Začneme-li rovinou evropskou, tak německá politika dokořán otevřených dveří bez sebemenší kritické reflexe a následné komandování jiných států znamenala pasování se do roviny nejen ekonomického a politického, ale i morálního vůdce Evropy, který de facto s nikým nepotřebuje diskutovat. „Visegrád se této politice, která zcela evidentně vede nejen Německo, ale i Evropu do neřešitelného problému s předvídatelnými riziky a hlubokými sociálními i politickými důsledky, otevřeně postavil,“ dodal Schnur ve svém textu na serveru ČasopisArgument.cz.

Je více než pravděpodobné, že se jedná o odplatu za postoj skupiny zemí V4 v této otázce, míní publicista. Otázkou v tomto případě prý zůstává, do jaké míry by se jí tímto tématem podařilo Visegrádskou čtyřku rozhodit a jakou šanci by měla tuto záležitost posunout z naprosté evropské politické periferie do středu zájmu. „První záleží na Visegrádu samotném, druhé je spíše nepravděpodobné,“ doplnil.

Otazník podle Schnura visí nad možným signálem do Rakouska, které se od německé vítací politiky radikálně odklonilo. „Není ovšem tajemstvím, že právě tam existují síly, které by historii 20. století rády přepsaly a které by Merkelová mohla mobilizovat jako spojence proti kancléři Kurzovi,“ zdůraznil.