Klidnou atmosféru, že se vše blíží k zdárnému konci a že ministr Ťok mýtný tendr nakonec ustojí, naposledy změnila minulý týden vláda, když přerušila jednání o možnosti zavést nulové sazby na silnicích první třídy, o které by se po roce 2019 měl rozšířit mýtný systém. Že by oprávněný strach o neutralitu tendru? Stát by za 900 kilometrů sice platil, ale výnosy by žádné neměl. Že by se pak měla zmenšit částka, za kterou chce vítězná firma mýto vybírat, upozornili nedávno i autodopravci.
"Odložili jsme to na jednání s hejtmany, které bude 9. listopadu. Potřebujeme si to s nimi ještě vydiskutovat," uvedl premiér Babiš a dostal tím do nepříjemné situace ministra dopravy Ťoka, protože ten již jednou hejtmanům slíbil, že bude na hejtmanech, kde mýto budou chtít a kde ne.
Všiml si toho včera i web euro.cz, kde Petr Weikert napsal o složité situaci ministra Ťoka. „Svého času sice kývl na to, že jim nezavede mýtné na nových úsecích silnic prvních tříd, teď se ale ukazuje, že tahle bohorovnost by také mohla zbořit celý mýtný tendr. Bude je tedy přemlouvat, aby mu alespoň něco dovolili. Je to dost paradoxní zejména proto, že Ťok mluvil s hejtmany už jednou před měsícem a výsledkem oné diskuse byl právě návrh nulového mýtného,“ připomíná euro.cz
„Není to ale jen miliarda z mýta, která premiéra trápí. Jde tu o samotný princip tendru. Stát si v něm vymínil, že chce k současným 230 km zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic prvních tříd. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako naprosto klíčový faktor, který vyřadil z výběrového řízení mikrovlnnou technologii. Důvod je ten, že je ekonomický nesmysl stavět brány na silnicích s malým provozem, nevyplatí se.
Ve více než desetimiliardovém tendru pak prohrála firma Kapsch, protože si k nákladům musela napočítat budování satelitu na silnice prvních tříd. Kapsch, jak víme, je silná a bohatá firma, která neváhá se stížnostmi u soudů i Evropské komise. Tendr, který se za právně velmi křehkých okolností a po letech vleklých jednání stihl nakonec odvolat, vrátit a podepsat za necelé tři hodiny, tam jistě skončí také.
Psali jsme:
A logicky se nabízí otázka, proč chtěl stát zprovoznit mýto na 900 kilometrech nových silnic, zásadně tím ovlivnil nákladovost výběrového řízení a pak se rozhodl, že satelity zůstanou vypnuté a nic se vybírat nebude (tedy začne se jen monitorovat intenzita provozu a podobně, ale výnos z toho nebude žádný). Kapsch už spočítal, že kdyby tohle tajemství řekl stát rovnou, mohlo se za mýto v příštích deseti letech vydat nějakých 6 a ne 10,75 miliardy,“ napsal včera web euro.cz.
Odborník na mýtné systémy Ondřej Zaoral se už dlouhodobě podivuje nad organizací výběrového řízení na nového provozovatele českého mýta, které se dostalo do zajetí technologické neutrality.
„Téma „technologicky neutrální soutěže“ a představa souboje mezi mikrovlnnou a satelitní technologií odvrací pozornost od diskuse nad hospodářskými a dopravně – politickými cíli mýtného systému. Již nyní vykazují silnice první třídy čtvrtinovou výnosnost ve srovnání s dálnicemi. Rozšíření o dalších 900 km by se odehrálo na úsecích s nízkou výnosností a dopadne především na lokální dopravu. Odkazovat se na rozšíření z dopravně – regulačních důvodů není vhodné v momentě, kdy přesvědčivé úspěchy regulace dopravy mýtem mimo města celosvětově chybí. Česká republika potřebuje zejména dostavěnou páteřní dálniční síť, kterou stát nebo soukromé subjekty provozují v trvale udržitelné kvalitě jako atraktivní službu pro řidiče a cestující, a proto na ní vybírá mýtné,“ napsal pro PL už dříve Ondřej Zaoral.
Diskuse o budoucnosti mýta v ČR byla opravdu dlouhodobě omezována na “vypsání technologicky neutrální soutěže” a nalezení takové délky zpoplatněné sítě, která bude “férová” vůči mikrovlnné i satelitní technologii, nikoliv výhodná pro občany ČR nebo pro státní rozpočet. To však není evropský přístup. Evropská unie nařizuje výběr mýta a současně předepisuje státům použít kteroukoliv z obou technologií. Nemluví ani o tom, která technologie je modernější a která by měla mít přednost, jak si často pletou čeští politici především z řad pirátů a komunistů, kteří sice současný tendr kritizují, ale zároveň tvrdí, že satelitní, modernější technologie měla u nás už dávno být.
Výběrové řízení “férové” pro mikrovlnnou i satelitní technologii, jako bylo vypsané u nás, tak muselo podle Zaorala vést zákonitě k volbě ekonomicky nejhoršího řešení. V kompromisním bodeˇ bude nákladovost obou technologií nejvyšší, protože mikrovlna se ještě zaplatí a satelit se už zaplatí. Optimální nákladovost pro mikrovlnnou technologii je v kratší síti s intenzivním provozem. Satelit naopak efektivně pokryje tisíce kilometrů silnic – které ale Česká republika nemá.
„Proklamace technologicky neutrální soutěže u nás vedly k zvýhodnění satelitní technologie, volbě hospodářsky špatného řešení a nejspíše i k znehodnocení dosavadních investic státu do mýtného systému. Koncept technologicky neutrální soutěže je principiálně špatný, protože podřizuje dopravně – politické a hospodářské cíle a dopady mýtného systému technologiím. Koncept je špatný již z podstaty akademické definice pojmu. Tzv. technologická neutralita má své místo v regulačním rámci síťových odvětví, kdy je potřebné zajistit rovný přístup všech uživatelů k omezené kapacitě veřejné infrastruktury nebo veřejného statku (např. železniční cesty nebo kmitočtového spektra),“ kritizuje český tendr na mýto Ondřej Zaoral.
Mýtný tendr, ať už dopadne jakkoliv, bude výhodný pro vítěze, a zřejmě i pro poraženého, protože se dá předpokládat, že vysouzené peníze za potvrzení, že tendr nebyl spravedlivý a rovný ke všem účastníkům, budou ve výši stamilionů. Jediný, kdo na tom prodělá v každém případě, bude český stát.
Ministr Ťok je alergický na označení, že soutěž o provozovatele českého mýtného systému byla „zpackaná“ od samého začátku. V pátek bude muset hejtmanům vysvětlit, že to tak nebylo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
