Profesor a historik Martin Kovář mluvil o tom, že někteří už během listopadových dní věděli, že uspět lze hlavně díky příznivým mezinárodním okolnostem. „Aniž to chci bagatelizovat, náš tehdejší příspěvek k nabytí svobody nebyl ničím jiným než malým střípkem. Jejich podstatná část se skládala poměrně dlouho a někde jinde. Takový je osud malých národů, které žijí ve strategicky důležitých regionech,“ řekl.
Je dobře, že u památných míst 17. listopadu lidé pískali na Babiše, rektora Zimu a Václava Klause ml.?Anketa
„Už jen vznik Československa byl umožněn díky požehnání světových velmocí. Nebýt jejich vstřícnosti, nikdy by bez ohledu na úsilí Masaryka, legií a dalších nevznikla,“ upozornil.
Se znalostí světového kontextu a při pohledu na mapu Evropy je prý zřejmé, že to nemohlo být jinak. „Aniž znevažuji narůstající znechucení z normalizačního režimu a nenápadně se rodícího odporu vůči němu, je pravda taková, že na počátku všeho nebylo dění u nás doma, ale hluboká systémová krize sovětského režimu,“ uvedl otevřeně historik.
Zdůraznil, že historie je především o osobnostech. „Americký prezident Reagan, Thatcherová, Kohl, Jan Pavel II., právě tato skupina lidí přispěla ke konci komunismu rozhodujícím způsobem,“ pokračoval.
Ani vědomí toho, že jsme se o vlastní svobodu nezasloužili pouze my sami, neubírá podle Kováře na významu listopadu 1989 žádný význam. Závěrem rovněž kritizoval poměry směřující k tomu, že nám je diktováno, co si máme myslet, co smíme říkat apod.
„Jsem rád, že se tato konference koná zvláště i proto, že na jiné fakultě mladí soudruzi protestují s Marxem na prsou,“ zahájil svou řeč poslanec ODS Jan Skopeček a označil tzv. okupanty filozofické fakulty za extremisty.
Jedním z hlavních problémů současného světa je podle něho hysterický a agresivní environmentalismus, který omezuje velkou část odvětví našeho života a svobody.
„Druhý problém je v současném modelu evropské integrace, která má jako svého základního nepřítele národní stát. Dále jde o růst vlivu státu, přerozdělování a národního břemene. Dalším problémem jsou technologie, které nás přibližují slavnému Orwellovu románu 1984. Ohrožuje nás i politická korektnost, která nás omezuje mluvit o tom, co si myslíme. To je asi nejsmutnější, když hlavním výdobytkem roku 1989 byla svoboda slova,“ řekl Skopeček.
Dalším z řečníků byl též zákonodárce a lídr hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší. „Zaráží mě míra pesimismu a defétismu v projevech některých řečníků. Jako vyhlášený populista řeknu druhou kritiku a připomíná to scénu z majora Zemana, kde v nějakém sále lidé v blyštivých oblecích tančili, abychom nezapomněli na ulici, kde nebýt desítek slušných a normálních občanů, bych asi nezapálil svíčku na Národní třídě.
Líbí se vám, že čeští policisté nehoní lumpy, ale že se dívají na Facebook, kde sledují, co tam píšete? Líbí se vám, že v nemálo rodinách mají tatínky, kteří už ve třetí generaci nepracují a žijí z dávek? Líbí se vám pěstování kůrovce na Šumavě a jeho emitace republikou?“ ptal se řečnicky v úvodu.
„Cesta ke svobodě trvala dva týdny, ne třicet let. Cesta k bohatství o trochu déle. Bylo to poměrně drsné, ale řada lidí se snažila, byla úspěšná a tuto republiku vybudovala do dnešní podoby,“ řekl. Dnes podle něho lidé nejsou vedeni k tomu, aby pracovali a předvedli nějaký výkon, ale aby dlouho studovali a šli do státní správy.
Je prý jasné, že svobodu je třeba principiálně, odvážně, organizovaně a agresivně hájit a nesmíme na to zapomínat.
Klaus odmítl požadavky vznesené Milionem chvilek na Letné. Třeba v případě České televize. „Má být státní televize organizací pár desítek manažerů a zaměstnanců pracující ve prospěch pár pidistran, které s bídou překročí pět procent?“ ptal se lídr Trikolóry.
Kritizoval pokrytectví, kdy ti správní se angažovat mohou a druzí nikoli. „Někdo má právo připomínat si listopad 1989 a někdo nemá. U někoho vadí, že byl členem KSČ, a u někoho to nevadí a bude z něho kandidát na prezidenta,“ rýpl si do generála Pavla.
Závěrem vystoupil v rámci druhého panelu docent Ševčík. „17. listopadu už předcházely svobodné volby v Polsku, uvolnění v Maďarsku a zhroucení Berlínské zdi na počátku listopadu. Československo bylo poslední,“ připomněl.
„Podívejme se na obsah pojmu svoboda. Z hlediska historického má svoboda a liberalismus k sobě velmi blízko. Z dnešního pohledu můžeme svobody rozdělit na tři základní skupiny. Svobody ekonomické, politické a intelektuální a morální,“ popisoval ekonom.
Zatímco ekonomické svobody si podle jeho slov do značné míry stále držíme, horší to je se svobodou soukromí a svobodou slova. „Špehován je téměř celý veřejný prostor s přesahem do prostoru soukromého. Svoboda slova znamená možnost k jakémukoli názoru. Někteří lidé se už ale začínají bát říkat své názory. Svobodu hlasování nám zatím nesebrali,“ pokračoval Miroslav Ševčík na Žofíně.
Největší ohrožení jsou podle něho v procesech pronikání neomarxismu a mediokracie do vysokoškolského i středoškolského prostředí. „Lidé, kteří nesvobodu nezažili, přijímají tyto myšlenky za své, aniž si uvědomují důsledky svých rozhodnutí. Nejhorší je, že velká část občanů nevidí, že nesvoboda a omezování nepřicházejí z Východu, ale ze Západu. Mráz už nepřichází z Moskvy, ale z Bruselu, Berlína, Paříže a zčásti od amerických pseudo elit na tamních univerzitách. Lež se nastoluje jako světový řád, jak je v Kafkově Procesu. Co se dříve nazývalo národní hrdostí, dnes označují za xenofobii,“ rozohnil se.
„Před 30 lety přispěli studenti k bourání totalitního režimu a dnes se zasazují o vybudování nové zelenoeurohujerské totality ve jménu bezbřehého progresivismu,“ konstatoval jednoznačně docent Ševčík. Narážel třeba na protestující z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a tzv. okupaci či stávku za klima.
„Dnešní novodobí svazáci, chvilkaři a demagogové, kteří svým fanatismem přesahují předlistopadové svazáky a funkcionáře, bojují proti svobodným volbám. Zatímco my jsme v 80. letech za svobodné volby bojovali. Bohužel je tu také udavačství a očerňování. Málo si asi vážíme, že žijeme nejdéle v relativně svobodné společnosti. Přál bych si, abychom neskončili u eurodiktatury. Chraňme si individuální svobodu. Svoboda je nade vše,“ skončil svou řeč Miroslav Ševčík.
Z publika padl dotaz, jak je to s hrozbou islamizace. „Na islamizaci si musíme dát majzla,“ dostalo se tazatelce stručné a jasné odpovědi od docenta Ševčíka. Podle Klause mladšího jde o velké nebezpečí, na které si musíme dávat pozor. „Radikální politický islamismus, na který jsou napojeny různé teroristické organizace v Evropě, to je jedna z výzev, kterým čelíme,“ reagoval profesor Kovář.
„Otevřením hranic Evropa spáchala sebevraždu. Důsledky se na první pohled zdají vyřešeny a nakonec se vyjeví. Byla to snaha evropských elit naředit národy, aby se konečně vytvořil ten jeden evropský národ, a považuji to za jednu z nejděsivějších chyb, kterou Evropa za poslední desítky let udělala,“ uvedl mimořádně ostře poslanec ODS Skopeček.
V rámci debaty byla řeč o současné mládeži. Podle Klause mladšího je dnešní mladá generace stejná jako jakékoli jiné. „Nevěřím na to, že se to mění. Mění se podmínky, jaké mají, nebo vnímání. Za nejdůležitější považuji důslednost. My jsme na gymnáziu byli důslední, a proto jsme měli u státních maturit nejlepší výsledky,“ řekl. V současné době je prý vidět důslednost u asijských národů. „Když přišla na třídní schůzky nějaká maminka Číňanka nebo Vietnamka, zjistila prospěch dítěte a šla. Podobně nějaká maminka z Moravy, ale pražská maminka už začala: No jo, ale našemu Tadeáškovi pan profesor Novák moc nevyhovuje. Jenže třeba ten profesor Novák je váš zásadní vyučující a Tadeášek by potřeboval každý den výprask rákoskou,“ zmínil Klaus posuny při pohledu na výchovu dětí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
