Koho bude bolet peněženka. Účet za zbořenou Ukrajinu je tady. Mastný

12.04.2022 14:42

Magazín The Economist se pustil do úvah, kolik bude stát poválečná obnova poničené Ukrajiny. Již teď jdou odhady do bilionů korun a několikanásobků českého rozpočtu. Týdeník také poukazuje na to, že reálný HDP Ukrajiny byl v roce 2019 menší než při rozpadu Sovětského svazu. Tedy že již tak zadlužená země bude mít problém si finance půjčovat a také je splácet. A dochází k závěru, kdo bude muset peníze poskytnout.

Koho bude bolet peněženka. Účet za zbořenou Ukrajinu je tady. Mastný
Foto: Youtube UATV
Popisek: Poničené ukrajinské město Buča

Anketa

Jste pro zbudování základny NATO na českém území?

3%
96%
hlasovalo: 84644 lidí
Válka na Ukrajině pokračuje, západní sankce měly dle médií a politiků ruskou ekonomiku dostat na kolena a způsobit, že si Vladimir Putin nebude moci válku dále dovolit. K tomu zatím nedošlo. Ale časopis The Economist si položil daleko palčivější otázku. Totiž kolik bude stát poválečná obnova Ukrajiny. A kde se na ni vezmou peníze.

Evropské Centrum pro výzkum ekonomické politiky (CEPR) odhaduje celkový účet za obnovu Ukrajiny na 200 až 500 miliard eur. Rozpětí je tedy značné, v českých korunách se dle dnešního kurzu jedná o částku od 4,891 bilionu korun po 12,231 bilionu. Pro zajímavost, příjmy českého státního rozpočtu za rok 2022 mají činit 1,613 bilionu a výdaje 1,893 bilionu. Jak však tento institut podotýká, nebude záležet jen na celkové sumě, ale také jak bude investována. „Pokud dobře, mohlo by to proměnit ekonomiku, která byla doteď v zajetí zájmů oligarchů na otevřenější a dynamičtější,“ uvádí deník.

Vyčíslit škody je velmi těžké. Podle Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia vytvářejí zasažené regiony 29 % veškeré ukrajinské produkce. Spotřeba elektřiny, která vypovídá o ekonomické aktivitě, je oproti loňsku o třetinu nižší. A dle průzkumu centrální banky 30 % firem zastavilo svou výrobu, dalších 45 % ji pak omezilo. Dle Světové banky se HDP Ukrajiny tento rok propadne o 45 %. Dodejme, že HDP Ukrajiny byl již tak velmi nízký a patřil, přepočítáno na jednoho obyvatele, k nejhorším v Evropě.

Ukrajině se zatím dostalo pomoci v řádu 7 miliard dolarů (157,65 miliardy korun), což dle The Economist udržuje ukrajinský rozpočet nad vodou. Zemědělci například obdrželi 20 miliard hřiven (15,26 miliardy korun), aby mohli dále pracovat. Výrobci si pak mohou zažádat o pomoc s relokací na území Ukrajiny. Ukrajinská vláda tvrdí, že i s obsazeným pobřežím se 80 % exportu stále může vyvézt a pracuje na tom, aby mohlo být vyvezeno přes území EU.

Po skončení konfliktu bude napříkald potřeba Ukrajinu odminovat. Není jasné, jaká bude cena, ovšem samotné ukrajinské ministerstvo obrany odhadlo cenu odminování Donbasu (ještě před válkou) na 650 milionů eur (15,9 miliardy korun). Jak je možné vidět ze záběrů z reportáží, značné škody způsobila válka na obyvatelných budovách. Kyjevská škola ekonomie odhaduje škody takto způsobené na 29 miliard dolarů, tedy 653 miliard korun. Podobně vysoké škody pak ukrajinští ekonomové odhadují na silnicích, na úroveň deseti miliard dolarů (225 miliard korun) jdou pak škody na letištích, přístavech a železnicích. Vcelku pak mají škody na zničené infrastruktuře přesahovat 50 miliard dolarů, tedy 1,125 bilionu korun (přibližně dvě třetiny českého rozpočtu na rok 2022). Nicméně i nezničená infrastruktura dle ekonomického periodika bude potřebovat modernizaci a údržbu, tedy se cena ještě nafoukne.

Kde na to vzít? Jak magazín podotýká, Ukrajina je už v současné době vysoce zadlužená a je možné, že nebude schopná si půjčovat více nebo půjčky splácet. A tak bude potřeba oddlužení a dotace. „Financování bude muset přijít od západních vlád, mezinárodních organizací a soukromých investorů,“ usuzuje. Je zde sice návrh použít zadržené ruské prostředky, to ovšem prý není pravděpodobné. Dotace by dle článku mohly přijít například z EU nebo od Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve formě výhodných půjček. Jak však již bylo poznamenáno, půjde také o to, kam peníze půjdou.

„V roce 2019 byl reálný HDP na osobu menší než v době pádu Sovětského svazu, což je ostudné svědectví dlouhodobého nedostaku reforem v této zemi,“ píše dále magazín a podotýká, že mnoho z 1500 fungujících státních podniků na Ukrajině je ztrátových nebo sotva výdělečných. Mezinárodní měnový fond Ukrajinu již před válkou vyzýval, aby posílila svou protikorupční legislativu. Klíčová tedy bude politická podpora pro reformy. Dle The Economist by Ukrajina mohla profitovat z těsnější vazby na Evropskou unii, jako se to stalo například v Polsku. Od roku 2014 podíl vývozu do EU stoupl o 6 %, naopak podíl vývozu do Ruska klesl o 12,5 %. Jedním ze způsobů, jak reformy podpořit, je udělat z nich podmínku pro vstup na evropský trh, uvádí magazín. Ale podotýká také, že rekonstrukce bude náročná a o to náročnější, čím déle bude válka trvat.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …