Jaký trest si zaslouží vrah dítěte? (pozn.: Jako maximální možnost. Konkrétní případ samozřejmě vždy musí posoudit soudce)Anketa
Podnikatelka Jana Václavíková po ústavním soudu, kam její advokáti podali stížnost, chce, aby nařídil Ministerstvu financí konat v jejím zájmu, tedy vyjednat s rakouským státem odškodnění za zmařenou investici a za zmařenou českou firmu v Rakousku. Podle mínění jejích právníků tak má stát využít platné mezistátní smlouvy.
Premiér mluví bláboly
Premiér Bohuslav Sobotka, na kterého se žena rovněž obrátila, je jiného názor. Míní, že porušení mezistátní smlouvy o ochraně investic má žalovat soukromník a že jí nemůže nijak vyhovět. „K zahájení mezinárodního investičního arbitrážního řízení proti Rakouské republice kvůli jejímu údajnému porušení povinnosti ochrany investice českého občana není Česká republika aktivně legitimována,“ říká premiér Sobotka. Podle jeho výkladu mezinárodní dohoda o podpoře a ochraně investice uzavřená mezi oběma státy v roce 1990, na kterou se Václavíková odkazuje, dává investorům a investorkám právo domáhat se svého nároku přímo proti hostitelskému státu, na jehož území mělo k porušení dojít. Také se může svých nároků dožadovat u mezinárodního rozhodčího tribunálu. „Takový blábol, že porušení mezistátní smlouvy má žalovat soukromník, premiér nemůže myslet vážně. Tím ukazuje, že nás podnikatele považuje za hlupáky,“ reagovala na vyjádření Václavíková.
Jana Václavíková a její advokáti nechtějí ustoupit s tvrzením, že ochrana českých podnikatelů je v rukou státu. Jsou přesvědčení, že ministerstvo mělo iniciovat diplomatická jednání s rakouskou stranou, jejichž výsledkem má být finanční odškodnění české podnikatelky.
Vyvlastnili jí objekt, do kterého investovala
Celý případ vyvlastnění jejího soukromého podniku se táhne již několik let. Česká podnikatelka zakoupila objekt v rakouském Grebmingu, získala povolení jej přestavět na penzion. Po této investici a přílivu českých turistů dle jejích slov její soused, jehož předkům dříve objekt patřil, začal usilovat o jeho získání neetickou formou, „zamořováním“ úřadů stížnostmi a podobně. Například měl docílit toho, že povolení užívání penzionu bylo majitelce odebráno a bylo jí zakázáno používat příjezdovou cestu, čímž bylo znemožněno podnikání. Poté, co vlivem právních a dalších výdajů zůstala žena bez podnikání, a tedy i bez prostředků, došlo k dražbě její zrekonstruované nemovitosti za podmínek, kdy ji získal právě zmíněný rakouský soused za zhruba desetinu hodnoty. Ona byla zadržena policií před konáním dražby, údajně proto, aby nemohla exekuovanou částku vyplatit, a tak dražbu a ztrátu svého vlastnictví odvrátit. „Podle článku 4 mezistátní dohody je vymezeno, že investice investorů jedné smluvní strany smějí být na území druhé smluvní strany vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny jinému opatření jen ve veřejném zájmu, na základě právního postupu a proti odškodnění. Odškodnění musí být poskytnuto bez prodlení a musí být úročeno,“ uvádí mimo jiné právník Josef Červinka.
K ničemu takovému ale nikdy nedošlo a podnikatelka zůstala bez prostředků a bez majetku.
Marvanová mluvila jinak než premiér
Na nejistotě právního výkladu českých představitelů přidává fakt, že jednotný výklad není ze strany ministerstev ani politických představitelů. Například právnička Hana Marvanová, ještě nedávno první náměstkyně ministryně spravedlnosti, v červnu letošního roku konstatovala, že v daném případě má kompetenci výhradně Ministerstvo financí a doporučila, aby právě tento rezort v dané věci postupoval podle mezistátní dohody.
Měsíc po tomto písemném vyjádření náměstkyně ministryně ovšem Ministerstvo financí opětovně odmítlo vyvlastněné podnikatelce Václavíkové vyvolat mezistátní jednání. „Jedná se o porušení odpovědnosti státu. Stanovisko Hany Marvanové považoval za nezávazné,“ diví se advokát Václavíkové, Josef Červinka.
Podnikatelka se nově odkazuje mimo jiné na judikát ústavního soudu, kde Ministerstvo zemědělství porušilo ústavně zaručené právo na stanovený postup podle § 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že i nečinnost je ve smyslu právního úkonu zásahem tam, kde bylo třeba být činným.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš