My tu řešíme prezidenty, a mezitím Merkelová s Macronem pořádně přitahují šrouby. Řítí se na nás katastrofa, o které nikdo nemluví, varuje ekonom

19.01.2018 21:05

Vypadá to, že současná společnost je rozdělena jako před občanskou válkou. Podle ekonoma Vladimíra Pikory na české politické scéně hazí špínu jeden na druhého, zatímco my nemáme pomalu ani tušení, co se děje v zahraničí. „Merkelová chystá něco, co se nás dotkne naprosto zásadně, ať se naším prezidentem stane kdokoli,“ upozorňuje.

My tu řešíme prezidenty, a mezitím Merkelová s Macronem pořádně přitahují šrouby. Řítí se na nás katastrofa, o které nikdo nemluví, varuje ekonom
Foto: archív autora
Popisek: Angela Merkelová

Velká škoda a také chyba je podle ekonoma skutečnost, že politika potřebuje ženy. „Vidíme to na té naší slavné prezidentské volbě, kde není ani jedna. A podle toho to taky vypadá. Většina žen podle mě o politiku moc nestojí, občas se ale politička urodí a je to pak bomba, ať už v dobrém, či špatném slova smyslu,“ uvedl ve svém komentáři pro server Reflex.cz.

Při pohledu do minulosti za jednu takovou bombu považuje například Margaret Thatcherovovu. „Ta byla neuvěřitelná. Dnes to je Angela Merkelová. Poté, co přinesla své CDU nejhorší výsledek od roku 1949, vypadala beznadějně odepsaná, ale oklepala se,“ řekl. Po několiká měsíčním maratonu vyjednávání totiž dokázala přesvědčit sociální demokraty, aby s ní šli znovu do vlády.

„To je stejně neuvěřitelné, jako by se u nás ANO opět dohodlo s ČSSD, že půjdou společně do vlády, i když poslední společná vláda přinesla sociálním demokratům téměř smrt,“ uvedl pro srovnání ekonom a dodal, že to všechno by bylo navíc na první pokus, a nikoli na několik kol hlasování o důvěře jako u nás.

Alepsoň co se týká vytrvalosti se od ní čeští politici mohou prý ledacos učit. „Němci měli volby o měsíc dříve než my, a až nyní se blíží k dohodě. Ale na rozdíl od nás už mají nejspíš řešení. Volbami téměř odepsaná žena bude opět velet Evropě,“ zdůraznil.

Ten, kdo vytvoření německé proevropské vlády nejvíc vítá, je francouzský prezident. „Je to pochopitelné. Vidí, jak se opět rozbíhá reformní tandem Německa a Francie. A tak spokojeně volá do médií, že potřebujeme ‚více Evropy‘,“ míní Pikora. Nabízí se však otázka, co to „více Evropy“ vlastně je. „Překládám jako víc diktátu Francie a Německa. Diktátu, který se ovšem v Evropě dotkne všech, tedy i nás,“ míní.

Pikora pak nastínil i důkaz, který celou jeho domněnku podtrhává. „Pod spojením ‚více Evropy‘ Macron vidí bankovní unii, tedy jednotný bankovní dohled, jednotné řešení bankovních krizí a společné pojištění vkladů,“ vyjmenoval. Chytrého napadne, že v pozadí toho všeho stojí neutuchající strach z předlužení jihu Evropy. „To, že si někteří voliči myslí, že je dluh Řecka vyřešen, neznamená, že vyřešen je,“ zdůraznil.

Stejně jako Paříž i Berlín velmi dobře ví, že eurozóna je stále rozdělená na předlužený jih a bohatý sever, což pro politickou unii nelze označit za dobrý základ. Dluhová krize na jihu je jako doutnající sopka. „Proto se uvažuje o tom, že euroval, kvůli němuž před pár lety padla na Slovensku vláda, bude změněn z dnešního Evropského stabilizačního mechanismu na Evropský měnový fond,“ řekl. Proto je najednou vidět i ohromný zájem Francie, aby celá EU, včetně ČR, platila eurem.

Původní zdroj ZDE

„Z toho plyne i strašení, že kdo není v jádru EU, toho potká katastrofa. Někdo totiž musí Evropský měnový fond taky platit. A čím víc zemí v něm bude, tím menší náklady zbudou na Francii,“ upřesnil ekonom.

Původně měla Evropa dva dočasné fondy na pomoc v krizi. Ale když se projevilo, že dluh jihu Evropy nemá rychlé řešení, vytvořila permanentní fond, Evropský stabilizační mechanismus. „Evropa přitvrzuje a chce ho nyní ještě víc nafouknout, aby v EU plnil podobnou roli, jakou má v rozvojových zemích Mezinárodní měnový fond,“ doplnil.

Obavy v ekonomovi vzbuzuje i to, že Evropský měnový fond by měl být kontrolován přímo Evropským parlamentem. „Další instituce, úředníci, větší rozpočet a nejasnější kontrola. Když něco neřídí konkrétní jednotlivec, ale několik stovek vysloužilých evropských politiků Evropského parlamentu, přímou odpovědnost nenese vlastně nikdo,“ poukázal Pikora a dodal, že to vše má za cíl přenesení dluhu z jihu Evropy na celou Evropu, včetně ČR.

Očividně evropští vládci pochopili, že problém jihoevropského dluhu je chronického rázu. „Řecko má dnes přes všechnu snahu o pomoc ještě větší dluh k HDP než před krizí. A to navzdory tomu, že část dluhu byla škrtnuta. V dalších zemích to je podobné. Dluh se pouze posunul v čase,“ sdělil a dodal, že je veřejným tajemstvím, že dluh se stal již nesplatitelným.

Macron se proto usilovně snaží, aby vznikl společný rozpočet eurozóny. „Chce společného ministra financí a společné dluhopisy. To je ten největší průšvih,“ varuje se vztyčeným ukazováčkem Pikora. Přes společné peníze prý bude EU natlačena do vzniku jediného superstátu, aniž by to mnozí ve stadiu příprav vůbec pochopili. Macron vyvolává celoevropskou uvěrovou spirálu garantovanou Německem, do níž máme být zataženi i my.

Ačkoliv Merkelová Macronův plán prohlédla a společným dluhopisům se bránila, tak cítí, že když nezaplatí jihu Evropy přístup k levnějšímu dluhu, v další integraci Evropy se nepohne. „Zatímco my se tu přeme o to, co ještě vyplave na prezidentské kandidáty, Evropa je už jinde a řeší mnohem podstatnější věci, které pocítíme víc, než kdo je u nás kladeč věnců. Šrouby se utahují. Tlak na to, aby byli v předlužení Evropy namočeni všichni, roste,“ uzavřel Pikora.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…