Před rozhlasovou veřejnoprávní fraškou si na úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí dáme mimořádnou událost v kontextu české žurnalistiky, která se odehrála na CNN Prima News. „Televize prokázala snahu o objektivitu a nestrannost. Šlo o zatčení slovenského expremiéra Roberta Fica, jemuž policie sdělila obvinění z podněcování. To slovo známe velice dobře z doby komunismu, kdy jsme podněcovali svými účastmi na Václavácích a Palachových týdnech občany k nepokojům a brali jim klid na práci. Už sám název paragrafu něco vypovídá. Jen připomenu, že Fico a jeho strana Smer zorganizovali průjezd Bratislavou osobními auty. Ne pochod, ne srocení, protože to je v době lockdownu a nouzového stavu na Slovensku zakázáno, což také vypovídá o demokratické podstatě stávajícího vládnutí, když zakazuje názorovým oponentům veřejně se vyjádřit k věcem veřejného zájmu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Mimořádnost spočívala v tom, že si CNN Prima News do večerního zpravodajského pořadu nepozvala milovníka prezidentky Čaputové premiéra Hegera ani expremiéra Matoviče. „To by se čekalo v České televizi, že tam budou sedět osvědčení a názorově pevní soudruzi jako Honzejk, Tabery a další z Hospodářských novin, Respektu a jiných podniků pana Bakaly. Ne, Prima si pozvala šéfredaktora slovenského deníku Štandard Jaroslava Danišku, který také píše komentáře. A ten na dálku vysvětlil podstatu příběhu se zatčením Fica velmi otevřeně, objektivně a jednoznačně. Došel k závěru, který platí univerzálně napříč všemi tématy a zeměmi. Vzpomeňte, jak na jaře 2017 vyhnal Sobotka z vlády Babiše a začal o něm psát, že ojebává republiku a podobné nesmysly. a začal proti němu velice agresívně a útočně vystupovat v domnění, že poškodí jeho šance ve volbách na podzim 2017,“ připomíná mediální analytik.
Zpravodajství CNN Prima News dalo na frak České televizi
Ale dopadlo to přesně naopak. Sobotkova ČSSD dostala jednotky procent, zatímco Andrej Babiš celkem jednoznačně volby vyhrál s téměř 30 procenty. „Takhle to zafunguje i v případě Roberta Fica. To, že ho teď policie diskriminuje a vláda spolu s paní prezidentkou tomu tleská, může Roberta Fica jenom posílit a naopak poškodit v očích veřejnosti ty, co o jeho diskriminaci usilují, tedy vládu a prezidentský palác. Jestli chtěla paní Čaputová & company pomoci panu Ficovi k větším sympatiím u obyvatelstva, tak se jí to vskutku povedlo. Tento způsob silového vládnutí jsme si zažili za komunismu a ani komunisté nechápali, že když zvýší počet policajtů v ulicích, nezvýší svoji vlastní jistotu a bezpečí u svých koryt. Vláda, která je slepá a hloupá, nikdy nedokáže pochopit, že takové kroky jsou kontraproduktivní. Tleskám tedy zpravodajství CNN Prima News za pozvání pana Danišky,“ oceňuje Petr Žantovský soukromé médium.
Dva dny to vypadalo, že pánem Českého rozhlasu je jeho generální ředitel René Zavoral, ale velice záhy se ukázalo, že tomu tak není. Poté co oznámil, že si za ředitelku zpravodajství vybral Jitku Obzinovou, strhla se mediální a politická bouře. Snad ještě nikdy v historii nedal podnět ke zrušení jmenování vrcholového manažera ve veřejnoprávním médiu šéf Poslanecké sněmovny. To dokázala až „demokratka tělem i duší“ Markéta Pekarová Adamová. Jejích hlášek o dezinformacích spojovaných s novou ředitelkou se chopili zaměstnanci veřejnoprávního média a René Zavoral tlak na nejmenování Jitky Obzinové neustál, couvl a své rozhodnutí zrušil. Překvapil tak i bývalého šéfredaktora zpravodajství i Radiožurnálu. „Pan ředitel na mě nepůsobí dojmem zvlášť odvážného člověka, na druhou stranu jej nepovažuji ani za osobu, která by se úplně bála nových či nevyzkoušených věcí,“ řekl ve čtvrtek pro ParlamentníListy.cz Václav Musílek.
Tváří v tvář krizové situaci nedokázal zareagovat
To, že Jitka Obzinová nakonec nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil René Zavoral v pátek a nedostatek odvahy stát si za svým rozhodnutím alibisticky zdůvodnil potřebou zachovat stabilitu tohoto média. „Tak já jsem při změně v čele zpravodajství Českého rozhlasu stejně nechtěl hovořit o paní Obzinové, já se chci vyjádřit k osobě pana Jana Pokorného, který v té funkci skončí. Nevyčítal bych mu jako většina diskutérů na internetu jeho aktivistický žurnalismus v 80. letech, kdy po absolutoriu fakulty nastoupil do Českého rozhlasu a pracoval v různých svazáckých pořadech. Moderoval i svazácký Televizní klub mladých. Lidé mu také vyčítají, že uskutečnil hodně servilní rozhovor s generálním ředitelem normalizované Československé televize Janem Zelenkou. Ale každý novinář v té době měl nějakou volbu. Buďto chtěl dělat svoji práci, nebo šel někam k lopatě nebo do kotelny,“ připomíná Petr Žantovský.
Proč Zeman ustoupil ve věci Lipavského?Psali jsme:
Anketa
Bylo jenom otázkou míry, za které byl ochoten ten který jedinec ustoupit ze svých názorových pozic a udělat kompromis se sebou samým. „Pan Pokorný není tím úplně nejhorším příkladem, jak se toho mohl někdo zmocnit, i když bych se na jeho místě rozhodoval trochu jinak. Když člověk vystuduje žurnalistiku za nesvobodného režimu, tak si asi nepředstavuje, že bude dělat svobodnou politickou žurnalistiku. Ale to bych mu nevyčítal, lze to pochopit a je to lidské. Ale udivuje mě, že nikdo nepřipomíná kauzu Děčínská kotva, kdy mu coby moderátorovi vytrhl mikrofon z ruky Michael Kocáb a prohlásil tu otřepanou větu, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Tam se ukázal jako zcela neschopný novinář, který tváří v tvář krizové situaci neumí zareagovat. A to je velká chyba. Zejména u člověka, který má potom řídit mnohahlavý zástup podřízených a rozhodovat se často v krizových situacích,“ míní mediální odborník.
Veřejnoprávní rozhlas zcenzuroval nepohodlný názor
To, že dosluhující ředitel zpravodajství Českého rozhlasu neustál hned tu první krizovou situaci, ho docela charakterizuje. „On je silný jenom tehdy, když má krytá záda nějakou silnou ideologií. Dlouhá léta – po úmrtí Petra Duhana – a zejména v posledních dvou třech letech ve zpravodajství a publicistice Českého rozhlasu, které pod Pokorného spadají, ať už na Radiožurnálu, na ČRo Plus či na iRozhlase, vládne jednostranná názorová politika, která je dlouhodobě blízká TOP 09. Není proto divu, že právě předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová vystoupila velice radikálně proti jmenování paní Obzinové na místo ředitelky zpravodajství. Pro hodnocení úrovně zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu jsem si vzal k ruce, abych zůstal maximálně objektivní, veřejně přístupné materiály, jimiž jsou zápisy ze schůzí Rady Českého rozhlasu z posledního období,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Začíná zápisem z jednání 24. listopadu, kdy se projednávala stížnost na cenzuru Českého rozhlasu, k níž došlo před volbami. „Šlo o pořad, který vyráběla krajská studia, a byly to takové představovací vizitky jednotlivých kandidátů před volbami. A stěžovateli jde o vizitku Karly Maříkové. Poslankyně SPD v ní prohlásila, že ‚dalším příkladem je cenzura, kdy jsou lidé udáváni a trestáni za vlastní názor‘. To je věta, která byla zcenzurovaná s poukazem na to, že tady přece nikdo nikoho necenzuruje a netrestá za držení nějakého názoru. Rada si nechala vypracovat stanovisko od koordinátora regionálního zpravodajství na Radiožurnálu Petra Sehnoutky a také jeho nadřízeného, konkrétně pana Pokorného. Z obou vyjádření plyne, že se Radiožurnál ničeho nedopustil a žádnou chybu nepřipouští,“ podotýká mediální analytik.
Šéf Českého rozhlasu Plus zametl se všemi s odlišnými názory
„Jde o nepravdivou informaci. Lidé v Česku nejsou trestáni za politický nebo vlastní názor,“ píše doslova koordinátor regionálního zpravodajství na Radiožurnálu Petr Sehnoutka. „To je přece lež jako věž a každý to dobře ví. Za sebe bych řekl jediný příklad. Já jsem byl potrestán panem Šabatou několik dní po jeho nástupu do vedení stanice ČRo Plus, kterou jsem byl nucen po šestnácti letech práce na hodinu opustit. Ne proto, že bych neuměl napsat komentář nebo vést rozhovor, ale proto, že sdílím jiné názory než soudruh Šabata. Toho soudruha vysvětlím velmi snadno. Parlamentní Listy už zveřejnily registrační list, že soudruh Šabata byl kandidátem KSČ od roku 83 a členem od 85, čili se dopustil několikerého nepravdivého vyjádření v tom smyslu, že to bylo ve druhé polovině 80. let za gorbačovské perestrojky. Nebylo. Bylo to za působení pánů Černěnka a Andropova, čili za nejtužšího bolševismu, který si můžeme vůbec pamatovat,“ tvrdí Petr Žantovský.
Takže tento soudruh se stal šéfredaktorem jediného názorového kanálu Českého rozhlasu a začal tím, že se zbavil nepohodlných a názorově odlišných jedinců. „Nebyl jsem sám, odejít muselo víc lidí, ale nebudu je jmenovat, abych je nepoškodil. Šabata byl sice dosazen generálním ředitelem Zavoralem, ale na základě doporučení pana Pokorného, který je jeho nadřízeným. V té stížnosti, o níž mluvím, jak Sehnoutka, tak Pokorný operují tím, že šlo o zprávu. To ale není pravda. Ředitel zpravodajství Jan Pokorný ve vyjádření píše: ‚Český rozhlas smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě vzájemně nezávislých zdrojů.‘ Jenže to, co říká Maříková, není zpráva, ale názor. Pánové v tom bruslí jak na olympiádě a vůbec netuší, jak se má dělat objektivní a nestranná žurnalistika. K jejich práci sedí, že dodržují leninský princip, že komunistický tisk je kolektivním agitátorem, propagátorem a organizátorem,“ myslí si mediální odborník.
Rada vyzvala k objektivitě, nestrannosti a vyváženosti ve vysílání
Dělá stát dost pro snížení cen energií?Anketa
Rozhlasová rada v usnesení ke stížnosti ohledně vizitky Karly Maříkové nesouhlasí se stanovisky Pokorného a Sehnoutky a domnívá se, že ze strany Českého rozhlasu došlo k neoprávněnému zásahu do příspěvku Karly Maříkové. „Takových nesouhlasných stanovisek Rady Českého rozhlasu je hodně. Přitom je sestavena velmi pestře, v posledním období tam rozhodně nelze vidět nějakou jednomyslnost, a přesto se v řadě těchto usnesení dobírá jednomyslných stanovisek prostě proto, že už je to velmi na pováženou. A Rada má povinnost ty věci reflektovat objektivně a spravedlivě, takže se o to snaží bez ohledu na to, z jakých politických škamen tam ti lidé usedli. Výsledek jejich práce je naprosto jednoznačný a je transparentně k dispozici každému na stránkách Rady ČRo. Pan Pokorný dlouhodobě – všímám si ho mnoho let – neodpovídá požadavkům na to, co bychom chtěli od šéfa nejdůležitějšího zpravodajského rozhlasového institutu v České republice a měl být přemístěn z této pozice na nějakou adekvátnější mnohem dříve,“ poznamenává mediální analytik.
Báli se, že přijdou o Český rozhlas jako svou hlásnou troubu
Petice zaměstnanců Českého rozhlasu, která přinutila jeho generálního ředitele změnit názor na obsazení místa šéfa zpravodajství, mu připomněla dopis 99 Pragováků. „Navíc se do toho zapojily takové instituce jako Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. A všichni vědí, že pan ředitel udělal chybu, protože pan Pokorný je nejlepší na světě a paní Obzinová je nejhorší na světě, když zjednoduším ta stanoviska, co zaznívala. To mi silně připomnělo i tím načasováním předvánoční událost z roku 2000 v České televizi. Tehdy nastalo to, čemu se pak říkalo krize v ČT nebo stávka v ČT a kdy na základě nějakého personálního rozhodnutí došlo ke stávce a k narušení vysílání. Dokonce v průběhu vánočních svátků byla obrazovka určitý čas černá. Kdo si to pamatuje, tak mu to nemůže nepřipomenout situaci, která je teď násilím režírována,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Pro tohle režírování, k němuž dochází vně Českého rozhlasu, má logické vysvětlení. „Někdo zcela zjevně začal mít obavy, ať už to byla TOP 09 nebo kdokoli jiný a všechny ty navázané osoby, z toho, že přijde o Český rozhlas jako svou hlásnou troubu. Přitom Český rozhlas nesmí být ničí hlásná trouba. Stejně jako Česká televize, která jí je ovšem také. Viděli jsme tu pranici o radní České televize, o paní Lipovskou, pana Veselého a pana Matochu a všechny ty podobné politické rvačky. Není to o ničem jiném než o tom, udržet si vliv na vysílání těch konkrétních médií. Samo o sobě skutečnost, že předsedkyně parlamentní komory Pekarová Adamová se vyjadřuje k obsazení nějakého zaměstnaneckého postu v Českém rozhlase, je na pováženou. I to jsme tehdy zažili v České televizi. Vzpomeňte, jak tam paní Marvanová s panem Rumlem a dalšími přespávali. Byla to jedna velká komedie – a druhá taková se teď odehrála na Vinohradské třídě,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
