Kdybychom zůstali Československem. Jak bychom dopadli v EU? Zkušený politik ví

28.10.2023 15:51 | Komentář

EVROPAN LIBOR ROUČEK 28. října si připomínáme Den vzniku Československa. Pro ty, kdo se nikdy nesmířili s rozdělením obou republik, není nad čím jásat; další apelují na budoucnost. „Je zajímavé, když mluvíte s mladými lidmi, kteří se narodili dávno jak po sametové revoluci, tak také po rozdělení Československa, že chtějí něco jiného. Ne se babrat v malých záležitostech,“ připomenul bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky a také mluvčí Zemanovy vlády Libor Rouček.

Kdybychom zůstali Československem. Jak bychom dopadli v EU? Zkušený politik ví
Foto: Hana Brožková
Popisek: Předání státních vyznamenání ve Vladislavském sále prezidentem Milošem Zemanem u příležitosti státního svátku 28. října

Možná se trochu potvrzuje Roučkův názor, že po rozdělení na dva nezávislé státy namísto silného stabilizačního prvku se stanou v Evropě spíše kulturní, hospodářskou a politickou periferií.

„Ten názor jsem zastával před více než třiceti lety, když se Československo rozdělovalo, a zastávám ho i nyní. Když máte zemi, která má 16 nebo 17 milionů obyvatel, než když máte dva státy, které mají deset a půl a pět a půl milionu obyvatel… Když se podíváme, vzor v Evropě jako je Holandsko, má 17 milionů, tak hraje mnohem větší roli, než hraje Česko nebo Slovensko. Bohužel to česká politická reprezentace jak na české, tak na slovenské straně nechtěla slyšet. Rozdělili republiku bez referenda. Češi i Slováci rozdělení nechtěli a uplynulo dalších třicet let a za nejvyspělejšími zeměmi bohužel stále ještě zaostáváme. Tak trošku je paradoxem, že slavíme svátek republiky, která už dávno neexistuje. Dělá se velká událost z toho, že je sto páté výročí republiky, ale republika je jiná. Je to Česko a na druhé straně Slovensko. Vývoj jde v obou republikách opačným směrem,“ uvedl Rouček.

Slavnostní ceremoniál tradiční. Někdy prezidenti nepřijdou...

Anketa

Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?

97%
hlasovalo: 29499 lidí
Slavnostní ocenění bude předávat prezident Petr Pavel, bývalý prezident Miloš Zeman se omluvil. „Bude to probíhat tradičně se slavnostním setkáním ve Vladislavském sále. Prezident pronese slavnostní projev. Budou se udělovat vyznamenání, tak jako v minulosti. Někdy bývalí prezidenti přijdou, někdy nepřijdou. Nevím, proč bývalý prezident Miloš Zeman přijít nechce. Je to jeho rozhodnutí. Na slavnostním aktu to nic měnit nebude. Po deseti letech bude slavnostní akt už s novým prezidentem, bude to jeho první projev a uvidíme, co národu řekne,“ zmínil. „Vznik České republiky slavíme 1. ledna a pro Slováky je velmi důležitý. Znamená pro Slováky první demokratický stát, na rozdíl od Čechů,“ poznamenal Rouček.

„Česká společnost je rozdělená. Slavíme výročí státu, který už neexistuje. Stát, který máme, vznikl tak trochu proti naší vůli. To je realita, kterou žijeme, se kterou se krok za krokem vypořádáváme. Politická reprezentace se rozhodla zemi rozdělit. Jsem přesvědčen, že by mnohem úspěšněji hrála mnohem větší roli na poli kultury, ekonomiky, mezinárodních vztahů, kdyby to byla země o 16 nebo 17 milionech obyvatel,“ míní Rouček.

Vzpomínky na návrat do Československa a srovnání

Doktor Rouček se vrátil do Československa v listopadu 1997, a jak sám napsal, už šlo o úplně jinou zemi, než ze které v roce 1992 odjížděl. Některé vyděsila kuponová privatizace a katastrofální stav ekonomiky, náladu Havel popsal jako „blbou“. A jestli má pocit, že by to chtělo nějakých nových „7 bodů pro sociální demokracii“?

„To by chtělo 7 bodů jak pro SOCDEM, tak pro celou republiku. Když teď jezdím po republice, mají lidé, když ne horší náladu, tak podobně blbou. I v tom jsme se za nějakých dvacet nebo pětadvacet let dál nedostali,“ uvedl a přidal vlastní přání a zkušenost, když hovořil se studenty na výstražné stávce vysokých škol.

