Do Domu umění města Brna v pondělí večer zavítal čestný předseda TOP 09, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg. Společnost mu dělali Zdena Mašínová, sestra bratrů Mašínů, rektor brněnské Janáčkovy akademie múzických umění, jeden ze zakladatelů Občanského fóra a v letech 1990 až 1992 poradce prezidenta Václava Havla profesor Petr Oslzlý, a scenárista Břetislav Rychlík. Debatovali spolu o pádu komunistického režimu a o vývoji, kterým za třicet let prošla česká společnost. Večerem provázel zastupitel Jihomoravského kraje Michal Doležel.
Fotogalerie: - Realita Hong Kongu
Zakázat komunisty? Nereálné
Zdena Mašínová hned v úvodu diskuse posluchačům sdělila, že po většinu života žila ve zrůdném komunistickém zřízení a nikdy se neodvážila doufat, že režim padne. „Nikdy jsem nedoufala, protože jsem tady byla celý život nucena žít, v této zadrátované kleci, a nikdy jsem v to nedoufala, že toto zrůdné zřízení někdy padne. Ten rok, kdy se tak stalo, byl pro mě velkým zadostiučiněním,“ prozradila dáma.
V jednu chvíli však pro ni sametová revoluce získala hořký nádech. Do okamžiku, kdy na vlastní uši slyšela slova Miroslava Grebeníčka, pozdějšího dlouholetého předsedy KSČM a dnešního poslance.
„My máme času dost,“ pravil prý Grebeníček na jedné z akcí na Václavském náměstí v revolučních dnech. „Od té chvíle jsem měla pocit, že by mohla být zdejší demokracie ohrožena. A už je to tady, přátelé. Už to tady máme. Od Hradu počínaje až k ministerskému předsedovi. Nezlobte se, ale to je můj názor,“ vyprávěla Mašínová.
Je dobře, že u památných míst 17. listopadu lidé pískali na Babiše, rektora Zimu a Václava Klause ml.?Anketa
Debata se poté stočila k otázce, zda bylo možné po revoluci komunistickou stranu zakázat.
Schwarzenberg konstatoval, že to v podstatě možné nebylo. „Tedy, po pravdě řečeno, mám o tom velké pochyby. Podívejte se jenom střízlivě na naše čísla,“ upozornil kníže a připomněl, že po listopadu 1989 ještě stále ve Federálním shromáždění seděli vedle kooptovaných nekomunistických poslanců také komunisté a ti by si stranu těžko zakázali.
Nesmíme prý také zapomínat na to, kolik lidí bylo za těch 41 let členy komunistické strany, Svazu československo-sovětského přátelství, Lidových milicí a tak dále.
„Když nebyl člověk sám členem, tak tam byl brácha nebo švagr. Nemohli jsme tudíž od Federálního shromáždění očekávat, že bude podnikat radikální kroky. Taky tady byly jisté obavy, protože přece jen byli (komunisté) ještě dosti silní. Ale především nebyla vůle, poněvadž spousta lidí, kteří hráli roli v roce 1989, pocházela z komunistické strany. Ať to byl Zdeněk Jičínský nebo jiní. Takže myslím, že to nebylo možné, protože nikdo nechce zakázat spolek, ve kterém byl sám třicet let,“ konstatoval Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
Čestný předseda TOP 09 sáhl také ke srovnání s nacisty. V Německu nacisté nebyli tak masovou stranou jako komunisté v Československu, a především byli u moci jen 12 let. „U nás to zabralo 41 let a stranou prošlo několik generací. Tedy myslím, že nikdy nebylo realistické toto prosadit, po pravdě řečeno,“ pravil k zákazu komunistické strany Schwarzenberg.
Profesor Oslzlý ve shodě se Schwarzenbergem uznal, že komunisty asi nebylo možné zakázat, ale osobně se prý i v roce 1989 domníval, že měli být zakázáni, protože se ve jménu komunistické ideologie děla podobná zvěrstva jako ve jménu ideologie nacistické.
„Mně se bytostně příčí, že je v našem Parlamentu strana, která má ve svém názvu slovo komunistická a hlásí se k té komunistické ideologii... já osobně zastávám názor, že by stačilo to slovo komunistická z názvu vyjmout. Tu stranu nemusejí zakazovat. Ať se nazvou Levicová strana Čech a Moravy, ať jí nadále předsedá pan Vojtěch Filip a ať si nadále hlásí svoje bludy jako poslanec Stanislav Grospič o tom, že tady nebyla okupace. Ale oni by tím ztratili voliče, poněvadž oni je volí z nostalgie,“ uvedl Oslzlý.
