Kissinger nemluvil jen za sebe. Testují, co chce veřejnost. Cyril Svoboda odhalil pozadí Davosu

27.05.2022 10:05 | Rozhovor

„Lidé v Africe nejsou těmi, kdo budou mít potravin méně. Oni nebudou mít potraviny, a to je podstatný rozdíl. Dostanou se do zoufalé situace a budou dělat zoufalé činy, hrozí lavina nové nelegální migrace tam, kde potraviny jsou, což je bohatá Evropa,“ varuje lidovec Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí a pedagog institutu CEVRO. Právě nedostatek obilí a další negativní dopady by mohly obnovit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení bojů. Ale pár slov ztratil také o tom, co Henry Kissinger řekl v Davosu.

Kissinger nemluvil jen za sebe. Testují, co chce veřejnost. Cyril Svoboda odhalil pozadí Davosu
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Cyril Svoboda

Anketa

Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?

3%
95%
hlasovalo: 45150 lidí
Svoboda už minule pro ParlamentníListy.cz řekl, že je stále nutné hledat diplomatické řešení válečného konfliktu a pro Rusko i Ukrajinu musí jít o dohodu win-win. Tedy stav, ve kterém obě strany něco získají. Ukrajina a Rusko ale už vyjednávat přestaly, jak daleko a nakolik reálná je tedy ona dohoda? „Je špatně, že vyjednávání skončila, a pořád je vidím jako jediné možné řešení. Nejsem schopen říci, kdy k tomu dojde, ale jednat se má. Opak svědčí o tom, že nabídnutý kompromis není pro obě nebo jednu stranu přijatelný,“ řekl bývalý ministr zahraničí.

Zlomit tuto situaci by podle jeho názoru mohly i vedlejší negativní dopady války na ukrajinském území. „Týkají se například dodávky obilí do Afriky, kde je situace velmi vážná. A vážnost situace je dána tím, že je tady už 1,6 miliardy lidí ohroženo hladem a zvedá se počet lidí, kteří budou mít potíže s nedostatkem potravin. Takže válka má mimo jiné velké dopady na potravinovou výživu,“ uvedl s tím, že výpadky ovlivňují celý svět a některé země jsou závislé na dodávkách obilí z Ruska i Ukrajiny. Jako příklad uvedl Egypt, subsaharskou Afriku nebo Turecko. „I tyto sekundární dopady války mohou mít vliv na vůli států jednat,“ podotkl. „Lidé v Africe nejsou těmi, kdo budou mít potravin méně. Oni nebudou mít potraviny, a to je podstatný rozdíl. Dostanou se do zoufalé situace a budou dělat zoufalé činy, hrozí lavina nové nelegální migrace tam, kde potraviny jsou, což je bohatá Evropa,“ varoval Cyril Svoboda. Dále uvedl, že Ukrajina si vede velice statečně, ale stále potřebuje pomoc, která přichází ze Západu.

Kissingerovo vyjádření testuje veřejné mínění

Okomentoval také nedávný výrok Henryho Kissingera, bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických, který pronesl na Světovém ekonomickém fóru ve Švýcarsku. Kissinger řekl, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území a respektovat uspořádání před započetím války. Svoboda k tomu uvedl dvě poznámky. „Číslo jedna je, že přesně tohle je Henry Kissinger. Takhle dojednal mír mezi Izraelem a Egyptem území za území. Oba státy se musely vzdát části svého území. To je Kissinger, od něho mě to nepřekvapuje, jde o jeho metodu, která úspěšně vedla k míru,“ vysvětlil lidovecký politik.

„Číslo dvě je, že Kissinger nejsou Spojené státy americké a zároveň jsou Spojené státy americké tím, že existuje jakýsi balónek, co tomu řekne veřejnost. Kissinger je sice soukromá osoba, ale zároveň může testovat, co očekává veřejnost. Když to řekne Kissinger, je to něco jiného než nějaký redaktor novin nebo bezvýznamný politik. Kissinger je legenda, která něco řekla a nyní se testuje, co na tu legendu říkají občané Ukrajiny, Evropy, Spojených států…,“ popsal. Na otázku redakce, kdo veřejné mínění testuje, uvedl, že například zpravodajské služby. Zapochyboval rovněž, že by mohlo jít pouze o vyjádření Kissingerova názoru. „Kdybych já měl rozhodovací pravomoci, jako první bych sledoval, jaký skutečný dopad má vyjádření Kissingera, a maximálně bych ho využil. Místo kopání do jeho osoby, co si to dovoluje říci, by mě zajímal faktický dopad na to, co říká,“ poznamenal Cyril Svoboda.

Budou se Rusové mstít na ukrajinských vojácích?

Mary Ellen O’Connellová, profesorka mezinárodního práva v Notre Dame v Indianě, vyjádřila obavu ohledně soudních procesů s ruskými vojáky v Ukrajině. Právě tamní soud rozhodl o doživotí pro ruského vojáka, který zastřelil civilisty. Profesorka v rozhovoru pro agenturu Associated Press, jak uvedl server Aktuálně.cz, tvrdí, že podobné procesy nahrávají Rusku k procesům vlastním. Může to vyvolat ruskou pomstu, což by bylo špatné pro ukrajinské vojáky v ruském zajetí.

Cyril Svoboda se domnívá, že podobné obavy jsou namístě. „Obecně vzato má profesorka pravdu a řeknu důvod. Karl Jaspers ve své knize o politické vině (Otázka viny, pozn. red.) říká, že o vině rozhoduje po válce vždy vítěz. Rozuměl bych, kdyby ruského vojáka odsoudil mezinárodní trestní tribunál, ale odsoudil ho ukrajinský soud, takže interpretace Ruska bude taková, jak říká americká expertka. Pokud je má někdo soudit, tak mezinárodní tribunál, který sídlí v Haagu, ale vždy to budou Rusové interpretovat takto a potom se v uvozovkách mstít nebo vykonávat spravedlnost vůči zajatým Ukrajincům, které bude mít v ruce,“ zauvažoval.

Právě O’Connellová doporučila Kyjevu, aby se místo na soudy s ruskými vojáky Ukrajina soustředila na jejich výměnu za ukrajinské zajatce a ukázala se tak jako hodnější v celém konfliktu s ochotou vyjednávat. A netrestala tak ruské vojáky za to, co páchají ruští představitelé. „Mně se to také radí z klidu České republiky, kde nejsme v tak vypjaté situaci jako na Ukrajině. Ale obecně vzato se vždy vyplatí jistá dávka velkorysosti z dlouhodobého pohledu. Zájmem Ukrajinců musí být, aby se zajatí Ukrajinci dostali co nejdříve domů a aby se na nich nevykonávala mstivá spravedlnost,“ řekl Svoboda.

Spravedlnost musí mít sílu

Cyril Svoboda, dlouholetý politik KDU-ČSL, u sebe také ubytoval ukrajinskou rodinu s dětmi a těhotnou matkou. Zhruba dva měsíce jim se ženou poskytují azyl a veškerou pomoc při vyřizování s úřady. Rodina pochází z oblasti nedaleko Kyjeva, kde probíhaly boje. Jak se tedy sám dívá na varování před zhoršující se bezpečnostní situací? „Lépe to zvládnout nešlo, protože i my máme doma rodinu Ukrajinců, které důvěřujeme, ale mají doklady, které lze vyrobit na počítači. Nemají biometrické prvky ani fotografie. Důvěřujeme tedy tomu, že se jedná o osoby uvedené v dokladech. A samozřejmě že v šílené situaci na počátku války to nešlo kontrolovat. Bezpečnostním rizikem i podle expertů je, že pod pláštěm této migrace se do země dostal někdo, kdo se do ní dostat neměl. To je pravda a tento argument používali, i když se mluvilo o uprchlické krizi v době syrské války. Nyní problém prožíváme i ve vlastních řadách,“ sdělil.

A při vyřizování všeho potřebného pro ukrajinské uprchlíky zjistil, jak pracovaly české úřady. „Klobouk dolů, jsem velmi spokojen, jak se vyřizovaly záležitosti a všechny úřady pracovaly naprosto špičkově. Moje poučení z toho je takové, že jestliže naší migrantce stačí jeden papír, aby dostala všechny dávky, stejně by to mělo fungovat i pro Čechy. Pokud se tak nestane, bude to chyba, zde nemůže existovat nerovnost,“ řekl Svoboda. Podle něj neplatí ani argument, že dávky tak někdo zneužije, protože ti, kdo sociální pomoc státu zneužívají, se umějí v systému velmi dobře pohybovat a zvládnou to stejně. Připomněl rovněž, že se jedná o věc kontroly a dohledu státu nad zneužíváním. A spravedlnost prý musí mít sílu také v případě romských rodin na českých nádražích. „Pokud kdokoliv cokoliv zneužil nebo používal dokumenty, na základě kterých nemá oprávnění na území České republiky být, má být vrácen zpátky,“ dodal. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Zuzana Koulová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

16:02 Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

„Aktivistická sebelikvidace Evropy čištění celého světa neprospěje,“ podotýká ke Green Dealu emeritn…