Kateřina Konečná hovořila o tom, že hnutí Stačilo! formulovalo ve volebním programu zásadní systémové změny, které označuje jako součást hlubší změny režimu. Jedním z konkrétních kroků je podle ní zrušení Senátu. „Máme spoustu změn připravených v rámci v programu. Za jednu z nich považuju už zrušení zcela zbytečné instituce Senátu, která podle mě ukázala svou absolutní zbytečnost. Senát prokázal, že je zcela nulitní v systému. Je to jakési odkladiště politiků, které jsou voleni desetitisíci lidmi ve svém regionu,“ sdělila Konečná, která je nejviditelnější tváří hnutí Stačilo! pro letošní parlamentní volby.

Demokracie nevyžaduje existenci Senátu

Konečná ve své argumentaci pokračuje tím, že existence Senátu Parlamentu ČR podle ní není podmínkou demokratického zřízení. Odkazuje se na příklady ze zahraničí. „Rozhodně demokracie není spojená s tím, že by v ní měla existovat taková instituce jako Senát. Je spousta demokratických zemí všude po světě, ale i v Evropské unii, které Senát nemají a žijou spokojeně, v pohodě,“ dodala politička.

Zákon o všeobecném referendu je nástrojem skutečné demokracie

Stejně tak i zákon o všeobecném referendu označuje za jednu ze stěžejních změn, kterou chce hnutí Stačilo! prosadit. Jde podle ní o nástroj skutečné demokracie. „Prosazení zákona o všeobecném referendu je pro nás naprosto zásadní. Lidé musejí mít právo přímo rozhodovat o důležitých otázkách této země, ne jen jednou za čtyři roky volit politiky, kteří pak často dělají pravý opak toho, co slibovali.“

Ing. Kateřina Konečná

• KSČM
• Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi
• europoslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Každý politik, který politiku dělá opravdu pro lidi a nedělá ji sám pro sebe, by ten zákon měl chtít. Měl by ho chtít i k těm zahraničněpolitickým otázkám – i o těch mají právo lidé rozhodovat. Mají právo rozhodovat o směřování země, o tom, v jaké bude alianci a uskupení,“ uvedla šéfka KSČM s tím, že absencí tohoto zákona je demokracie v Česku zásadně osekána.

Přišli jsme o suverenitu, rozhoduje o nás Evropská komise

Následně Konečná silně kritizovala vývoj Evropské unie po přijetí Lisabonské smlouvy. Tvrdí, že právě tento dokument znamenal zásadní oslabení členských států včetně České republiky „Nejjednodušší a nejpochopitelnější je dostat Evropskou unii opět ‚před Lisabon“. My jsme tehdy jako KSČM byli jediní, kteří varovali, a hlasovali jsme proti tomu v Poslanecké sněmovně, i proti Lisabonské smlouvě – podle mě Lisabon je začátkem všeho, co se dnes děje. Protože po Lisabonu dostala obrovské a v podstatě neomezené kompetence Evropská komise, velmi se snížila role členských států, které do té doby hrály daleko důležitější roli a měly daleko více kompetencí a možností do toho zasahovat. Evropský parlament se stal jakýmsi nástrojem té Komise. Kéž by byl nějakou oponenturou, ale tak to nefunguje,“ pokračovala.

Podle Konečné složení Evropské komise (EK) postrádá kontakt s běžným životem. Tvrdí, že i po volbách do Evropského parlamentu se přístup EK nemění a dál pokračuje v ideologickém směřování. „I po evropských volbách ta karavana jede dál. Komise dál střílí ty své nesmysly. Už to složení té EK je vlastně výsměch. V EK sedí 27 lidí, z nichž – s odpuštěním – nikdo nikdy v životě nepracoval v nějaké fabrice. Vůbec netuší, jak to chodí v normálním, reálném světě, když se bavíme o ekonomice, která je motorem toho, co bychom měli řešit. Jsou tam lidé, kteří jsou brutálním způsobem zelení, kteří se štítí říct slovo ‚jádro’ u elektráren – a tito lidé jsou dnes místopředsedy té Komise. Je to tak brutální propletenec, že pokud se tam něco nezmění, bude velmi těžké to měnit na úrovni těch jednotlivých států,“ poukázala Konečná.

„Je to v podstatě takový vrchol korupce, že to je až neskutečné. Takže za mě – pokud by se něco mělo zásadně změnit – minimálně by se EU měla dostat před Lisabonskou smlouvu, která je začátkem těch kleští a toho svazování těch členských států, ze kterého se teď hledá velmi těžko východisko. Všechna opatření, o kterých jsme se bavili – tak je tam velká šance, že Česká republika bude velmi silně mluvit do toho, aby se třeba nedělaly dál tendence k větší federalizaci. Proto je pro mě to referendum tak velmi důležité. To je to, o čem by měli rozhodnout lidé,“ zopakovala poslankyně Evropského parlamentu.

Konečná připouští, že i přes ideologické rozdíly by v nové Poslanecké sněmovně mohlo dojít k souladu mezi hnutími Stačilo! a SPD – aspoň v otázkách národní suverenity a referenda. „Vítězstvím těchto voleb, ať už dopadnou jakkoliv, tak bude, pokud ta současná pěti/čtyřdemolice, se kterou jsme všichni museli třeba půl roku žít, bude mít těch 79 mandátů nebo 80 maximálně. Přestože SPD je pravicovou stranou, my jsme levicovou stranou, tak si myslím, že třeba zrovna v té suverenitě se potkáme. Nebo v tom referendu a v řadě dalších otázek. Nepotkáme se v sociálních věcech, v ekonomických, v daňových, to určitě ne,“ zmínila.