„K tomu by mělo sloužit i výročí založení Československa, abychom se neustále nedívali do minulosti, abychom žili současností, budoucností, podívali se po světě, jak to mají zorganizované ty nejúspěšnější národy a abychom se snažili dělat něco podobného. Je zajímavé, když mluvíte s mladými lidmi, kteří se narodili dávno jak po sametové revoluci, tak také po rozdělení Československa, že chtějí něco jiného, ne se babrat v malých záležitostech. Chtějí se posunout dopředu, což je správné, dobré a pro budoucnost výborné. Bylo by dobré, kdyby tomu pomohla také politika namísto hádek a obstrukcí,“ dodal.

Krásná ukázka, jak to vede Spolu

Samotné heslo ODS do eurovoleb zní „Pro Evropu bez nesmyslů“. Víme, že europoslanec Alexandr Vondra už kandidovat nebude a že europoslanec Jan Zahradil pohrozil české místopředsedkyni Poslanecké sněmovny „nulou“. Slib premiéra, že sestaví kandidátku do konce září, padl, a pak slíbil další termín.

„Situace jak v ODS, tak v koalici Spolu nejlépe odráží stav, jaký u nás je. Namísto toho, abychom se plně identifikovali s EU, protože je to samozřejmě hospodářsky, civilizačně, politicky náš domov. To neznamená, že musíme všechno přebírat i s chlupama… Musíme mít vlastní názor, který je potřeba si prosadit,“ uvažuje. A že i evropské volby – které budou příští červen – můžeme pojmout jako prodloužené národní volby. 

Anketa

Dopadly slovenské volby dobře?

95%
hlasovalo: 36092 lidí
„Koalice Spolu je krásným příkladem. V Evropském parlamentu tři uskupení spolu nespolupracují. ODS je v jiné frakci, v krajně konzervativní frakci společně s polskou stranou Právo a spravedlnost, společně například se stranou Bratři Itálie premiérky Meloniové. TOP 09 a KDU-ČSL jsou v nejsilnější frakci strany lidové. Je trošku podvod na vlastní voliče, aby šli do voleb společně. Měli jasně říct, co bude,“ míní Rouček.

„Evropskou unii bereme tak, jako že v ní jsme, jako bruselský penězovod. Je důležité, abychom si hájili naše zájmy, ale to se nám po téměř dvaceti letech našeho členství nedaří,“ přemýšlí. „Jsou výjimky, zaplať pánbůh za ně. Zmínil bych i naše předsednictví v uplynulém roce,“ dodal. „Ovšem i ta nejmenší země, která má 600 tisíc obyvatel, což je Lucembursko, si mnohem více prosadí národní zájmy, než to děláme my. Při výročí vzniku Československa bychom se nad tím měli zamyslet. Bylo by dobré, kdyby i prezident Petr Pavel takovou úvahu ve svém slavnostním projevu zmínil,“ vzkazuje Rouček.     

Kdo se zajímá o politiku? Stejně za chvíli nic neplatí. „Říká se, že na druhý den je všechno jinak. Obecně se to dá říci, ale právě z tohoto důvodu, kdy se zdá, že je vývoj nepřehledný a zrychluje se, je potřeba, aby politika dovedla situaci stabilizovat, aby byla čitelná. A tím pádem bude veřejnost mnohem klidnější, než je v době, kdy si politika s vývojem neví rady, a to je případ současné České republiky. Neví si rady s politickým, hospodářským vývojem, a pak lidé mají pocit, že je všechno kolem nestabilní. Lidé mají obavy a nevěří ani politice,“ poznamenal Rouček.

Stále hrajeme s jedenadvaceti křesly v EP

S odkazem na demografické změny sice europarlament navýšil počet křesel o patnáct, ale Česká republika má stále 21 mandátů. „Česká republika přibližně s deseti miliony obyvatel, jako má např. Portugalsko a Maďarsko, má stejný počet křesel,“ připomenul. Ke změně by mohlo dojít jen v případě, že by se počet našich obyvatel rozšířil, ale s tím lze těžko počítat.

„Když politiku dovedete dělat, když si dokážete vytvářet spojence, aliance, jak v Evropském parlamentu, tak v Evropské radě, tím se dá dělat mnohem více věcí jak pro Evropu, tak pro naši zemi. Lucemburčané mají šest poslanců; a Lucembursko pro sebe dosáhne mnohem víc než Česká republika s deseti a půl miliony obyvatel a s jedenadvaceti poslanci. Záleží to na umění politiky, které my bohužel také kolikrát nezvládáme jako celek, a ani v jednotlivých politických stranách, v minulosti donedávna i ve straně ČSSD,“ dodal.

A jeho přání k státnímu svátku, k výročí vzniku Československa? „I když už Československo neexistuje, přál bych si, aby se naší republice dařilo co nejlépe. Aby měla mnohem stabilnější, výkonnější, silnější pozici, a aby lidé byli spokojení, aby cítili zdravou sebedůvěru, která nám kolikrát v porovnání s ostatními národy chybí. Naší republice k svátku všechno nejlepší!“ přeje s úsměvem Libor Rouček 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…