Smetana se pro začátek zeptala, jak se z premianta stalo Česko třetí nejpostiženější zemí EU. Ale Balík měl problém už s definicí premianta. „My jsme tady zařízli úplně všechno, Udělali jsme bariérová opatření na státních hranicích a koukali jsme se, jak koronavirus prostupuje jinými zeměmi okolo nás. Je logické, že nejsme Tchaj-wan, kam se vstupuje přes jedno, dvě letiště a pár přístavů, ale jsme otevřená křižovatka střední Evropy a že to sem jednou přijít muselo,“ hodnotil situaci. Jinými slovy, dle Balíka jde Česko z extrému do extrému a nyní si dožívá to, co si jiní prožili na jaře.
„Byli jsme extrémně restriktivní na jaře. Hodně se tu strašili lidi, hodně se restriktovali běžné lidské aktivity jako překračování hranic, školy a podobně. Možná jsme měli víc lidi edukovat a připravit je na to, co musí přijít. A to přišlo teď, my to máme se zpožděním. My jsme absorbovali to, co jinými zeměmi procházelo už dříve, říká se tomu promořenost, to je to ošklivý slovo, ale myslím si, že ta naše populace se musí s tím virem nějak poprat,“ prohlásil Balík ani ne dvě minuty od začátku rozhovoru.
Jarní opatření dle něho pomohla a vnímá je pozitivně, protože zabránila nárazu virové nálože na populaci. Ale podle něho mohla být nařízení konzistentnější, protože rozvolnění bylo takřka úplné kvůli pocitu, že epidemie je za námi. Zvlášť například co se týče klubů apod. Balík navrhl, že jsme si mohli vzít příklad z Německa. A také že populace měla být více vzdělávána o dodržování opatření, pak by nárůst pozitivních případů mohl být menší.
Smetana se pak zeptala na čísla pacientů. „My máme k dnešku v nemocnici okolo 10–15 pacientů, přesný počet nevím. Na naší klinice 6 pacientů ve velmi těžkém stavu.“ Dodal, že kromě ventilátoru jsou někteří i na dalších přístrojích. „Já tomu říkám intenzivní obezitologie. Ti pacienti jsou extrémní stran svých rozměrů a mají spoustu rizikových faktorů, ač jsou někteří velice mladí,“ prohlásil. Dodal, že na jeho klinice jsou tři oddělení a koronaviroví pacienti tvoří menšinu.
Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT
Moderátorka připomenula, že virus má prodlevu, takže největší nápor ještě asi přijde a lékař to kvitoval, že s tím počítají a v současnosti mají asi 50% rezervu, a to bez započítání možnosti lůžka rozšířit. „Tady je asi 780 umělých plicních ventilací, monitorovaných, plně intenzivních lůžek. Obsluhovaných kvalifikovaným personálem, s možností okamžité extenze na asi 1500 lůžek,“ informoval. Dle jeho názoru tyto počty budou stačit.
„Vidíte sama, že se tady testuje 10 000 lidí, skoro denně, možná přeháním, ale mám přehled z pražských center, kde se točí asi 1500 lidí denně. Celá tahle legrace stojí asi třičtvrtě miliardy měsíčně a v rámci toho máme dneska ráno 71 pacientů v těžkém stavu na intezivní péči na celou republiku. Takže si myslím, že 95 % populace prochází koronavirem bez jakýchkoliv závažnějších symptomů, určitému procentu se pomůže v nemocnici a pomůže se mu časně, ve chvíli, kdy ještě na tu intenzivní péči nepotřebuje,“ řekl s tím, že v rámci klinické skupiny komunikují a vědí o pacientech v ohrožení předem.
Přišla i otázka na lék remdesivir a Balík vysvětlil, že lék dávají těm, kde očekávají „namnožení virové nálože“ a vysvětlil, že covid-19 je slizniční virus a moc neškodí, pokud se nenamnoží do extrémní dávky za dlouhou dobu. Pak u jistých jedinců může prolomit imunitu a dostat se do těla ve velkém množství. Čemuž chtějí zabránit. „Je pravděpodobné, že remdesivir bude dobrý pro lidi, kteří mají kratší klinické příznaky a dostávají se k nám včas a nemají kontraindikace jeho podání,“ uvedl. Jako příklad kontraindikací uvedl poškození ledvin. „Spousta těch lidí jsou obézní diabetici s vysokým tlakem nebo lidé, kteří mají hodně špatné ledviny. Mohou to být lidé, kteří mají poškozená játra. A pořád musíte brát v potaz, že ten lék není stoprocentní. Na koronavirus máme hlavně stoprocentně dobře fungující vlastní imunitu, kterou musíme nějakým způsobem ošetřit a potom udělat dobrou podpůrnou léčbu. Remdesivir je taková berlička,“ vysvětlil Emmě Smetaně.