Je třeba ekonomický audit posledních 35 let

Pohovořila také o nutnosti hlubokého ekonomického auditu, který by se netýkal pouze posledních vlád, ale celého období od devadesátých let. Podle ní dochází k systematickému zvýhodňování velkých hráčů na úkor živnostníků a malých podnikatelů. „Chceme audit, ne jenom po Fialovi, ale posledních 35 let. Protože jsou tu šikanováni živnostníci, malí podnikatelé – ale těm velkým to prochází. Ve chvílích největších krizí bohatnou banky. Kromě debaty o ústavnosti a o ústavních funkcích těch institucí to musí jít ruku v ruce s tou ekonomickou částí.

Dokud tu necháme nekřesťansky vydělávat, na úkor nás všech, ty, kteří tu dnes vydělávají, a pak si platí ty své správné kandidáty, kteří je budou poslouchat, tak s tím systémem velmi těžko zatočíme,“ zdůraznila Konečná.

České politice chybí lídři se zásadami, Klaus byl výjimkou – navzdory škodám

V neposlední řadě jako problematický Konečná vnímá i nedostatek skutečných osobností v české i v evropské politice. Jako příklad rozporuplného, ale podle ní silného lídra zmiňuje prezidenta Václava Klause – a to navzdory škodám, které podle ní jeho politika přinesla. „Jestli je něco velkým problémem české politiky, tak to, že jí chybí, řekněme, zásadové osobnosti. Obecně ale chybí i v Evropské unii, na celém světě. Těch opravdu lídrů, kteří jsou vygenerováni, je poměrně málo na počet zemí.

Když to vztáhnu na Českou republiku – nikdy nezapomenu, co udělal Václav Klaus v devadesátkách české ekonomice – privatizace, všechna ta zvěrstva, které se na nás podepisují dodnes, protože tím jsme se stali kolonií. Klaus je prvopočátkem toho, že jsme se stali kolonií. Ale přesto se mu nedá upřít, že to byl člověk, který měl vizi, měl charisma,“ řekla Konečná. A že, i když s ním nesouhlasila, tak byl konzistentní a věděl, co dělá a proč to dělá. Podobný respekt podle ní vzbuzoval i prezident Miloš Zeman, i se všemi chybami.

Fiala není konzervativec; je to progresivista, který leze do zadku EU

Stranou nezůstalo ani zhodnocení premiéra Petra Fialy (ODS), Konečná odmítá jeho styl politiky, který podle ní nemá s konzervativní pravicí nic společného. Přirovnala ho k progresivistovi, který se jen před volbami snaží předstírat opak: „Pan premiér říká, že je pravicový, ale rozhodně bychom se neshodli na tom, že dělá tu konzervativní pravicovou politiku, jak jsme ji znali třeba u Klause, kterého já považuji za typického pravicového konzervativce, který si tu jel své noty. I Klaus, si myslím, by řekl, že Fiala to rozhodně není. Fiala je progresivista, který tu zavádí různé věci a – s odpuštěním – leze do zadku Evropské unii. A tváří se teď před volbami chvíli, že to tak není, ale těch důkazů je strašně moc,“ konstatovala Konečná.

Návrat k levicovým hodnotám – k míru, k práci a k rovnosti

Předsedkyně komunistů v rozhovoru zdůraznila, že by se ráda vrátila k původním levicovým hodnotám. Kritizuje elitářství ve vzdělávání a odmítá působení politických neziskovek ve školách

„Ráda bych se vrátila k těm kořenům, k původním hodnotám levicovým – a to byl mír, to byla práce a ochrana pracujících. A ochrana toho, aby ti lidé ve společnosti měli zaručená stejná práva. Ve zdravotnictví, v sociálu, ve školství. Aby to nebylo o té společnosti, kde ta elita bude mít ty své univerzity, školy, a ti ostatní budou chodit do těch obecných škol, kde navíc budou muset poslouchat politické nevládky, které my chceme ve školách zrušit. To považuji za obrovské zvěrstvo, co jsme tam dostali. Pokud chce někdo přednášet na škole, mělo by to být ze souhlasu zřizovatele – ale i rodičů, kteří chtějí vědět, co se jejich děti učí,“ zdůraznila.

„Děti pak poslouchají nesmysly, a to bez jakékoli kontroly. Proč má dítě na gymplu chodit povinně na přednášky od Otakara Foltýna a pak přijít domů a být vyděšené, bát se toho, že bude válka? Protože to je prostě někdo, kdo je tam představován jako zásadní persona,“ pozastavovala se.

„Myslím si, že nás je spousta, kteří jsme konzervativní levičáci – a ve chvíli, kdy nebude zaručena mírová cesta, mezinárodní právo, pracovní právo, které lidi ochrání, a mzda, která jim dá alespoň nějakou šanci na normální život, tak o jaké společnosti se bavíme? Ani to se za 35 let nepovedlo. Chci, aby většina společnosti participovala na rozvoji. Ne jako dnes, kdy z toho tyje jen elitně určená menšina. To je má vize světa. Chci větší zasahování státu, do zdravotnictví i do sociální oblasti,“ řekla Kateřina Konečná.