Měření kvality ovzduší v okolí heřmanické haldy probíhá již dlouhodobě na základě zadání státního podniku DIAMO a realizuje jej Zdravotní ústav v Ostravě. Pravidelná čtvrtletní 24hodinová měření imisí jsou prováděna na třech stanovištích, v nejbližší zástavbě městské části Heřmanice i přímo na odvalu, v topných i netopných obdobích roku.
Nejnovější data pak poskytuje také kontinuální 12měsíční monitoring (od května 2024 do dubna 2025), který probíhá na dalších dvou lokalitách: ve Vrbici (městské části města Bohumín) a v Muglinově (ul. Kanczuckého), v nejbližších obydlených zástavbách na návětrné a závětrné straně haldy. Tady byly v květnu 2024 umístěny imisní měřicí vozy Zdravotního ústavu v Ostravě, které nepřetržitě sbírají data o místní imisní situaci referenčními metodami, které jsou používané rovněž na všech měřicích stanicích Státní Sítě Imisního Monitoringu (dále SSIM) v České republice.
Roční naměřené hodnoty byly jednak porovnávány s platnými imisními limity a zároveň souběžně byla tato data porovnávána také s výsledky dosaženými na ostravských měřicích stanicích, které jsou provozovány v Radvanicích, Mariánských Horách a Hrušově. Sledují se koncentrace polétavého prachu velikosti PM10, PM2,5, oxidy dusíku (NO/NO2/NOx), oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), těkavých organických látek (TOL) (hlavního zástupce benzenu) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) včetně benzo[a]pyrenu (BaP).
Byl Jiří Krampol dobrý herec i dobrý člověk?Anketa
Výsledky ročního monitoringu: roční průměrné hodnoty většiny plynných škodlivin a prachu pod limity, benzo[a]pyren srovnatelný nebo nižší než v jiných částech Ostravy.
Průměrná koncentrace polétavého prachu velikosti PM10 za sledované 12měsíční období činila ve Vrbici 24 µg/m3 a v Muglinově 26 µg/m3 (roční imisní limit je 40 µg/m3), přičemž denní limit polétavého prachu PM10 (50 µg/m3) byl překročen ve 20 dnech ve Vrbici a 27 dnech v Muglinově (povolený limit je maximálně 35 dnů za rok). Průměrné hodnoty PM2,5 byly 18 µg/m3 ve Vrbici a 20 µg/m3 v Muglinově (roční imisní limit je 20 µg/m3). Hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého i oxidu siřičitého zůstávaly na sledovaných lokalitách po celé období hluboko pod legislativními imisními limity, stejně jako hodnoty koncentrací benzenu.
Výše uvedená tvrzení dokládají následující grafy:
Data kontinuálního ročního imisního monitoringu mimo jiné potvrzují, že halda není momentálně významným zdrojem znečištění ani v případě PAU. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem je plošným dlouhodobým problémem nejenom průmyslové Ostravy, a i když se situace v posledních letech zlepšuje, stále dochází k překračování ročního imisního limitu (1 ng/m3). Ke zvýšeným hodnotám benzo[a]pyrenu dochází především v topné sezoně. Naměřené hodnoty benzo[a]pyrenu jak na haldě, tak v jejím okolí a ve zbytku Ostravy jsou si jednotkově velmi podobné, což dokládá následující graf:
„Výsledky ročního monitoringu sice ukazují, že v těsné blízkosti heřmanické haldy dochází k překročení imisních limitů, ale roční průměrná hodnota je srovnatelná i s jinými naměřenými hodnotami v rámci Ostravy. Aktuálně kvalitu ovzduší v okolí haldy nejvíce ovlivňuje především termická aktivita v samotném tělese haldy a také lokální topeniště v okolí," uvedla k výsledkům měření Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě.
Dalším vedlejším efektem termických procesů na haldě je charakteristický zápach, na který si někteří obyvatelé stěžují. Tím, že nedochází k překračování zákonných imisních limitů u většiny škodlivin nebo jsou naměřené hodnoty nízké dokazuje, že zápach sice může být nepříjemný, ale není automatickým ukazatelem zdravotního rizika či mimořádného znečištění.
Heřmanická halda pod důsledným monitoringem
„Dlouhodobá a podrobná měření jasně potvrzují, že heřmanická halda se na znečištění ovzduší Ostravy podílí jen minimálně. V ochraně zdraví obyvatel zůstáváme důslední a transparentní. A proto mezirezortní pracovní skupina doporučila sanační metodu – stavbu sarkofágu – jako nejvhodnější. A to především z důvodu minimálního vlivu na životní prostředí. U této metody se totiž nepočítá s velkým přesunem materiálu a intenzivním zásahem do hořící části, což by v opačném případě mohlo vést ke zvýšení koncentrací polétavého prachu a jiných škodlivin, které vznikají jako produkt hoření," zdůrazňuje ředitel státního podniku DIAMO, Ludvík Kašpar.
Veřejnost má průběžně k dispozici nejen výsledky měření, ale i aktuální informace o postupu sanace na specializovaném webu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
