Martin Fendrych si prý připomíná události 17. listopadu 1989 rok co rok. A rok co rok vidí, že se návrat svobody do naší země slaví trochu jinak. Letos se prý vlastně ani moc neslavilo.Z hlasů lidí prý zaznívaly spíše obavy.
„Letos asi nejvíc zaznívalo cosi, jako že ‚zvrat k nedemokracii či k omezené demokracii je blízko‘. Ubylo různých karikatur Miloše Zemana. Ačkoliv se blíží prezidentská volba, tenhle pán nebyl středobodem, ani Andrej Babiš ne. Jako by si ‚kolektivní duše‘ vzpomínajících nějak uvědomila, že problém není tak prostý jako ‚Babiš‘ nebo ‚Zeman‘, ale mnohem hlubší, spíš ‚lid‘, ‚my‘, problém jsme my,“ napsal Fendrych.
„Už to nemůžeme házet na jednotlivce, po říjnových volbách opravdu ne. My jsme ten problém, my si nevážíme svobody, faktu, že se Česku dobře vede (ne každému jednotlivci, ale zemi jako celku), že jsme zajištění, zabezpečení, máme kliku, že u nás neřádí teroristé atd.,“ pokračoval.
Češi ve volbách ukázali, že si vlastně moc neváží dosažené svobody. Vždyť se vítězem voleb stal muž, který sloužil komunistickému režimu v ekonomické sféře a v listopadových dnech roku 1989 seděl v Africe a čekal jak to všechno skončí. V roce 2017 sice položil květiny na Národní třídě, ale kdo ví, co si opravdu myslel v roce 1989. Vedle Andreje Babiše slavil 17. listopad také Tomio Okamura (SPD). Ten Tomio Okamura, který místo pravdy a lásky hodlá zakazovat islám a varuje českou společnost před příchodem uprchlíků, míní komentátor.
Tomio Okamura
Prezident Miloš Zeman letos, a stejně tak minulý rok, raději mlčel. Když v roce 2015 vyrazil na Albertov a postavil se vedle velkého odpůrce islámu Martina Konvičky, vyslechl si pořádnou porci kritiky. Prezident Miloš Zeman navíc své prezidentství vystavěl na tom, že objíždí české a moravské kraje a všude, kde může, útočí na sídelní město českých králů a prezidentů Prahu. Komentátor má za to, že Zemanovi 17. listopad k srdci nepřirostl, ten nás radši sune ke komunistické Číně a ne zcela demokratickému Rusku.
Ing. Miloš Zeman
Poněkud zvláštní přišel Fendrychovi postoj Mirka Topolánka. Ten se sice teď hlásí k odkazu Václava Havla, ale když vedl ODS, tak pro něj slovo „pravdoláskař“ bylo takřka nadávkou.
Mirek Topolánek
Na koncertě, konaném na Václavském náměstí u příležitosti výročí sametové revoluce, promluvili někdejší český premiér Petr Pithart či filozof Daniel Kroupa. Varovali před tím, abychom si nenechali vzít svobodu, a to ani svobodu médií. Především Tomio Okamura soustavně útočí na veřejnoprávní média a prezident Miloš Zeman se často přidává, když si dobírá především Českou televizi. Ale i na Václavském náměstí bylo prý cosi v nepořádku. Fendrychovi se ani trochu nelíbilo, že prezidentští kandidáti Jiří Drahoš či Pavel Fischer dostali možnost promluvit k lidem, ale Michal Horáček už promluvit nesměl, ačkoli byl přítomen.
„Že to se svobodou není v pořádku a že ji mohl Jiří Drahoš bránit už u sochy svatého Václava, o tom svědčí kiks, či snad záměr, organizátorů, kteří na Koncertu pro budoucnost nechali mluvit tři kandidáty na Hrad, Jiřího Drahoše, Pavla Fischera a Marka Hilšera, ale odmítli na pódium pustit dalšího uchazeče o Hrad Michala Horáčka, ač byl přítomen. Absurdní, hloupé, vadné. Údajně proto, že neztělesňuje hodnoty 17. listopadu! Mein Gott!“ napsal Fendrych.
I to podle jeho názoru ukazuje, jak moc nám dnes scházejí ideály 17. listopadu v čele s pravdou a láskou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