Ve složení, v jakém byl Parlament do roku 1990, nebylo ani podle Oslzlého možné zakázat komunistickou stranu. „Reálné to asi nebylo. Myslím si, že by to bylo morální, ale to, co je morální, není vždy realizovatelné,“ posteskl si pan profesor.
Poté si vzal slovo opět Karel Schwarzenberg a prohlásil, že mu jsou milejší ti komunisté, kteří zůstali pod svou osvědčenou značkou, než ti komunisté, kteří přešli do ČSSD či ODS „a teď nám tvrdí, jací skvělí sociální demokraté či odéesáci jsou“.
Když dostal slovo Břetislav Rychlík, připomněl, že Václav Havel hned tři dny po usednutí do funkce prezidenta hovořil o tom, že je třeba potrestat viníky, ale potrestat je poté, co byli řádně odsouzeni.
„Ono se hodně vyčítá Havlovi, že nezatočil s komunisty, jako kdyby tady byl nějaký carský systém. Ale Havel už tři dny po svém zvolení řekl, že viníci musejí být potrestáni, ale musejí být potrestáni až poté, co budou postaveni před nezávislý soud,“ upozornil Rychlík.
Tady je podle něj zakopán pes. Jaký nezávislý soud měl komunisty odsoudit, když většina soudců do té doby sloužila komunistickému režimu, případně sami soudci byli členy komunistické strany.
„Možná to nevíte, ale když nastal tento proces v Německé demokratické repulice, kde byli ti bývalí komunisté postaveni před soud za střílení na Berlínské zdi, tak to soudili soudci, které tam dopravili z bývalé západní Německé spolkové republiky,“ uvedl Rychlík.
Podle dokumentaristy bychom navíc neměli zapomínat na to, že v Rumunsku tekly v době revoluce potoky krve. „To, že Havel převedl národ takhle elegantně, vlastně bez krveprolití, do těch demokratických časů, je něco, za co by mu lidé měli být vděční,“ doplnil host diskuse s tím, že Havel se proti komunistům stavěl už v době, kdy řada lidí, která ho dnes kritizuje, byla raději zticha a za časů komunistické normalizace drželi ústa a krok.
Poukázal také na to, že Havel po roce 1990 držel komunisty v politické izolaci, ale když se prezidentem stal Václav Klaus, pozval předsedu KSČM do Lán. Tím je legitimizoval a komunistům začala růst chuť získat si pro sebe určitý podíl na moci.
„Všimněte si, moje oblíbené téma – volby do mediálních rad, jak se tam bleskově dostali lidi, kteří sloužili komunismu, pak byli mediální poradci ODS, čili Václava Klause, pak byli ze sociální demokracie a dneska jsou tam za ANO nebo SPD,“ kroutil hlavou Rychlík. „A co tito lidé dělají? Žádají cenzuru v televizi, žádají zákaz pro některé redaktory a rušení pořadů,“ zlobil se dál.
Pozor na Okamuru
Profesor Oslzlý dodal, že v dnešní době považuje hnutí Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou za větší nebezpečí, než jaké představuje komunistická strana. „Daleko nepřijatelnější a odpornější je ta strana SPD,“ konstatoval bez obalu Petr Oslzlý s tím, že tuto stranu považuje za nepokryté fašisty a rasisty, a jejich předseda je místopředsedou Sněmovny.
Rychlík dal panu profesorovi za pravdu a vrátil se do 90. let minulého století, kdy sice v Parlamentu seděl Miroslav Sládek se svými kolegy ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ), ale když mluvili, tak demokratičtí poslanci často opouštěli sál. Okamura je podle dokumentaristy pokračovatelem Miroslava Sládka, jen už je poučenější a problém je, že mu ostatní strany dávají prostor.
Tomio Okamura
„Ty ostatní strany neměly jít do těch místopředsednických křesel (ve Sněmovně) a měly prostě říct, ‚tak si tam navolte jen ty, kteří vás podporují – ANO, SPD, komunisty – a my do toho vedení nikoho nechceme‘. Ta opozice dnes, promiňte mi to, přátelé, je slabá,“ pravil Rychlík.
Když si vzal zpátky slovo profesor Oslzlý, prohlásil, že vlastně uvítal vznik Trikolóry Václava Klause, protože tato strana odčerpá hlasy Okamurovi, komunistům a hnutí ANO. „Tam přece nikdo rozumný je nemůže volit,“ vyjádřil svůj názor pan profesor.
