Francouzského předsedu vlády Michela Barniera může zachránit jen zázrak. A nezdá se, že by nějaký byl na obzoru, píše informační server POLITICO. V letech 2016 až 2020 byl Barnier hlavním vyjednavačem Evropské unie pro brexit, předtím byl během let 2010 až 2014 komisařem pro vnitřní trh a služby v Evropské komisi. Premiérem Francie je Barnier teprve od září 2024, kdy ho do funkce jmenoval prezident Emmanuel Macron a vypadá to, že média již informují o blížícím se konci jeho vlády. 

Menšinová vláda Barniera čelí tlaku opozice. Ta se sjednotila pro podporu návrhu na vyslovení nedůvěry potom, co Barnier využil článek 49.3 francouzské ústavy k prosazení rozpočtového zákona bez hlasování. Poslankyně Národního shromáždění Marine Le Penové (Národní sdružení, RN) kritizovala navržený rozpočet kvůli zvyšování daní na elektřinu, odkladu valorizace důchodů o inflaci a kvůli podle ní nedostatečným škrtům na byrokracii a výdajích na zdravotní péči pro migranty. Hlasování o nedůvěře se očekává ve středu, kdy levicová strana La France insoumise (LFI) a pravicové RN spojí síly proti premiérovi, uvedl francouzský deník Le Monde. Socialisté rovněž oznámili, že Barniera nepodpoří.

„Francouzi už mají dost toho, jak je mlátí a špatně s nimi zachází... nemůžeme nechat věci tak, jak jsou,“ řekla Le Penová v pondělí novinářům.

Francie čelí politické i ekonomické nejistotě, kterou zhoršuje obrovský deficit a pokus premiéra Barniera o jeho snížení prostřednictvím výdajových škrtů a zvyšování daní. Vyhlídka na pád jeho vlády znepokojila finanční trhy, což vedlo k poklesu indexu CAC40 o 0,2 %. Analytici varují, že pokračující politická krize by mohla přerůst v širší krizi eurozóny. Přesto ratingová agentura S&P potvrdila stabilitu Francie.