Hnutí SPD Tomia Okamury si možná představovalo lepší vyústění komunální kampaně. Okamurovci do kampaně zainvestovali nemalé peníze, hnutí bylo vidět na ulicích i na síti, mnoho domácností také například obdrželo předvolební noviny SPD.

Přesto jsou výsledky podstatně slabší než před pouhým rokem ve volbách do Parlamentu České republiky. Připravili jsme pro vás jednoduchou tabulku, kde můžete výrazný rozdíl pozorovat. Pro názornost jsme zařadili i čtyři větší statutární města: Havířov, Karvinou, Opavu a Kladno, kde se program SPD v parlamentních volbách setkal s velmi dobrým ohlasem. Do zastupitelstva nyní SPD pronikla jen v šesti krajských městech, nutno ovšem podotknout, že v Plzni a v Karlových Varech od úspěchu hnutí dělily pouhé desítky hlasů. Z tabulky je ovšem evidentní, že strana dosáhla v komunálních volbách přibližně polovičních výsledků oproti situaci před rokem.V Karlových Varech, v Ostravě, ve Zlíně, v Karviné, v Opavě nebo například v Havířově jde o velké ztráty.

Ve zmiňované Plzni chybělo SPD k účasti v zastupitelstvu jen několik desítek hlasů. Na plzeňské kandidátce nechyběl ani devatenáctiletý mladík Jakub Zieba, jehož předvolební plakáty s heslem „Po volbách již zaparkuji!“ se staly terčem posměchu ze strany liberálních médií. Zieba byl dokonce lídrem kandidátky v městském obvodě Plzeň 1, kde strana získala 4,31 procenta a taktéž se nedostala do zastupitelstva.

Podobná situace panovala v Karlových Varech, kde SPD získala 4,92 procenta voličských preferencí. V tomto krajském městě SPD chybělo pouhých 11 voličů k tomu, aby čelní představitelé kandidátky usedli na magistrátu. Poměrně těsným rozdílem unikla okamurovcům účast na vedení města i v Českých Budějovicích, kde získali 4,76 procenta nebo v Liberci, kde volební zisk činil 4,58 procenta. Úspěchy naopak slavili v Brně, v Jihlavě, ve Zlíně, v Ústí nad Labem a v Ostravě. Ve dvou posledně jmenovaných městech atakoval zisk SPD sedm procent.

Přítomnost na radnici si SPD zajistila i v některých velkých statutárních městech, jakými jsou například Havířov (7,39 procenta) nebo Kladno (5,69 procenta). Celkově je však patrné, že výsledek strany zůstal ve stínu úspěchu v loňských parlamentních volbách, kdy strana ve všech výše zmiňovaných městech dosáhla zhruba dvojnásobného procentuálního zisku.

Významní členové hnutí hodnotí komunální výsledky smířlivě. „Výsledek odpovídá tomu, jaký je náš program. Máme program celostátní, navíc i celoevropský, a co se komunálních voleb týče, je tam několik faktorů. Máme voliče především mimo velká města nad sto tisíc obyvatel. Druhým aspektem je, že jsme asi nedokázali propojit místní problémy na komunální úrovni s našimi výraznými osobnostmi. To je i to, proč jsme ve větších městech neuspěli,“ soudí poslanec Radovan Vích. „Na druhou stranu jsme uspěli ve městech, kde jsme to předpokládali, to jsou bývalá statutární, nebo okresní města. Například v Libereckém kraji jsme slavili úspěch v České Lípě, v Jablonci, jednáme o koalici v rámci Jilemnice,“ vyjmenoval Vích místa, kde se SPD dařilo. V celkovém součtu vnímá Vích výsledek komunálních voleb pozitivně.

Fotogalerie: - Ve volebních štábech

„Pravda je, že my jsme také doufali, že obhájíme výsledek z parlamentních voleb, nicméně volební účast byla nižší a domníváme se, že naši voliči prostě ke komunálním volbám nepřišli. Pak samozřejmě si nás lidé spojují více s celostátními a evropskými tématy než s těmi komunálními,“ míní poslanec Jan Hrnčíř.

Kandidát na starostu Prahy 10 Jan Čížek se domnívá, že na konkrétní soudy je příliš brzo. „Je rozdíl v parlamentních a komunálních volbách. Ti lidé šli v parlamentních volbách hodně za značkou SPD, za Tomiem Okamurou, v těch komunálních je to o lokálních lidech. Byly to pro nás první komunální volby, nebyl tu nikdo zkušený. Teď si to všichni zažili a za čtyři roky budou ty výsledky úplně jiné,“ doufá Čížek.

Může být určitý ústup SPD z výsluní dán i tím, že voliči tolik neslyší na téma migrace? „Náš program je jasný, migrace je trvalá a pokračuje, byť tu rétoriku přebraly i jiné strany, podpořily to penězi, osobnostmi. Tady vidím důvod, proč ty volby dopadly tak, jak dopadly. Témata byla všude stejná, byla to bezpečnost, byly to chodníky, byly to komunikace druhé a třetí třídy, to celostátní téma nebylo na komunální úrovni tak dominantní,“ řekl Vích. Poslanec Hrnčíř se domnívá, že migrace není jediným klíčovým tématem, souhlasí však, že obecně je program hnutí SPD spíše zaměřen celostátně. „Určitě to vliv má, proto asi voliči necítili potřebu přijít ke komunálním volbám a podpořit nás,“ dodal Hrnčíř.

Podle Radovana Vícha je problém i v osobě premiéra Babiše. „Andrej Babiš něco jiného říká našim voličům doma a něco jiného říká v zahraničí. Dokud bude u moci Angela Merkelová, tak ta migrace prostě bude. Ten vrchol samozřejmě kulminoval v roce 2015, nyní to možná není součástí každodenních zpráv, ale migrace je trvalá a Evropská unie nemá řešení. Ale souhlasím, Andrej Babiš to téma částečně převzal a uměl to marketingově probrat. On si vybírá programové body zleva i zprava podle toho, jak mu to píáristé poradí, má to podpořené penězi.“

„V Praze jsme migraci vůbec neřešili, měli jsme pouze komunální témata. Hlavním tématem byla bezpečnost ve smyslu zabránění vykrádání sklepů, domů aut. Změna v parkovacích zónách, zdravotní pohotovost, dostatek míst ve školkách, pomoc tělesně postiženým občanům, to byla naše témata. Migrace je téma, které v lokálních kampaních vůbec nebylo,“ vysvětlil Čížek.

Fotogalerie: - Pražské panelstory

Migrační téma ovšem podle dotázaných má potenciál do budoucna. „65 milionů lidí je v pohybu, bavíme se o tom, že někteří jsou v sousedních státech a tak podobně. Azylová řízení v Evropě neprobíhají dobře, neexistuje návratová politika lidí, kteří neprošli tím azylovým řízením, je tu ještě problém slučování rodin. Myslím si, že migrace bude ještě dále pokračovat a je to naše dominantní téma,“ míní Radovan Vích. „To téma je důležité na národní a evropské úrovni, nyní se řeší dublinské dohody, globální pakt o migraci a další věci. Migrace Evropu stále ohrožuje, ale v komunální politice se řešit tolik nedá, to je pravda,“ souhlasil Hrnčíř a vyjádřil názor, že téma migrace bude hrát velkou roli příští rok ve volbách do europarlamentu. S Hrnčířovým pohledem se ztotožnil i Jan Čížek. „Buďto Praha, nebo Brusel, ať si každý vybere. To téma živé je a lidi to trápí,“ dodal Čížek.

Dotázaní poslanci odmítli, že by v rámci strany existovaly spory o financování kampaně. „Jsem členem předsednictva, každý kraj dostal podle své velikosti kredity, které jsme měli. Jako hnutí jsme vydělali 177 milionů a v rámci předsednictva jsme peníze rozdělili krajům. Pak to bylo na nich, aby si oni sháněli své sponzory. Asi není tajemstvím, že jako poslanci, které máme v podstatě ve všech krajích, jsme do toho přispěli zásadním dílem, ale pak jsme si i sháněli sponzory v rámci krajů. Není to o tom, že by byl někdo k příspěvkům nucen,“ řekl Vích a připomněl, že strana má transparentní účet, na kterém jsou transakce dohledatelné. Slova o dobrovolnosti příspěvků potvrdil i Jan Hrnčíř.

Ohledně návrhů na změnu postupu do příštích voleb odpověděli dotázaní vcelku shodně. „Nemyslím si, že by se to mělo dělat zásadně jinak. Budeme ty volby hodnotit až po úterním předsednictvu, nicméně je to potřeba analyzovat – jak je to se členskou základnou, jak je to v některých krajích. Když se podíváte na ty výsledky, tak nejlepší jsme měli na Moravě. A je možné, že v některých českých krajích ta práce s lidmi není taková, jakou by si předsednictvo představovalo. Každý rok máme celostátní konferenci, Tomio Okamura byl zvolen všemi hlasy kromě jednoho, zbytek předsednictva měl podporu kolem 90 procent. Ta podpora tam je. V některých krajích ovšem jsou problémy a je na předsednictvu, aby si s tím poradilo,“ odpověděl Vích s dovětkem, že tyto komunální volby byly pro hnutí premiérou a tak je na výsledky potřeba nahlížet.