Psali jsme:
Ta se pak zeptala na italský scénář a Balík řekl, že dělají maximum, aby k němu nedošlo a „dal hlavu na špalek“ prohlášením, že podle něho k němu v Česku nedojde. Virus je podle něj a dalších odborníků úplně stejný jako na jaře, nemutuje, akorát se mu v teplém, slunečném počasí méně daří.
Typický „adept“ na těžký průběh koronaviru je dle něho muž mezi 50–60 lety, obézní, až morbidně obézní, má vysoký tlak, se kterým se neléčí a má zhoršenou glukózovou toleranci nebo už rovnou cukrovku, o které neví. Smetana ovšem zmínila případ 43letého muže, jenž právě v Balíkově nemocnici zemřel a byl do té doby zcela zdráv. Balík uvedl, že má právo rodiny o tomto případu informovat. „Ten pacient byl obézní a měl maligní onkologické onemocnění, o kterém jsme nevěděli a které se vlastně poznalo až post mortem,“ pravil a dodal, že toto onkologické onemocnění ovlivňovalo buněčnou imunitu.
Následky koronaviru jsou dle něj srovnatelné s následky těžkého průběhu chřipky. 40 % až 45 % pacientů s těžkým průběhem dle studií mají trvalé následky. Dodal, že se snaží, aby tato čísla byla lepší a nasazení ventilátoru, který může pacienta i poškodit, doplňují dalšími opatřeními. Ti, kdo tento zhoršený průběh mají, se prý ze situace „vyškrabávají“ 3 měsíce, ale pak dle Balíka mají srovnatelnou kvalitu života jako běžná populace. Těžká viróza má prý velice podobné následky, pokud má těžký průběh a v plicích se někdy chová daleko destruktivněji než koronavirus. Ale koronavirus je nakažlivější.
Fotogalerie: - Autobus v nových barvách
Co se týče vakcíny, lékař uvedl, že pokud vakcína bude, tak se naočkovat nechá, jako se nechává naočkovat proti chřipce. „Když to nebude ten Sputnik,“ dodal a Smetana se zeptala, co proti ruské vakcíně má. „To je zdravotnická propaganda. To je netestovaná vakcína, která konkrétně v mém oboru (anesteziologie, intenzivní medicína – pozn. red.) je asi 30 let za námi, když pominu několik zdravotnických zařízení pro státní aparátčíky...“
Dále řekl, že výzkum následků koronaviru vedl k tomu, že se zjišťuje, co všechno dělá chřipka, a dodal, že se teď všichni nebaví o ničem jiném než o takovýchto virózách. Přimlouval se, aby stejně jako ve Švédsku situaci řídili zdravotníci a ne krizové štáby a podobní lidé, kteří na tématu dělají politiku, ale nevědí o něm vůbec nic.
Zavírání škol se podle něho krutě podepíše na celé jedné generaci žáků a studentů. „Ukáže se na konci, že distanční výuka nefunguje. Já sám, když přijdu v 7 večer z práce, manželka taky pracuje ve zdravotnictví, tak můj syn je ještě v pyžamu, protože měl distanční výuku, to bylo jaro, 2. stupeň základní školy, můj další syn je středoškolák, ten přišel o půl roku ve škole, a můj nejstarší je vysokoškolák a tam naštěstí distanční výuka docela funguje. Myslím, si, že budoucí generace budou mít obrovské mezery ve vzdělání, podepíše se to na národním produktu, na propadu ekonomiky, v Americe to vyčíslili asi –12,7 % HDP, 2 a půl bilionu dolarů. Uzávěry škol.“
Lidé podle něj mají dodržovat prevenci, dbát o sebe a hlavně se nesmí bát jít do nemocnice a nebát se zabývat se i něčím jiným než strachem z koronaviru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
