V 1. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 6,7 % a díky nízké inflaci vzrostla i reálně o 3,9 %. „Zvyšování mezd je ve srovnání s loňskem mírně nižší, navíc je stále diferencované v jednotlivých odvětvích. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply mzdy o 12 %, v těžbě a dobývání jen o 3 %,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Mzdy zaměstnanců jsou pochopitelně diferencovány i uvnitř odvětví. V ubytování, stravování a pohostinství měla takřka polovina zaměstnanců v loňském roce zúčtovánu hrubou mzdu menší než 24 tis. Kč. V admistrativních a podpůrných činnostech byla takových osob třetina. Na druhé straně 40 % zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech bralo hrubou mzdu vyšší než 80 tis. Kč, v peněžnictví a pojišťovnictví to byl každý třetí a v profesních a vědeckých činnostech každý pátý. Úroveň mezd primárně reaguje na poptávku po pracovní síle a její potřebnou kvalifikaci.
V dlouhodobějším pohledu se struktura zaměstnanosti v Česku výrazně proměňuje pod vlivem celosvětových trendů, stoupající vzdělanosti obyvatel a posunu kariéry do vyššího věku. Zejména přesun z primárního a sekundárního sektoru do služeb a péče je setrvalý. „Za posledních 20 let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 %. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 %, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ vypočítává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Mezinárodní srovnání mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2022, ukazuje kromě přepočtu do společné měny také porovnání v paritě kupní síly. Česko v uplynulém desetiletí předehnaly některé státy východní Evropy, zejména Litva a Estonsko. Vyšší kupní sílu měla průměrná mzda také v Polsku a Rumunsku. Na druhé straně kdysi bohatší Portugalsko má v obou srovnáních průměrnou mzdu nižší než Česko.
ČSÚ dnes také upozornil na změnu v metodě očišťování měsíčních časových řad měr zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity. Přechod na trendcyklus by měl ukázat hladší vývoj v čase a umožnit tak lepší meziměsíční i meziroční srovnání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
