Krize nás může posunout dále. A nebo skončí katastrofou. Profesor Bárta popsal, co o tom rozhodne

07.06.2021 17:07

Egyptolog Miroslav Bárta, který se zabývá fungováním civilizací a jejich kolapsy, varuje, že i naše civilizace spěje k zániku. „To, v čem aktuálně jsme, je poměrně významná krize. Není to ještě katastrofa, ale může být, pokud selžeme, nebo budeme selhávat i nadále,“ říká profesor Bárta, podle nějž se společnost musí zaměřit zejména na lepší zacházení se surovinami.

Krize nás může posunout dále. A nebo skončí katastrofou. Profesor Bárta popsal, co o tom rozhodne
Foto: Reprofoto:ČT
Popisek: Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Bárta v rozhovoru pro Svobodné universum popisuje, že se dnešní civilizace blíží negativním prognózám rychleji, než kdo očekával. „Nedávno mi najednou došlo, že jsme byli možná pravdě blíž, než bychom chtěli, nebo než bych já chtěl. Pro každého vědce je sice hrozně důležité, aby to, co dělá, bylo dobře, a to ukazuje jenom čas. Takže test času tyto teorie, zdá se, přestály, a to je samozřejmě pro mužské a vědecké ego určité zadostiučinění. Ale mnohem radši bych byl, když bychom zkusili překonat to, co člověk nikdy v historii nedokázal a poučili se z té historie. Abychom se stali skutečně civilizací, která bude výjimečná především v tom pozitivním. A k tomu je před námi ještě dlouhá cesta,“ říká Bárta.

Podle Bárty současná krize naznačuje, že je potřeba civilizaci proměnit a posunout dále. „To, v čem aktuálně jsme, je poměrně významná krize. Není to ještě katastrofa, ale může být, pokud selžeme, nebo budeme selhávat i nadále. Ale nemyslím si to. A co si ale myslím, je, že je to velká možnost se vzpamatovat a podívat se na to, co jsme nedělali dobře, a snažit se, aby budoucnost byla dobrá, nebo lepší. Takže jsem pořád optimista,“ tvrdí Bárta s tím, že vyspělost současné civilizace dává mnohem více příležitostí, jak si zajistit dobrou budoucnost.  

Posun civilizace by si podle něj měly vzít pod křídla společenské elity. „Je to princip fungování společenské smlouvy, kdy skutečně elity, ať už umělecké, politické, ekonomické nebo intelektuální měly vědomí toho, že jsou zodpovědné za společnost a za většinovou populaci, a aby se staraly o to, aby se v rámci možností ekonomických prostředků a mantinelů dařilo všem dobře,“ má jasno profesor Bárta.

Současná krize podle něj odhalila například obrovské rezervy v právním systému. „Když se podíváme na ten obrovský prales vládních předpisů, se kterými si nikdo neví rady, tak to je další ukázka toho, že tato krize může být ozdravná, že odhaluje přesně jeden z velkých problémů, tedy nepřehlednost právního systému, ze kterého může profitovat jenom pár opravdu úzce zaměřených lidí,“ všímá si Bárta.

Mezi další oblasti, ve kterých bude muset docházet ke změnám, je kromě právního systému zejména zacházení se surovinami. „Pokud jde o suroviny, tak jsme skutečně unikátní, protože jako první civilizace v dějinách této planety nedokážeme buď znovu použít, nebo vrátit do přírody většinu z toho, co vyrobíme. To je obrovský problém plastů a fosilních paliv. A je otázkou, jak to bude do budoucnosti, protože když se podíváme na alternativní zdroje, tak zrovna v těchto dnech Švédsko řeší velikou energetickou krizi. V lednu, když nefoukalo, tak málem spadla celá evropská rozvodná soustava, která by se nahazovala několik týdnů,“ varuje Bárta, že vydat se jen cestou obnovitelných zdrojů může být zrádné.

Přesto obnovitelné zdroje nezatracuje, budou podle něj dále pevnou součástí energetického mixu. „Ale musí se zvyšovat jejich účinnost, což je třeba u biomasy úplná katastrofa, tam je to tuším 3:1, což je naprosto neekonomické číslo. Ale pokrok sestává v tom, že člověk je schopen neustále věci měnit a vylepšovat, takže věřím, že i v obnovitelných zdrojích se udělá velký pokrok,“ je i v této oblasti Bárta optimistou.

Důležité ale podle Bárty zůstane i jádro, kterého se některé země chtějí postupně zbavovat. „Myslím, že rozhodně vede kupředu i cesta v oblasti jádra, protože jádro je jednou z velice silných forem energie. A konečně asi největší technologická výzva je ne jak vyrábět energii, ale jak ji skladovat, a brát si ji v okamžiku, kdy se jí aktuálně nedostává. To myslím, že bude hodně rozhodovat o budoucnosti naší globální civilizace,“ dodává Bárta.

Naši civilizaci podle egyptologa čekají světlé zítřky, pokud dokáže zvládnout dva paradoxy. „Je to historický paradox, který říká, že jedno z mála poučení z historie, které je jisté, je to, že se z ní člověk nikdy nepoučí. A to i přesto, že víme, jak se tyto věci opakují v různých formách, se stále odmítáme poučit, což je, alespoň za mě, škoda,“ říká Bárta.

„Druhý paradox, říká se mu Jevonsův paradox, což je pozorování britského inženýra z poloviny 19. století, které je stále platné. On říká, že čím dokonalejší máme zdroje energie, to bylo zrovna v době rozmachu těžby uhlí, věku páry a tak dále, tak tím více máme tendenci plýtvat. Je to vidět všude, třeba na letecké dopravě, kdy dříve někam letět byl zážitek. A dnes nemáme problém, neměli jsme před nedávnou dobou problém letět na večeři do Paříže, a na druhý den se vrátit, což jsou úplně zbytné potřeby. Takže když bychom dokázali tyto dva paradoxy ovládnout, tak myslím, že civilizace bude mít světlé zítřky,“ nabádá profesor Bárta a dodává, že zatím pro to ale nikdo nic moc nedělá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jma

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lipovská promluvila pro PL o penězích v ČT. Je to vážné. Wollner křičí: Moje generace jí vybojovala svobodu...

15:49 Lipovská promluvila pro PL o penězích v ČT. Je to vážné. Wollner křičí: Moje generace jí vybojovala svobodu...

Ekonomka Hana Lipovská, členka Rady ČT a kandidátka Volného bloku Lubomíra Volného pro podzimní volb…