Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?Anketa
Již 13. března prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zamítla žádost Itálie o finanční pomoc, která by jí pomohla vyrovnat se s pandemií. Později však po reakcích trhu na její slova obrátila a jala se urovnávat, že ECB má být „plně odhodlána zabránit jakémukoli rozdělení v této obtížné chvíli pro eurozónu“. Italský prezident Sergio Mattarella zmínil, že Itálie má nyní právo na očekávání solidarity.
18. března ECB oznámila, že ve snaze o uklidnění trhů se státními dluhopisy odkoupí dluhy jednotlivých států ve výši 750 miliard eur.
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
Následně se však 26. března státy eurozóny nemohly dohodnout během summitu EU, jakou reakci na krizi podniknou. Den předtím Belgie, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko vyzvaly ke společnému dluhovému nástroji nazvanému „koronabondy“, který by měl být určen k sanaci škod vzniklých pandemií. „Všichni čelíme symetrickému vnějšímu šoku, za který žádná země nenese odpovědnost, ale kvůli němuž negativními důsledky trpíme všichni,“ uvedly země.
Myšlenku koronabondů však rázně odmítají bohatší a stabilnější státy. Odmítly je Rakousko, Finsko, Německo či Nizozemsko. Společné dluhopisy by podle nizozemského premiéra Marka Rutteho znamenaly „překročení Rubikonu“. Taková možnost dle něho v zakládající listině EU, v Maastrichtské smlouvě, jež položila i základ pro jednotnou měnu, nebyla nastíněna. Nizozemsko později koronabondy označilo slovy „morální hazard“. Evropská komise by se podle nizozemského ministra financí měla zaměřit na to, proč od finanční krize z roku 2008 neudělaly jižní státy odpovídající hospodářské reformy.
Editor britských novin Independent, Sean O'Grady, podle think-tanku Gatestone Institute napsal, že by koronavirová krize mohla Itálii katapultovat do bankrotu. „Italská krize je Evropa. Až Itálie vychladne, Evropa chytí pneumonii. Eurozóna nemůže dovolit, aby se jedna z hlavních ekonomik (Itálie je třetí největší země eurozóny) zhroutila,“ zdůraznil.
Fotogalerie: - Rouškolidé
Problémy se však týkají nejen a pouze Itálie; v potížích je i Španělsko. To nedávno v šíření koronavirové nákazy předstihlo i Itálii. Předseda španělské vlády Pedro Sánchez se ke zmírnění škod v důsledku pandemie zavázal k poskytnutí pomoci 200 miliard eur, což je až 20 % HDP Španělska. Na dotaz, jak takovéto výdaje pokryje, nedokázal odpovědět a řekl, že počítá s finanční pomocí Evropy.
Velký problém mají i ve Francii. 6. dubna francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval, že Francie bude pravděpodobně ve své nejhlubší recesi od konce druhé světové války. „Nejhorší růst ve Francii od roku 1945 byl v roce 2009, po velké finanční krizi v roce 2008, a to -2,2%. Letos budeme pravděpodobně daleko nad -2,2%,“ uvedl Le Maire pro Výbor pro hospodářské záležitosti Senátu. „To ukazuje rozsah hospodářského šoku, kterému čelíme,“ dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rovněž po vzoru svých jižních sousedů varoval, že ostatní státy musí projevit solidaritu. „Jde o přežití evropského projektu,“ řekl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
