Je přisátý na ČT? Pak proti Pavlovi nic neřekne. Ivan Vyskočil po debatě odhalil, jak je to s herci

27.01.2023 6:50 | Ze sítí

„Pavel má obrovskou pomoc médií. Líčí ho jako takového Ježíše Krista, který je ve všech věcech tak čistý, zatímco už deset let tady neslyším nic jiného, než jaký je Babiš ďábel,“ poznačil v diskuzi pořadu „Aby bylo jasno“ moderátorky Jany Bobošíkové o referování médií o prezidentských kandidátech herec Ivan Vyskočil. Petr Pavel jej ani exministryni spravedlnosti Marii Benešovou a ekonomku Hanu Lipovskou ve čtvrteční debatě neoslovil. Nevyhrál však dle nich ani expremiér Babiš. Debata prý měla zcela jiného vítěze.

Je přisátý na ČT? Pak proti Pavlovi nic neřekne. Ivan Vyskočil po debatě odhalil, jak je to s herci
Foto: Repro Youtube Aby bylo jasno
Popisek: Debata pořadu Aby bylo jasno s hercem Ivanem Vyskočilem a exministryní spravedlnosti Marií Benešovou

Anketa

Kdo víc rozděluje společnost?

hlasovalo: 42147 lidí
Na úvod debaty pořadu „Aby bylo jasno“, jež navázala na tu včerejší s advokátkou Klárou Samkovou a exministrem zahraničí Janem Kavanem (ČSSD), se opět chopila slova ekonomka Hana Lipovská, aby shrnula čtvrteční televizní duel obou prezidentských kandidátů na TV Nova. Generál Petr Pavel ji nepřesvědčil ani tentokrát a za vítěze prezidentské debaty tak i po třetí označila expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Z jejích následujících slov však plynulo, že se tak nestalo příliš Babišovým přičiněním během debaty. „Tentokrát ani ne kvůli tomu, co říkal, nebo jak vystupoval, ale kvůli tomu, že se dobře oženil. Protože vítězem té debaty byla bez pochyby Monika Babišová,“ rozhodla Lipovská ve prospěch Babiše, respektive jeho manželky.

Také někdejší ministryně spravedlnosti v Rusnokově a Babišově vládě Marie Benešová pokládá za výherkyni čtvrteční prezidentské debaty expremiérovu manželku Moniku, ta dle ní „byla velmi přesvědčivá a spontánní“.



V souboji mezi Babišem a Pavlem pak prohlásila vítězem debaty někdejšího ministerského předsedu, o němž pravila, že „šel do hloubky“ a byl „v dobré náladě“.  Špatný podle exministryně nebyl ani generál Pavel, jenž se měl „snažit“. „Nicméně některá ta argumentace se mi zdála rozpačitá. Zejména v té ekonomické oblasti. A hlavně byla povrchní,“ podotkla.

A Pavel s Babišem tentokrát pohořeli i u třetího účastníka debaty, jelikož Moniku Babišovou za vítězkyni debaty označil i herec Ivan Vyskočil. Andrej Babiš pak dle něj byl v mnohem lepším rozpoložení a oproti středeční debatě byl mnohem klidnější. Právě v předchozí debatě Vyskočil z expremiéra vycítil spíše nežli klid jakési „útočné napětí“.

Pavel dle herce působil ve všech debatách stejně vyrovnaně. „Tak nakonec – on je na to cvičenej, že… On je na to cvičenej, když měl bejt špión. Musí se umět chovat a přetvařovat,“ pronesl herec s úsměvem. Největší slabinu Pavla spatřuje taktéž v rámci ekonomických otázek.

Bobošíková poté otevřela téma Pavlovy kandidatury a přinesla k diskuzi otázku, zdali je či není „vládní kandidát“, přičemž zmínila, že „z technicistního hlediska“ je Pavlovo tvrzení, že není vládním kandidátem pravda, jelikož Pavla v kandidatuře podpořili čeští občané svými podpisy. Upozornila však, že se zároveň Pavlovi dostala podpora z úst některých vládních politiků.

Benešová míní, že jelikož je Pavel „prosazován“ premiérem Petrem Fialou (ODS), pak vládní kandidátem je. Souhlasil s tím i Vyskočil a poukázal, že koalice Spolu Pavla podporovala již před prvním kolem prezidentských voleb.

Sám Pavel spojení s vládou odmítá a ve středeční debatě tomuto tvrzení kontroval tím, že označil Andreje Babiše za „kandidáta za KSČM“, jelikož právě komunisté Babiše v uplynulých dnech podpořili. „Já taky nejsem za vládu,“ řekl poté, co jej Babiš opravoval, že není kandidátem za komunisty, nýbrž „za hnutí ANO“.

Následovala diskuze ohledně pohledu obou kandidátů na ekonomiku. Ekonomka Lipovská se vyjádřila směrem k Pavlovi s trojicí bodů, ve kterých dle jejího mínění chyboval a jmenovala, že měl někdejší náčelník Generálního štábu Armády České republiky učinit chybu v rámci tvrzení o odvolání guvernéra České národní banky (ČNB) a zdůraznila, že prezident dává Evropské centrální bance (ECB) pouze na vědomí případné odvolání guvernéra ČNB a nikterak více již daný krok s ECB nekomunikuje. Vadilo jí také Pavlovo vyjádření směrem k jeho souhlasu se zvýšením spotřební daně či to, že by byl pro zmenšení počtu kategorií DPH. „On si protiřečí,“ mínila.

Benešová poukázala zejména na téma důchodové reformy. Ta dle ní v brzké době zřejmě nepřipadá v úvahu, jelikož nepokládá za reálné, že by se na ní jednotlivé strany shodly. „Ono je to velmi těžké a bude to těžké. Já si dokonce myslím, že to bude na víc volebních období,“ řekla, po čemž se s výtkou připojil i Vyskočil a zkritizoval, že Pavel v ekonomických otázkách „nezabíhal do hloubky“.

Právě ekonomické otázky byly ve čtvrteční diskuzi značně akcentované a hovořilo se i tom, zdali ČNB plní svoji roli a bojuje proti zdražování. „Centrální banka tu šanci rychle reagovat na růst inflace promarnila,“ sdělil Pavel, načež Babiš tvrdil, že ČNB selhala. „Centrální banka poškodila všechny firmy, živnostníky a občany,“ rozhorlil se Babiš.

Podle Pavla je přístup ČNB i evropské ECB liknavý, a kvůli tomu budeme mít inflaci vysokou déle. „Zvýšit úrokové sazby nám dlouhodobě doporučovali odborníci,“ podotkl a sdílel tak například názor bývalého guvernéra ČNB, expremiéra a někdejšího ministra financí Jiřího Rusnoka, jenž je názoru, že by při současné velmi vysoké inflaci měly být úrokové sazby vyšší a neměly by se snižovat. Dle Pavla by mohlo v tuto dobu ještě pomoci „mírné zvýšení úrokových sazeb“.

Babiš byl naopak opačného názoru a stejně jako již dříve se prohlásil za zastánce nízkých úrokových sazeb. „Všechno špatně, jsou to teoretici,“ kritizoval a mínil, že by naše centrální banka měla postupovat v souladu s ECB a nemít vyšší sazby. Aktuální inflaci dle něj výše úrokových sazeb neovlivňuje.

Téma úrokových sazeb a postoje obou prezidentských kandidátů k nim však přítomní nehodnotili a následoval Vyskočilův pohled na situaci v herecké branži a to, zdali se herci kritikou Pavla nemohou dostat s ostatními svými profesními kolegy „do křížku“. „Musíme se podívat na to, kdo je hodně obsazovaný, kdo je přisátý na tu Českou televizi. Ten nebude říkat něco proti… Když bude chtít roli od pana Hřebejka, kterej je fialovej od hlavy až k patě, tak nebude říkat, že se mu tahle vláda nelíbí,“ vyjádřil se směrem ke známému českému režisérovi. Mínil, že i dnes si někteří vedou jakési „blacklisty“ herců.

Lidé si prý již dnes nechtějí příliš „pouštět pusu na špacír“: „Vím, že spousta kolegů na moje články v Parlamentních Listech mě píše a říká: ‚Ivane, já s tebou souhlasím, všechno ti to podepíšu, ale já to nemohu říct. Já bych s nima nevydržel.‘“

Podobná situace je dle Benešové i v justici. „Soudci ne, ale u státních zástupců nastal docela radikální posun,“ mínila. V justici prý nyní panuje jakási „atmosféra strachu“.

Radikální posun měl nastat i u novinářů. „Já jsem měla hodně zkušeností s novináři, a když jsem šla do té poslední funkce, tak jsem úplně žasla, jaký u nich nastal radikální posun. Mohu vám říct, že mám s nimi špatné zkušenosti,“ shrnula bývalý dvojnásobná ministryně spravedlnosti a někdejší nejvyšší státní zástupkyně. „Nebyla jsem ani uvedena do funkce a už jsem byla prohlášena, že budu kazit justici. Ani jsem nedostala dekret od prezidenta a už jsem byla ta podezřelá a začaly demonstrace,“ vzpomenula na dobu před svým působení v roli ministryně spravedlnosti v Babišově vládě.  
 
Také aktuálně je prý u prezidentského souboje vidět podle ní „dvojí metr“. Je to dle jejího mínění „taková hra ‚špatný komunista a dobrý komunista‘“. „U někoho neodpouští, provokují a šťourají a u druhého jako by to nebylo,“ řekla k médiím s tím, že má občas pocit, že se novináři „demokracie bojí“. Dle Vyskočila média „neříkají“ či „zamlží“ to, co „se nehodí“.

A jedním z posledních témat diskuze byla i středeční Pavlova odpověď směrem k jeho postoji na přijetí zákona o všeobecném referendu. „Dokud nebudeme mít dostatečně vytvořené podmínky a lidi připravené na rozhodování v referendu, pak bych to viděl jako možné riziko, protože ta kultura tady není. Místní referenda určitě ano. Pojďme si to na nich vyzkoušet a až potom udělejme zákon o všeobecném referendu. My nejsme Švýcarsko, které by zkušenost s referendem mělo dlouhodobou,“ vyjádřil se prezidentský kandidát a doplnil, že se referendum mělo ukázat „ošemetným“ například v případě hlasování o brexitu.

„To mi zavání tou dobou minulou… Zřejmě považuje občany za nesvéprávné bytosti, kterým musí být dodána nějaká agitka, aby vůbec mohlo být připuštěno referendu. To je návrat dob minulých. Bojím se normalizace, když tohle někdo řekne,“ zhodnotila Benešová.

Záznam celé debaty můžete zhlédnout zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…