Ke vzniku Trikolóry pronesl pár slov i Schwarzenberg. Zavzpomínal na slova své maminky, která ho kdysi upozornila, že jednou z nejhorších lidských vlastností je ješitnost. „Ona mi říkala. Pamatuj jedno, já jsem viděla skoro celé 20. století. A ty největší zločiny a největší blbosti se neděly kvůli sexu, penězům nebo moci, ale vždy z ješitnosti. Ona mi to několikrát opakovala. A když se na to podíváte, tak Václav Klaus mladší prostě má ten problém, toho fotra, který byl prezident a ministerský předseda. A on to musí nějak dohnat. Já ho chápu, to je nepříjemný pocit. Tohle ho žene. Prostě je to vyslovená ješitnost. Udělal by dobře, kdyby zůstal ředitelem prestižního gymnázia a dělal užitečnou práci,“ konstatoval kníže.
Lidská ješitnost je podle knížete také jedním z důvodů, prč se nedaří prosadit užší spolupráci dnešních demokratických opozičních stran.
Pár slov přidal i na konto rozdělené české společnosti. Schwarzenberg zdůraznil, že byla rozdělena už dlouho. Minimálně od chvíle, kdy ekonomická transformace vedla ke krachu řady podniků např. v pohraničí, kde krachovaly textilky a jim podobné firmy, tak lidé, kteří v nich pracovali, nemohli být spokojeni s novým režimem. Neměli bychom si však myslet, že rozdělení společnosti trápí jen Česko. „Je to evropský fenomén,“ zdůraznil kníže.
Po čestném předsedovi TOP 09 si vzala slovo Zdena Mašínová a upozornila, že mladí lidé dnes nevědí, co napáchali nacisté a komunisté. A to je ohrožení těch příštích generací, protože většina těch voličů není obeznámená s tím, co tyto ideologie znamenají,“ varovala dáma.
Vzhledem k tomu, že sama pochází z rodiny legionáře generálmajora Josefa Mašína, který zažil Velkou říjnovou socialistickou revoluci v roce 1917, velmi dobře prý věděla, co jsou komunisté zač. A jako mladá se bohužel domnívala, že stejné informace mají i její spoluobčané, takže komunisty nepustí k moci. O to víc dnes prosazuje svobodné šíření informací, aby se lidé u voleb mohli rozhodovat co nejpoučenější.
„Proto je tak důležité být ostražitý ke sdělovacím prostředkům, aby jim byla udržena svoboda a ony mohly o všem informovat tuto společnost,“ zdůraznila Zdena Mašínová.
V posledním roce či dvou má pocit, že se mladí lidé zase o historii více zajímají, což je podle ní rozhodně dobře.
Stejně důležité podle Zdeny Mašínové je se nikdy nevzdat, a to ani v okamžicích, kdy se boj o demokracii jeví jako boj obtížný. Je to boj o to obtížnější, že dnešní mladí lidé vidí, že prakticky nikdo z komunistických zločinců nebyl potrestán, což je podle Zdeny Mašínové velkou chybou posledních desetiletí.
Oslzlý dal dámě za pravdu, že o uchování demokracie nesmíme nikdy přestat bojovat, i když je to někdy boj na pohled upachtěný. Sama se totiž demokracie neudrží.
Oslzlý konstatoval, že debatovat o minulosti by se mělo už na základních a středních školách.
Rychlík na to konto upozornil, že dějiny 20. století se rozebírají až v závěru 9. třídy nebo na střední škole krátce před maturitou a v tu dobu už to děti a studenty často nezajímá. Další problém vidí v tom, jak se v poslední době opět říká, že technicky zaměřené obory na školách jsou pro nás důležitější než obory humanitní. Podle Rychlíka to v žádném případě není pravda. I humanitní obory považuje za důležité, protože se zabývají člověkem a vedou jedince k tomu, aby se zajímal o dění kolem sebe a aby se občansky angažoval.
Schwarzenberg: Chraňme si Visegrádskou čtyřku
Když se debata přehoupla do své druhé poloviny, Karel Schwarzenberg varoval před rušením Visegrádské skupiny, kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Po zrušení V4 volal před několika dny v rozhlase např. hudebník Michael Kocáb.
