Joona Räsänen je podle stránky academia.edu finským postgraduálním studentem na univerzitě v Oslu. Zajímá se o bioetiku a aplikovanou filozofii a má vystudovanou sociální a morální filozofii na univerzitě v Helsinkách a geografii na univerzitě v Oulu. Ve svém článku, který vyšel v Deníku lékařské etiky (Journal of Medical Ethics), argumentuje pro to, aby si někteří lidé mohli změnit svůj zákonem stanovený věk. Proč? Přeci, aby se předcházelo diskriminaci.
Na začátku uznává, že „chronologický věk“, tedy skutečný čas, který je člověk na Zemi, existuje a ve většině případů i odpovídá biologickému a emočnímu věku či vyspělosti. „Snažím se dokázat, že v některých případech je eticky odůvodnitelné, aby si lidé změnili svůj zákonem daný věk, aby odpovídal jejich biologické a emoční vyspělosti, i když to odporuje jejich chronologickému věku,“ píše Räsänen ve svém článku.
Záhy sám přirovnává tuto snahu k argumentům pro změnu pohlaví: „Někteří lidé tvrdí, že když je změna pohlaví možná, měla by být možná i změna věku. I když k této myšlence mám své sympatie, snažím se neargumentovat touto analogií. Snažím se vytvořit nezávislý argument, který funguje, i když si nemyslíte, že změna pohlaví je přijatelná.“
Fotogalerie: - Nový ministr i starý stenograf
Pak se Räsänen vrhá na morální argumenty a ptá se, jaké by mohl mít někdo motivy k tomu, aby si věk nechal úředně změnit.
„Jeden možný důvod pro to, aby si dotyčný změnil úřední věk, je diskriminace založená na věku. Argumentace založená na ageismu (tedy diskriminaci na základě věku je tedy následující:
- Úřední věk je zdrojem těžké diskriminace pro lidi, jejichž emoční a biologická vyspělost nesouhlasí s jejich chronologickým věkem.
- Lidem by mělo být dovoleno podniknout kroky proti diskriminaci, pokud to nebude mít přehnané následky.
- Změna úředního věku pro ty, u nichž biologická a emoční vyspělost nesouhlasí s jejich chronologickým věkem, by neměla přehnané následky.
- Ti, u nichž biologická a emoční vyspělost nesouhlasí s jejich chronologickým věkem, by měli být schopni se bránit proti diskriminaci.
Etický biolog dodává, že ageismus čili diskriminace založená na stáří už byla dokázána v Belgii, Anglii, Španělsku či Švédsku. A diskriminovat na základě věku je podle něj stejně špatné jako na základě rasy nebo pohlaví, protože věk si člověk také nevybírá. Sám dodává, že ne každý, kdo by si chtěl změnit věk, je diskriminován nebo má nesoulad mezi vyspělostí a chronologickým věkem. Ale o to se nezajímá. Pro něj je důležité, že existují lidé, kteří jsou diskriminováni a mají nesoulad mezi emoční či biologickou vyspělostí a úředním věkem, takže by se jim v těchto případech mělo povolit, aby si věk napsaný na občance a v jiných dokumentech změnili.
Změna úředního věku by měla pomoct hlavně u zaměstnavatelů, kde je podle Räsänena nejvíce diskriminace na základě věku, a dodává, že když si muslimští přistěhovalci změnili jméno, byli ve Švédsku o poznání více zaměstnáváni a zváni na pracovní pohovory.
Článek zaregistroval Roman Joch z Občanského institutu. „Když jsme polemizovali s transgenderem (svévolným určováním svého pohlaví), položertem jsme se ptali, proč by lidé taky nemohli svévolně určovat svůj věk, odlišný od biologického. To jsme neměli dělat, tu blbost už někteří, např Joona Räsänen, berou vážně,“ odsoudil bioetikovy argumenty publicista.
Když jsme polemizovali s trans-genderem (svévolným určováním svého pohlaví), položertem jsme se ptali, proč by lidé taky nemohli svévolně určovat svůj věk, odlišný od biologického. To jsme neměli dělat, tu blbost už někteří, např. Joona Räsänen berou vážně: https://t.co/2rMCIFLfMu
— Roman Joch (@JochRoman) 22. března 2019
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
