„Ministerstvo nedisponuje souhlasem dotčených osob s poskytnutím jejich osobních údajů,“ tak odpověděla zmíněnému serveru na žádost o zveřejnění jmen vysokých úředníků a jejich loňských odměn vedoucí tiskového odboru Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Když server žádal o stejné informace za rok 2014, úřad poskytl data přesně tak, jak mu ukládá zákon, tedy včetně jmen odměněných úředníků. Nyní ale obrátil právě kvůli tomu, že je redakce následně zveřejnila.
Celý text je ZDE
Plošné zveřejnění odměn je nepřípustný zásah do soukromí úředníků
„Takovéto plošné, neomezené zveřejnění osobních údajů svých zaměstnanců považuje ministerstvo za nepřípustný a neodůvodněný zásah do jejich soukromí. K nutnosti důraznější ochrany svých zaměstnanců ministerstvo přistoupilo i v důsledku negativních reakcí, jimž někteří naši zaměstnanci po zveřejnění informací v loňském roce čelili,“ vysvětluje ještě v odpovědi Roubíčková.
Nicméně podle Pavla Matese, odborníka na právo na informace, platí přesně opak. Nejenže žadatel není povinen sdělit účel, za jakým o dané informace žádá a jak s nimi hodlá naložit. Vysocí státní úředníci navíc musí počítat i s jejich zveřejněním.
Soukromí vysokých úředníků je méně chráněno než jiných lidí
„Jejich soukromí je méně chráněno než je tomu u jiných lidí. Stejně tak musí počítat s tím, že určité informace, které se ho týkají, budou zveřejněny,“ uvedl k tomu Mates.
Podle jeho názoru Nejvyšší správní soud jasně rozhodl, že údaje o platech a odměnách je ministerstvo povinné zveřejňovat. „A to včetně konkrétních jmen. Neplatí to pouze u úředníků z nižších pozic, u kterých není tak velký veřejný zájem. Tam by bylo třeba jejich souhlasu,“ dodal Mates.
Psali jsme:
autor: vam
