Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství označil zelenou dohodu pro Evropu za jedno z trojice nebezpečí, které se letos objevilo a zasáhlo Českou republiku. Do budoucna by podle hlavy státu bylo lepší se z ekologických závazků vyvázat. Expremiér Andrej Babiš (ANO), který Green Deal za Českou republiku podepsal, upozornil, že vyvázat se z něj nelze, protože bychom mohli přijít o zdroj EU ve výši jednoho bilionu. Je ale potřeba vybojovat co nejlepší podmínky přechodu k čistším zdrojům.
Úvodní otázka patřila tomu, zda je Green Deal příležitostí, nebo hrozbou. „Je obojí. Je příležitostí modernizovat ekonomiku, ale zároveň pokud bude blbě připraven a Evropská komise tady některé ty návrhy představuje způsobem, že skutečně to může být obrovská hrozba pro sociální a ekonomickou destabilizaci a chudnutí obyvatelstva. Čili pokud nebude Green Deal nějakým způsobem modifikován, pozměňován, tak se obávám, že je víc hrozbou než příležitostí,“ sdělil Vondra.
Rizika vidí i Peksa. „Vidím, že do nějaké míry to může být hrozba, ale v první řadě to vnímám skutečně jako příležitost, takže já bych asi možná řekl, že v zásadě s kolegou Vondrou souhlasím, ale lišíme se v těch důrazech na jednotlivé aspekty, protože prostě ta možnost toho využít, skutečně ten průmysl modernizovat, když už tedy to celé děláme, tak ta by se skutečně měla využít co nejvíce,“ dodal Peksa.
Vondra se následně vyjádřil i právě ke slovům prezidenta Miloše Zemana ohledně vyvázání se z Green Dealu. Je to něco, co je na stole? „Nemá cenu přepřahat vůz před koně. Že teď začít tím, že se budeme vyvazovat z Green Dealu, není podle mě namístě, protože Česká republika se k němu přihlásila a ty podmínky se v zásadě příliš nezměnily s výjimkou toho, že tady máme energetickou krizi s tím dramatickým dopadem na cenotvorbu. Ale vede se nyní jeden z takových klíčových zápasů v Bruselu, který se týká vlastně schvalování takzvané taxonomie udržitelných nebo zelených financí, to znamená vlastně soubor jakýchsi opatření, podle kterých budou banky a pojišťovny buď úvěrovat a pojišťovat různé ekonomické aktivity, nebo naopak vlastně budou odmítat úvěrovat a pojišťovat a v tom zápase se vede vlastně spor,“ podotkl Vondra. Moderátorka se jej následně zeptala, zda myslí ekonomické, či ekologické aktivity.
„Ne ekologické, veškeré ekonomické aktivity,“ zdůraznil Vondra. „Když si budete chtít postavit elektrárnu, když si budete chtít postavit průmyslový podnik, tak už dneska vlastně vám začaly banky kontrolovat to skóre, jak je to s dopadem na uhlíkovou bilanci, a buď vám ten úvěr dají, nebo nedají. A v tom zápase, který se vede a možná bude rozhodnut už zítra nebo začátkem ledna, Komise to neustále odsouvá, tak se vede diskuse o to, jestli se umožní, jestli se jádro, jaderná energie zařadí mezi ty bezemisní zdroje, protože ono je bezemisní, a zároveň jestli plyn se umožní jako tranzitní způsob výroby po nějaký limitovaný čas. A pokud to Evropská komise neschválí, to jádro jako bezemisní zdroj, tak my tady máme usnesení obou komor Parlamentu z prosince tohoto roku, kdy se v zásadě praví, že my závazky, ke kterým jsme se přihlásili – jak ke Green Dealu, tak k pařížské dohodě o klimatu, tak my je nebudeme schopni do toho roku 2050 splnit. A pak je namístě se ptát, jestli se z těch závazků nevyvázat, když my v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni ty závazky plnit,“ sdělil Vondra, že by však počkal na výsledky daného jednání. Peksa v té souvislosti hovořil o tom, že jde o technikálii, vyhlášku Evropské komise, která nemá charakter zákona. Jaderné elektrárny i plynovou infrastrukturu bude podle Peksy možné stavět i nadále, i pokud v této vyhlášce obsažené nebudou.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2021
„Z hlediska celkového je důležité to, že se Česká republika v roce 2016 zavázala splnit závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody, což je mezinárodní smlouva, která zahrnuje v podstatě všechny státy světa. Protože všechny státy světa shledaly, že máme velký problém s globálním klimatem a musíme ho řešit společně, protože žádný stát to nedokáže vyřešit sám. Takže to, o čem se bavíme, ten Green Deal, to je v podstatě jenom takové evropské uplatnění té Pařížské klimatické smlouvy, ale v podstatě všechny státy na světě něco podobného mají nebo musejí mít,“ sdělil Peksa.
Proti tomu, že jde o technikálii, se však Vondra vehementně bránil. „Za prvé je to v zásadě povinnost a všechny velké finanční ústavy to respektují. A za druhé je samozřejmě klíčovou otázkou, kolik bude třeba výstavba jaderných bloků stát. A když vám to zatíží obrovskými úroky, nebo vám to vůbec nebudou úvěrovat, nebudou vám to pojišťovat, tak je to přece úplně o něčem jiném. To není technikálie,“ zdůraznil Vondra. „Kdyby francouzský prezident Macron slyšel výraz, že jde o technikálii, tak jsem moc zvědav, jak by se obořil na tuto připomínku,“ dodal Vondra.
„Nové jaderné bloky se budou stavět dlouho, ale zároveň třeba faktor, že Německo z ideologických důvodů bude vypínat všechny své jaderné elektrárny v tom příštím roce – a to dneska tvoří v tom mixu ještě asi 8–10 procent výroby elektrické energie, tak to vytváří obrovský tlak na ceny plynu, obrovský tlak vlastně na to ještě používat dál i uhelné elektrárny v Německu, a tím pádem tlak na růst ceny emisních povolenek, a ty dopady tady my pak vidíme v tom drakonickém nárůstu nákladů na bydlení, topení, svícení a potažmo na potravu i dopravu,“ sdělil dále Vondra.
Fotogalerie: - Zeman s velvyslanci
Peksa následně připomněl, že Evropa má společný energetický trh. „My se tady nebavíme o trhu České republiky, protože on je propojený s těmi ostatními, tady se prostě neustále přebytky vyvážejí a případně se dovážejí i z dalších zemí,“ podotkl Peksa.
„Problém, který momentálně vidíme s energetickou krizí, je ten, že velká část Evropy vyrábí elektřinu ze zemního plynu, spalováním zemního plynu a ceny zemního plynu vyskočily od ledna tohoto roku o 300 procent nebo ještě o víc. Takže v důsledku toho, jak vystoupaly ceny zemního plynu, tak vystoupala i cena elektřiny, která se z něj vyrábí. Vůbec bych do toho nemíchal asi tu otázku německého jádra, protože ty německé jaderné elektrárny pocházejí někdy z osmdesátých let a na tom celoevropském energetickém mixu mají podíl maximálně procent,” zmínil Peksa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
