Prezident prohlásil, že se vždy pokoušel nalézat zrnka realistického optimismu. Zdůraznil, že přes všechny problémy, které nás právě teď provázejí, neprožíváme žádnou katastrofu.  „Materiálně žijeme ve stavu, jaký žádná z generací našich předků nepoznala. Již několik let však přešlapujeme na místě, což lidé cítí a různí našeptávači špatných nálad a namyšlení samozvaní spasitelé se toho snaží využít pro své cíle. Dejme si na to pozor. Těmto lidem o skutečné zlepšení života v naší zemi nejde. Jde jim o zvyšování neklidu a o zpochybňování našeho demokratického politického systému. Drtivá většina z nás si – na rozdíl od nich – parlamentní demokracie velmi váží. Mezi námi ještě žijí ti, kteří pro demokracii a naši republiku nasazovali své životy,“ prohlásil Václav Klaus. A připomněl základní fakta. „Výkon naší ekonomiky, tedy to, co jsme za posledních 10 let vyprodukovali, rozdělili si a spotřebovali, vzrostl o třicet pět procent, zhruba o třetinu, což je více, než je dlouhodobý historický průměr.“

Prezidentův projev ZDE

Budoucnost vypadala nadějněji

Václav Klaus řekl, že ve chvíli, kdy pronášel svůj první novoroční projev, vypadala budoucnost nadějněji. Náš dnešní pocit nespokojenosti je podle jeho slov vytvářen atmosférou v zemi, nečekanými a ne příliš hezkými událostmi na politické scéně, jak prý ukázal poslední předvánoční týden, i rozdílným vývojem uvnitř tohoto desetiletého období. „V jeho první polovině u nás probíhal relativně rychlý ekonomický růst, dnes už poněkud pozapomenutý. Ve druhé polovině došlo k jeho zastavení. Že podobným způsobem zůstala stát na místě i řada dalších zemí Evropy, důvodem k jakékoli radosti či škodolibosti u nikoho rozumného není a být nemůže,“ konstatoval prezident České republiky.

Mezi vládou a opozicí je vykopán hluboký příkop

Václav Klaus uvedl, že před deseti lety měly souboje mezi vládou a opozicí rozměr v demokratickém světě obvyklý. Stejně tomu bylo i s mírou spokojenosti či nespokojenosti občanů. Byla taková, jako tomu bývá v každé svobodné zemi, kde radost a spokojenost nejsou povinné a nespokojenost není zakazována. „Dnes je situace jiná. Mezi vládou a opozicí a na ni navázanými či jí konkurujícími protestními iniciativami a hnutími je vykopán hluboký a stále více se rozšiřující příkop. I míra individuální nespokojenosti a občanského vzdoru přesáhla běžnou mez,“ upozornil na situaci ve společnosti. Důvodem je podle prezidenta fakt, že nedokážeme táhnout za jeden provaz, hledáme nejsnadnější a krátkodobě líbivá řešení.