Fotogalerie: - Občanský protest v Berlíně, zpestřený Antifou

„Ti, kteří na té kampani pracovali, se poučili, viděli, jak se to dělá, je to perfektní zkušenost. Nemyslím si, že je potřeba něco dělat zásadně jinak,“ míní Čížek. Podle něj je důležité, aby se v rámci hnutí vyprofilovaly lokální osobnosti. „Na nějaké závěry a analýzy je ještě příliš brzo, ale budeme se na to téma určitě bavit. Ty výsledky, které máme, jsou napříč republikou dost podobné, nelze říci, že by to některý kraj dělal výrazně lépe, nebo výrazně hůře, všude jsme oscilovali kolem pěti procent, někde lehce nad, někde lehce pod,“ uvedl poslanec Hrnčíř s tím, že bude potřeba do příštích komunálních voleb podrobněji rozpracovat jednotlivá komunální témata.

Vích, Čížek i Hrnčíř se shodli, že straně mohla uškodit částečná mediální blokáda. „Média nás buďto ignorují, nebo o nás hovoří nějakým způsobem účelově, nebo negativně. Za sebe mohu říci, že co jsme si v tištěných denících nezaplatili, tak to jsme neměli, ostatní strany toto říci nemohou. Pokud na nás byla nějaká reportáž, tak byla cílena spíše negativně, než aby se nás někdo ptal na náš program. To je dlouhou dobu fakt, se kterým se nějakým způsobem snažíme bojovat,“ uvedl Vích.

„Pravda je, že mainstreamová média, když už o nás nějak informují, se snaží dehonestovat naše hnutí. Část veřejnosti to určitě ovlivnilo. Tu jsme extremisti, tu xenofobové, vymýšlejí na nás všechno možné, aby nás co nejvíce znevěrohodnili,“ podotkl Hrnčíř.

Nejradikálnější byl v hodnocení médií Jan Čížek. „To, že nás deník Blesk cenzuroval a Česká televize nás také cenzuruje, to je realita, se kterou se musíme srovnat. Nelíbí se nám to, ale stejné je to i na západ od našich hranic, tam se s tím potýká například AfD v Německu, nebo Marine Le Pen ve Francii, pan Salvini v Itálii, Wilders v Nizozemsku. Snažíme se na lidi působit skrze vlastní komunikační kanály, například přes sociální sítě. Tomio Okamura je o parník nejoblíbenější politik na Facebooku, vydáváme noviny. Média samozřejmě jsou proti SPD,“ řekl Čížek, který sám v oblasti médií podniká.

Ani jeden z dotázaných nemá definitivní recept, jak složitou situaci s médii vyřešit. „My máme dlouhodobě problém s Českou televizí. Česká televize, která nepodléhá ani kontrole NKÚ nepracuje tak, jak by měla. Chtěli bychom změnit i obsazení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, máme i lidi, kteří kandidují do Rady ČTK. Je potřeba, aby byl dán prostor i opozičním názorům,“ dodal Vích. „Nejlepší obranou bude práce pro občany na všech úrovních, kde tu práci můžeme odvést. Čas ukáže, že to je jinak, než jak to média ukazují občanům,“ doufá Hrnčíř.

„Média jsou ovládána vlastníky. Když Blesk vlastní pan Křetínský, oligarcha, který je podle všech informací napojen na ČSSD, tak nejspíš nebude podporovat svoji konkurenci. Mladou frontu vlastní Andrej Babiš, který je majitel ANO, tak nejspíš také nebude podporovat svou konkurenci. Economii vlastní pan Bakala, který je napojen na TOP 09, tak asi zase nebude podporovat svoji politickou konkurenci, to je jednoduché,“ začal o tématu hovořit Čížek.

Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme

Ten se pak ještě zastavil u veřejnoprávní České televize. „Všichni víme, že někteří její novináři mají různé pletky s různými nadacemi a s různými takzvanými neziskovými organizacemi podporovanými Georgem Sorosem, tak asi těžko mohou podporovat svou politickou konkurenci. Podporují Piráty, podporují Praha sobě a tyto subjekty. Co s tím chcete dělat? Mají předem dané zadání, to je dáno mocensky a my se s tím prostě musíme vyrovnat. Jsme v podstatě jako v disentu,“ postěžoval si Čížek.

„Ve chvíli, kdy ti redaktoři na svých osobních profilech vysílají posměšné zprávy na naše hnutí, tak se u nich nemůžeme ani náznakem bavit o nezávislosti, viz třeba Marek Wollner z pořadu Reportéři ČT. To samé Seznam Zprávy, kde pan Šídlo dělá to samé. Ten je navíc placen Janem Čižinským za oslavné články do jeho Hobuletu, tam o nezávislosti nemůže být ani řeč,“ dodal rozzlobený Čížek.

Psali jsme:

Ožrala Kalousek, zloděj zlodějský. Kvůli slavné Babišově sněmovní promluvě podává šéf frakce TOP 09 žalobu

Pusťte na Piráty šílenou Hanu. Já to chci, strašně moc chci. Veselý rozbor pražských voleb

Hlas od Bakaly v reakci na materiál PL: Krúpa žádný soud nevyhrál

Petr Hampl bez obalu o SPD, který prý jediná může něco změnit. Ale je třeba toto

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.