Na počátku příběhu stojí Al Gore. Někdejší americký viceprezident u Billa Clintona v roce 2000 prohrál prezidentské volby s Georgem Bushem a jako politik ve výslužbě se začal věnovat boji za klima. V roce 2007 byl hlavní tváří první vlny klimatického alarmismu. Tehdy byla vydána široce medializovaná Čtvrtá hodnotící zpráva mezivládního panelu pro změny klimatu, která vykreslovala budoucnost v nejčernějších barvách a spustila vlnu obav z budoucnosti (tehdejší český prezident Václav Klaus na to reagoval svou mezi alarmisty vysmívanou knihou Modrá, nikoliv zelená planeta).
Gore se tehdy na vlně svezl filmem „Nepříjemná pravda“, jehož faktický obsah byl mnoha lidmi zpochybňován. V roce 2007 ještě nebyl dokument připuštěn například do britských škol jako příliš jednostranný. Goreovi byla vytýkána značně volná práce s fakty, například tvrdil, že se „v dohledné budoucnosti“ zvýší hladiny oceánů až o šest metrů, ačkoliv podle expertů má k takovému zvýšení i podle nejhorších scénářů dojít v řádu tisíciletí. Gore také strašil tím, že již dochází k zaplavování atolů, ačkoliv pro to neexistovaly vůbec žádné důkazy.
Gorovi vytýkali značně kreativní práci se slovy (kde vědci hovořili o „zpomalení“, tam suverénně hovořil o „zastavení“) i s grafy. Gore také dramaticky přičetl globálnímu oteplování i pustošivý hurikán Katrina, který zdevastoval jih USA pár měsíců před dokumentem, a byl tak pro řadu lidí velmi citlivý. Důkazy, že by tento hurikán souvisel s globálním oteplováním ale opět chyběly.
I přesto ale Gore za něj toho roku dostal Nobelovu cenu za mír. V Česku měl i řadu zastánců, z nichž k nejprominentnějším patřil tehdejší ministr životního prostředí v Topolánkově vládě Martin Bursík. „Al Gore použil svoji politickou autoritu viceprezidenta USA zcela ve prospěch propagace tématu klimatických změn. Věnoval společenskému a politickému prosazení politiky na ochranu klimatu významnou část života a udělal ohromnou práci,“ gratuloval tehdy Goreovi k Nobelově ceně. Když jel Václav Klaus do USA, kde se měl v debatě střetnout s Gorem, Bursík se již dopředu děsil, že společně s Klausem, který se určitě zesměšní, bude mít ostudu i celá ČR. Dokonce se snažil na vládě prosadit, aby to Klausovi zakázala.
Na tématu klimatické změny si nobelista Gore postavil i svůj další byznys. V Denveru například provozuje školící středisko, kde o tématu poučuje manažery obchodních korporací v projektu „Climate reality“.
V roce 2017 zde mezi jinými absolvoval školení i švédský byznysmen jménem Ingmar Rentzhog. Ten podle profilu LinkedIn od roku 2004 působil jako generální ředitel konzultační společnosti Laika Consulting ve Stockholmu. Vedle toho prošel postupem let několika správními radami, zejména v oblasti nemovitostí.
Inspirován školením u Gora s několika dalšími lidmi založil neziskovou organizaci We don´t have time. Současně byla založena i stejnojmenná vyloženě komerční obchodní společnost, označovaná jako „technologický startup“. Cílem obou organizací je „využívat sílu sociálních médií, aby politici a firmy zodpovídali za změnu klimatu“. Někdejší konzultant Rentzhog, který se stal ředitelem, tak v podstatě zůstal „v oboru“. Neziskovku s ním řídil jeho starý známý z Laika Consulting jménem David Olsson.
Neziskovka spektakulárně zahájila svou činnost na Den Země 22. 4. 2018. Společnost mimo jiné vypracovala systém hodnocení politiků a firem na sociálních sítích podle toho, jak se staví k boji za klima.
Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Rentzhog se hned v květnu stal jedním z ředitelů vlivného švédského think tanku Global Challenge, který založila někdejší viceguvernérka švédské centrální banky a spolu s ním tam sedí hned několik zástupců velkých zaměstnavatelů a odborových svazů.
A ještě jedna věc se Rentzhogovi v květnu 2018 podařila. Setkal se se švédskou operní pěvkyní jménem Malena Ernmanová. Tato mezinárodně známá hvězda, která mimo jiné reprezentovala Švédsko v roce 2009 v ceně Eurovize, je také dlouhodobou propagátorkou tématu globálního oteplování. V roce 2017 dokonce dostala cenu „Ekologický hrdina“.
Ernmanová Rentzhogovi prozradila, že právě společně s manželem, hercem a producentem Olafem Thunbergem píše knihu o tom, jaké utrpení kvůli změnám klimatu cítí její dcera Greta. Ta pár dní předtím vyhrála se svou školní slohovou prací soutěž o nejlepší článek o ekologii v novinách Svenska Dagbladet.
Greta Thunbergová trpí mnoha psychickými problémy, zejména Aspergerovým syndromem a také obsedantně kompulsivní poruchou osobnosti. Rodiče se v knize snažili tvrdit, že to byla právě obava o budoucnost světa, co v jejich dítěti tuto psychickou poruchu vyvolalo. Jiní naopak vidí příčinnou souvislost opačně, že Gretiny psychické problémy způsobily její až apokalypticky dramatické vnímání ekologických problémů.
