ukrajina už v 10. století byla evropský vyvinutý stát. Ta Kyjevská Rus. S tím Ruskem to slovo Rus nemá nic společného, to si tam pak půjčili Rusové. Ale ta Kyjevská Rus byla evropské město spojené jak s východem, tak se západem. Byli tam intelektuálové. Ten jih Ukrajiny tam byli lidé z antiky, tam tehdy seli a sklízeli obilí,“ vyprávěl Hutka.

Připomenul také společnou historii s polsko-litevskou unií. „Oni už tenkrát byli zvyklí žít v nějakých demokratických poměrech. Sice to byla demokracie jako v antice, týkala se více té vyšší vrstvy, než té nižší, ale nebyla to diktatura, byla to demokracie, s tolerancí náboženství a tolerancí jazyků,“ prohlašoval.

Situace Ukrajiny je prý jiná než u Československa v roce 1938. Tehdy podle Hutky Češi neměli vůli bojovat, což se ukázalo u Beneše. A zatímco Beneš měl „plán-aeroplán“, Zelenskyj zůstal v Kyjevě. Opět zmínil Snydera, který případný scénář československé obrany rozebíral. „Proč nezničili ty zbraně? Dokonce i republika Vichy potopila všechny válečné lodě, když už byli pod Němcema. Takže tady je to trošku jiný přístup a nedá se to srovnávat,“ sfáral Hutka opět do historie.

Stále si myslí, že „Putin je v kaši“, kvůli hrdinství Ukrajinců. Ale „na zemi to jde blbě“. Prý proto, že Rusové nešetří své lidi, protože mají asijský přístup „nás mnogo“. „A ty lidi tam prostě ženou do toho mlejnku na maso,“ tvrdí písničkář. Ale z ukrajinské historie dle svého názoru zná dost, aby věděl, že Ukrajincům jde o bytí a nebytí a mohou prohrát „na věčné časy“. A proto nemohou prohrát, i když se klukům logicky na vojnu nechce. „Tam jde o to, nakolik ten Západ pomůže, aby vyhráli,“ usmál se.

Je příjemně překvapen, že ve vztahu k Rusku otočili i Němci. Merkelové podle něho nedošlo, že obchod sám válce nezabrání. A velice ho těší, že Západ je doposavad jednotný. Překvapili ho ale Maďaři. „Jestli se jim stýská po tom velkém Uhersku? Ale pak nechápu, co se děje na Slovensku, protože to Slovensko bylo část toho Uherska. Možná to má ještě nějaký mafiánský zázemí u těch Slováků. Ale to Maďarsko mě překvapilo,“ prohlásil s tím, že v době převratu se jednalo o progresivní zemi. Je mu divné, že se neopírají o zkušenost z roku 1956.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Šebesta

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Mistr tří akordů. , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusespartyza8 , 26.02.2024 14:38:19
Jeho heslo. Kde jsem žil, tam jsem nikdy nepracoval.

|  10 |  0

Další články z rubriky

„Lidé ani netuší, v jakém jsme průšvihu. Rusko vyhraje a Evropu to bude bolet.“ Profesor vážně

10:30 „Lidé ani netuší, v jakém jsme průšvihu. Rusko vyhraje a Evropu to bude bolet.“ Profesor vážně

V podcastu Reinvent The Money promluvil známý americký politolog, profesor Mearsheimer. Jeho slova o…