„Je to veliká blbost. Musíme být šťastní, že na rozdíl od první republiky máme dobré vztahy se všemi sousedy. To první republika nikdy nedokázala. S žádným sousedem neměla dobré vztahy. To je jeden z důvodů jejího smutného konce,“ upozornil kníže. Zdůraznil, že spolupráce V4 není jen o premiérech, kteří se navzájem chválí, ale stojí i na spolupráci mezi městy, školami a dalšími institucemi. „Ta opravdová spolupráce je opravdu přínosná a musíme ji udržet, i když za to musíme zaplatit některými společnými blbostmi, které naši předsedové vlád či prezidenti říkají,“ pravil Schwarzenberg.
Kníže je toho názoru, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) dělá politiku ve vleku maďarského premiéra Viktora Orbána, ale to nic nemění na tom, že spolupráci V4 na nižších úrovních považuje za pozitivní.
Poté se zastal současné vlády v Polsku, kde to prý rozhodně s demokracií není tak zlé jako v Maďarsku. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński je podle Schwarzenberga demokrat. „Kaczyński je demokrat,“ řekl stručně a jasně kníže s tím, že Kaczyńského zná od 80. let 20. století a ví, že oběma bratrům Kaczyńským šlo vždy o demokracii, jen Jaroslaw Kaczyński je prý introvert.
„Ale v Polsku existuje naprostá svoboda tisku. V Polsku neexistuje tak velká korupce. Zatímco z Orbána a jeho klanu se stali milionáři, tak Kaczyński žije ve svém skromném bytě se dvěma kočkami. Je polský nacionalista, to je pravda,“ zdůraznil čestný předseda TOP 09 s tím, že jako nacionalista je kritizován z Německa, protože Němci se mají po svých vlastních zkušenostech před nacionalisty poněkud na pozoru. „Ale Kaczyński není nepřítel Německa, jen je polský nacionalista a vyhrává volby, tak pro Boha svatého, proč mi ho máme odsuzovat,“ podivoval se Schwarzenberg.
S Orbánem se to prý má jinak, protože ten podle Schwarzenberga pěstuje přepjatý nacionalismus, s nímž zasahuje i do sousedních zemí, a navíc prý toleruje již zmíněnou korupci.
V Maďarsku je dnes zpravodajství horší než za komunistů. Braňme ČT
Břetislav Rychlík dodal, že polská vláda se snaží ovládat veřejnoprávní média, a to je podle Rychlíka něco, co se u nás nesmí podařit.
V Maďarsku je to ještě horší. Když se totiž díváte na maďarské zprávy, tak podle Rychlíka zjistíte, že máte možnost sledovat jen dva typy událostí. „To je horší než zprávy za komunismu, kde byly zprávy alespoň o tom, že není toaletní papír nebo že byly žně. To v Maďarsku takhle není, tam jsou zprávy jen o migrantech a o úspěších Orbánovy vlády. To v Polsku takhle není,“ uznal.
Zdůraznil, že je třeba bránit nezávislost veřejnoprávních médií. Zvláště v situaci, kdy část poslanců uvažuje o tom, že neschválí dvě výroční zprávy o hospodaření České televize za sebou, což by mohlo vést až k pádu současného generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, u kterého podle svých vlastních slov nečekal, že se stane tak důrazným obhájcem veřejnoprávní televize, když předtím vedl televizi Nova.
K neschválení výročních zpráv o hospodaření ČT vyzval poslance opakovaně také prezident Miloš Zeman a Břetislav Rychlík zavzpomínal, kde se vlastně vzal Zemanův odpor k ČT. Vrátil se do roku 1998, kdy veřejnoprávní televize informovala o tzv. aféře Bamberg, ve které hrál roli Miloš Zeman, jenž mezi roky 1998 až 2002 působil v pozici premiéra.
Redaktoři ČT přinesli informaci, že už v roce 1995 se Zeman jako předseda tehdy nejsilnější opoziční strany sešel v německém Bambergu s podnikatelem Janem Vízkem a ten slíbil, že pokud Zeman dotane jeho lidi do vlády, ČSSD se dočká bohatého sponzorského daru. Zeman v roce 1998 tvrdil, že ke schůzce s Vízkem došlo, ale že s ním „vyrazil dveře“. Jenže ČT na konci 90. let zjistila, že to bylo jinak a že došlo k celkem pěti schůzkám. Zeman to však vytrvale popíral ještě v novém tisíciletí.
Na informace ČT z roku 1998 však podle Rychlíka už nikdy nezapomněl a od té doby té televizi nemůže přijít na jméno.
