Před několika dny jsme v ParlamentníchListech.cz otiskli téměř neuvěřitelný příběh rodiny Lykovových, jejichž otec odvedl z náboženských důvodů svou rodinu počátkem dvacátých let do jižní části Sibiře a na zcela opuštěném místě postavil chatu. V ní ke dvěma synům přibyly dvě dcery a všichni přežili až do osmdesátých let, kdy je náhodou objevila z vrtulníku parta geologů. Poté novinář Komsomolské pravdy Vasja Peskov o nich psal reportáže, které přetiskly snad všechny noviny světa, včetně amerických New York Times či japonských Yomiuri Shinbun s nákladem téměř 20 milionů výtisků denně. Lykovovi se živili a oblékali tím, co jim poskytla příroda, nevěděli nic o Stalinovi, či že byla druhá světová válka. Při životě je udržovala náboženská víra, každý večer jim otec předčítal úryvek z bible. Podle ní je také naučil číst a psát.

Connery v roli Amundsena

To však nebyl jediný výjimečný příběh, který se udál na Sibiři. Možná mnohý z vás četl knihu českého vědce Františka Běhounka Trosečníci polárního moře, či viděl italsko-sovětský film Červený stan z roku 1969 se Seanem Connerym v roli polárníka Amundsena, který před několika dny znovu promítla Česká televize. Popisoval ztroskotání vzducholodi Italia, která se v roce 1928 zřítila krátce poté, kdy přeletěla severní pól. Zachránit její posádku pomohl sibiřský radioamatér Nikolaj Schmidt, jenž jako jediný zachytil jejich volání o pomoc, ač se nacházel 2 400 kilometrů od místa ztroskotání. Na jeho výzvu zamířil k trosečníkům sovětský ledoborec Krasin a přeživší přijal na svou palubu.