Podle serveru Aktuálně.cz chtěly tři ukrajinské lodě proplout Kerčským průlivem jako již několikrát předtím, ale ruské námořnictvo jim to neumožnilo. Na lodě spustili palbu a ruská loď najela na ukrajinský remorkér. Třiadvacet ukrajinských námořníků bylo zajato, tři až šest zraněno, plavidla zabavena. „Ruští vojáci stříleli po ukrajinských. Neskrývali, že střílejí oni. To je nová situace. V minulosti vždy skrývali, že jsou ruští vojáci,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Ruské ministerstvo zahraničí má podle Aktuálně.cz za to, že se Ukrajina ve spolupráci s EU a Spojenými státy snaží s Ruskem vyvolat konflikt. Podle úmluvy z roku 2003 mají mít jak Rusko, tak Ukrajina možnost průlivem proplouvat. Volný prostor, kudy je možné proplout, byl omezen stavbou mostu mezi ruskou pevninou a Krymským poloostrovem.
Reakcí Petra Porošenka byl návrh na vyhlášení válečného stavu. Nicméně, ukrajinské námořní síly jsou o poznání slabší než ruské. „Jít do zásadního střetu na moři by pro Ukrajince bylo sebevražedné – nemají tam šanci vyhrát,“ píše Aktuálně.cz a dodává, že kontrola nad Azovským mořem umožňuje Rusku držet Ukrajinu ekonomicky v šachu vzhledem k tomu, že přístavy Berdaňsk a Mariupol jsou překladišti ukrajinského zboží. „Stále platí doktrína, kterou ruský prezident přijal vůči Ukrajině už v roce 2014. Nenechat zemi vydechnout, vázat její síly pokračujícím válečným konfliktem a víceméně ji trestat za to, že odmítá omezit svoji nezávislost a uznávat zájmy Moskvy,“ píše ještě server.
Ruská agentura TASS přinesla slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten incident označil za provokaci a porušení mezinárodních úmluv a námořních zákonů. Ukrajinská plavidla údajně narušila bezpečnost plavby v úžině, čímž ohrozila plavbu ostatních lodí. Prý nebude komentovat protiruské výpady. „O to jsme se přestali starat už dávno. Samozřejmě, sankce jsou špatné, ale je obtížné komentovat politiku, která volá po sankcích proti zemi, jejíž svrchovanost byla narušena v incidentu, jako byl ten v neděli. Jen těžko můžeme nějak ovlivnit lidi posedlé jedinou myšlenkou – najít nové záminky proč tlačit na Rusko,“ řekl ministr.
Ruskou vládou placená televize Russia Today se ptá, proč by Kyjev vyhlašoval stanné právo kvůli malé potyčce, když je podle Ukrajiny ve válce s Ruskem již pět let. Obviňuje západní média, že opět píší o ruské agresi, i když Moskva tvrdí, že ukrajinská plavidla nesdělila svůj úmysl vplout do úžiny a ještě minulý den v noci popřela, že by takové úmysly měla. I při nejtěžších bojích na východě Ukrajiny v roce 2014 a 2015 nebylo podle RT stanné právo nařízeno, dokonce se o něm ani neuvažovalo. Podle RT je zde lehce uvěřitelné vysvětlení, jednalo se o plánovanou provokaci, která má pomoct Petru Porošenkovi vyhrát jinak prý nevyhratelné volby. Podle tohoto webu je Porošenko v průzkumech až třetí za Julií Tymošenkovou a komikem, který ještě ani neohlásil kandidaturu. Další možný motiv pro provokaci by mohl být summit G20, který se má tento týden uskutečnit v Argentině, a Ukrajina by zde „útokem“ Ruska mohla získat větší sympatie.
Fotogalerie: - Ruská propaganda
Podobné úvahy má i Tereza Spencerová. Na Facebooku nejdříve zkritizovala ukrajinský parlament, který se prý nemůže dohodnout: „Ten ukrajinskej parlament je jak pytel blech. Zatímco Porošenko hrozí válkou a ruskou agresí, jedni opozičníci jsou pro výjimečný stav, ale odmítají odklad prezidentských voleb (totéž požadují i ‚radikálové‘, co demonstrují s pochodněmi před parlamentem), další jsou taky pro válečný stav, ale Porošenko toho prý nesmí zneužívat k posilování své nulové popularity (jak toho ale dosáhnout?), další jsou pro válečný stav, ale jen někde a ne na celém území, další (včetně těch od Julie a Ljaška) blokovali ‚řečniště‘, neboť nechtějí hlasovat, dokud si nepromluví s Porošenkem, šéf parlamentu tvrdí, že se to dneska odhlasuje, kdyby na chleba nebylo. Chaos. A o ‚incidentu‘ v Kerčském průlivu už snad ani nikdo nemluví, všechno je to jen o prezidentských volbách.
Je zvláštní, že Merkelová po telefonátu s Porošenkem vyzvala k deeskalaci napětí nejen Rusko, ale i Ukrajinu. Takže by za ucho dostal i Kyjev? A Mogheriniová vyzvala Rusko, aby zajistilo svobodnou plavbu v oblasti v době, kdy už byla volná plavba zase obnovená.
Porošenko mezitím i bez parlamentu vyhlásil válečný stav. Bez nadšené podpory ze Západu už to není na 60, ale jen na 30 dní počínaje 28. listopadem dopoledne, aby si uchoval tvář.“ Parlament nakonec Porošenkovi odhlasoval válečný stav nejen v pobřežních oblastech, ale i v těch vnitrozemských, které sousedí s Ruskem.
„Fraška...“ dodává analytička. Dále komentovala Porošenkův válečný stav: „Neoficiálně Porošenko prý souhlasí s tím, že ‚válečný stav‘ nebude vyhlášen na celém území Ukrajiny, ale jen v oblasti Chersonu, Mykolajeva, Donbasu a na Krymu. Samozřejmě, pokud je to pravda, tak je to trapas. Čili ‚aspoň trošku válečnýho stavu, přátelé, aspoň trošičku mi dopřejte‘. Zbuzerovat aspoň zbytky ruskojazyčných na východě. A znamená to taky, že se Péčko krutě přepočítal, Západ ho nepodržel...“ zakončuje svou úvahu Tereza Spencerová.
Americký deník Washington Post píše, že incident je důkaz toho, jak málo Putinovi záleží na tom, co by mohl Západ v reakci udělat. Tento „válečný akt“, jak incident deník popisuje, je podle něj kulminací plíživé kampaně Ruska vytvořit blokádu ukrajinských přístavů poblíž Krymu. Dle deníku se jednalo o Putinův majstrštyk, ve kterém si zvednul domácí popularitu, otestoval reakci Západu před summitem G20 a znovu destabilizoval Ukrajinu. Washington Post také uvádí, že reakce západních vlád byly na podporu Ukrajiny, ale Trump k celé věci pronesl jen: „Co se děje, se nám nelíbí, od obou stran.“ Silnější slova měla vyslankyně v OSN, Niki Haley, která ruské konání označila za pobuřující a nezákonné, ale dle deníku v podstatě vyloučila nějakou konkrétní reakci. Washington Post tvrdí, že to není ta správná reakce, že Spojené státy by měly odradit Rusko od další agrese a obnovit právo ukrajinských lodí proplouvat úžinou. „Ruským přístavům by mohlo být hrozeno sankcemi. Ukrajině by mohly být poslány protilodní střely, aby se mohli lépe bránit,“ navrhuje americký deník.
V Čechách se na ukrajinskou stranu postavil senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Srovnává incident s rokem 1968: „Naprosto zbytečná agrese ze strany Ruska! Podle něj ovšem ‚vyprovokovala‘ celý střet Ukrajina tím, že si nechala svůj remorkér nabourat ruskou lodí. Podobná logika jako v případě bratrské pomoci proti kontrarevoluci v Československu. Je náhoda, že k tomuto incidentu došlo v době nejnižší Putinovy podpory v Rusku za poslední dekádu?“ ptá se senátor.
Fotogalerie: - Atomové zbraně v Brdech
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