A poslanci mají momentálně na stole neschválenou zprávu za rok 2018, takže až přibude ta za rok 2019, Zeman opět může apelovat na poslance, aby uvedené zprávy neschválili. „Čili oni je (poslanci zaměstnance ČT) mají pořád v hrsti,“ varoval dokumentarista.
„A teď se bude dovolovat šest členů Rady ČT, a to je nesmírně nebezpečné. To vidíte na tom, jací lidé se tam dostávají. Myslím si, že rozhlas už je dílem ovládaný, což vidíte třeba na té likvidaci (ředitele ČRo Vltava) Petra Fischera a na nové hvězdě rozhlasu Xaveru Veselém,“ poznamenal Rychlík a dodal, že Luboš Xaver Veselý dělá podle jeho názoru rozhlasové rozhovory s politiky v předklonu „a leze jim do zadku“.
„Já jsem měl vystoupení v Senátu o veřejnoprávních médiích a byl jsem šokovaný, co všechno se povedlo třeba Parlamentním listům a podobně. Moje vystoupení, které je zaznamenané, tak co se jim podařilo nakydat, jakým způsobem na mě útočily,“ kroutil hlavou Rychlík. Posléze se dozvěděl, že je údajně napojen na penězovody ČT.
A jak je to doopravdy?
„Já jsem loni natočil dokument GEN o Danu Kroupovi, ten má 12 minut, ale to je taková stará finta, tu si pamatuju ještě z televizní krize. Ale myslím si, že ta doba nebyla nikdy tak nebezpečná jako teď, a vzhledem k tomu, že se blíží volby, tak pokud uspěje Trikolóra, tak já očekávám, že vznikne koalice ANO, Trikolóra a tak dále budou chtít tu televizi ovládnout a dosadit si tam lidi. Proto já třeba jsem vděčný, že se už před časem podařilo domluvit s tím Milionem chvilek pro demokracii a jedno z těch klíčových témat, které mají, je i obrana veřejnoprávních médií,“ uvedl Rychlík.
Dokumentarista má za to, že Českou televizi by si měli bránit všichni občané, aby pro ně kontrolovala politiky, a to jen za 4 koruny a 50 haléřů denně, když si koncesionářský poplatek přepočítá z měsíčních 135 korun. Toto je třeba mít na paměti, když si lidé čtou lži o ČT, které se šíří po sociálních sítích.
Důrazně varoval před privatizací ČT, protože by dnes hrozilo, že televizi mohou koupit Číňané nebo Rusové.
Hvězdná hodina Václava Havla a generál Petr Pavel
Hosté se poté ještě jednou částečně vrátili k sametové revoluci a letům po ní. Každý z nich prozradil, jaký okamžik za posledních 30 let považují za nejdůležitější.
Oslzlý zavzpomínal na projev Václava Havla v Kongersu v roce 1990. Václav Havel podle profesora Oslzlého zažil hvězdnou hodinu svého života, protože o setkání s ním usilovali nejen politici, ale i další osobnosti veřejného života, které všechny čekali na Václava Havla, ač byly za jiných okolností zvyklé, že lidé stojí frontu na ně. Byl tam Paul Newman a další,“ prozradil Oslzlý. „To byl velký okamžik nejen pro Václava Havla, ale pro celou naši zemi,“ zdůraznil pan profesor.
Schwarzenberg zabrousil do časů opoziční smlouvy. „Ta, promiňte mi to, zkur**la českou politiku na léta a desetiletí,“ zahřměl.
Než se hosté s Brňany definitivně rozloučili, ještě se dotkli příští přímé volby prezidenta. Shodli se na tom, že by dobrým prezidentem mohl být např. generál ve výslužbě Petr Pavel, který jako bývalý nejvýše postavený voják NATO prošel těmi nejpřísnějšími prověrkami a celých 30 let sloužil této demokratické zemi.
Dalším vhodným kandidátem by prý mohl být současný senátor Pavel Fischer. Oslzlý zmínil i jméno ředitele neziskové organizace Člověk v tísni, který však doposud vytrvale odmítal kandidovat. Proto by i on volil generála Pavla.
„Je slušný, je to demokrat, ale je to voják a tahle společnost by trochu generála potřebovala,“ pravil pan profesor.
Schwarzenberg upozornil, že bude třeba počkat na to, koho si vybere „parta kolem Hradu“, a podle toho vybírat protikandidáta.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Miloš Polák