Český vědec Vítězslav Kremlík k tomu v textu pro web Neviditelný pes poznamenal: „Gréta vyrůstala v prostředí vzdělaných liberálních elit, kde je klimatické náboženství společenská povinnost stejně jako nosit kravatu do divadla. Tito rodiče nepochybně apokalyptické hrůzy vtloukali do hlavy i své dceři.“
CELÝ KOMENTÁŘ VÍTĚZSLAVA KREMLÍKA ZDE
Sama Greta se po převzetí ceny měla setkat s aktivistou jménem Bo Thorén ze švédské neziskové organizace Fossil Free Dalsland. Právě on měl přijít s nápadem, že by školáci měli vyjít do stávky za klima – inspiroval se v USA, kde děti stávkovaly proti zbraním po střelbě ve škole na Floridě. Gretu prý jeho nápad velmi zaujal.
V následujících týdnech se vše propojilo. Na srpen 2018 bylo ohlášeno vydání knihy Gretiných rodičů nazvané „Scény od srdce“. Čtyři dny před vydáním knihy, 20. 8. 2018, jejich dcera Greta poprvé usedla s transparentem před budovu švédského parlamentu. Přitom ji obratně zachytil profesionální fotograf a obrázek následně pustila přes sociální sítě do světa organizace We don´t have time pana Rentzhoga. A vzápětí se fotografie školačky před parlamentem objevila na titulní stránce švédských novin Dagens Nyheter. A stávka se začala šířit…
We children don't usually do what you grown-ups tell us to do. We do as you do. And since you don't give a shit about my future. I don't give a shit either
— We Don't Have Time (@WeDontHaveTime0) 20. srpna 2018
My name is Greta, I live in Sweden and I'm 15 years old. I refuse school for the climate until election day #WeDontHaveTime pic.twitter.com/BnKnulZJk7
PODROBNOSTI O PŘÍBĚHU FOTKY PŘED PARLAMENTEM V ANGLIČTINĚ ZDE
Pan Rentzhog nelenil a téma vydatně přiživoval. Dokonce jednou sám usedl s Gretou před parlament. Jinak ale spíše rozdával rozhovory do novin a „prodával“ příběh. Jeho péčí se pak začala klimatická stávka šířit po celé Evropě. Rentzhog sám začal být díky tomu řazen mezi nejvlivnější klimatické aktivisty.
Kromě toho Greta celý podzim 2018 figurovala jako hlavní tvář jeho organizace We don´t have time. Patnáctiletá studentka byla dokonce vedena v orgánech firmy jako „zvláštní poradce“. Obratný obchodník Rentzhog měl na její copatou tvář získat od investorů pro své projekty částky v řádech milionů. To už přišlo Thunbergovým trochu moc a od Rentzhoga se veřejně distancovali.
V tu chvíli už si ale příběh Grety, jejích v prezentaci zdatných uměleckých rodičů a stávkování za klima žil vlastním životem.
Švédská školačka během roku objela snad všechna pořádaná obchodní a vědecká fóra, setkala se s papežem Františkem, naposledy ji pozvali dokonce do francouzského parlamentu. Zaujala dramatickými výroky jako „Náš dům hoří“ nebo „Chci, abyste panikařili“, nebo generačně vyhrocenými útoky kalibru „Vy jste nám zničili naši budoucnost“. Její příklad inspiroval studenty v řadě evropských zemí včetně České republiky, kde se její nejvýraznější následovnicí stala studentka Lucie Myslíková, která na vlnách veřejnoprávního rozhlasu vykládala, že „jde o naši budoucnost, nejde úplně o jejich budoucnost, a snažíme se napravit to, co generace před námi zkazily“.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Zástupce studentských pátečních stávek přijal stylově minulý pátek ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Na většině diskutovaných témat o ochraně klimatu a souvisejících oblastech jsme se shodli. Budu rád, pokud budeme moci jejich požadavky tlumočit na zářijovém Valném shromáždění OSN,“ napsal ke společné fotografii od Černínského paláce.
Pak doplnil, že se přesvědčil, že bojovníci za klima i o prázdninách pracují velmi tvrdě. „Klobouk dolů. A přeju hodně síly a úspěchů,“ popřál.
Mnohem radikálnější protesty se odehrávají v Německu, kde tlak bojovníků za klima aktuálně nejvíce odnáší automobilový průmysl. Pod vlivem pátečních demonstrací právě míří do německého parlamentu návrh zákona, zavádějící tzv. „ekologickou daň“. V jejím důsledku by měl litr nafty podražit v přepočtu o třináct korun. Vybraná částka by pak šla na podporu elektromobilů. Český komentátor Ondřej Neff v této souvislosti psal o nástupu likvidace evropské ekonomiky. „Je pozoruhodné, jak jednou za pár desítek let si Němci vymyslí šílenost, která pak má dopad na celý svět,“ napsal ve svém úvodníku pro server Neviditelný pes. Současně se obává, že lidé, jejichž prosperita bude touto šíleností zásadně postižena, si to nenechají líbit a čekají nás velmi bouřlivé časy.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
