„Pokusím se jako vždy nabídnout trochu jiný úhel pohledu na ty samotné věci a dát to celé do nějakého kontextu. První věcí, kterou bych zde chtěl zmínit, protože jsem s celou řadou z vás byl v různých televizních debatách, kde jsme mluvili o tom poměrném zastoupení, tak bych rád vysvětlil, co to vlastně je a o jakých tabulkách hovoříme,“ sdělil Nacher.
„Tentokrát jsou varianty 1 a 2. Jedna je podle klubů, kde je ANO, ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. Varianta II: ANO, SPOLU, PirSTAN a SPD. Pro diváky, kteří to pozorují a nevědí, o co jde. Tak když vezmu návrh na největší výbory, které jsou, tak to je 25 členů, kde by podle této tabulky, která je prostě daná, je to jednoduchá matematika, tak hnutí ANO, tam spadá devět poslanců, když by to mělo být po klubech, ODS čtyři, STAN čtyři, KDU-ČSL, SPD tři, TOP 09 dva, Piráti 0. Kdyby to mělo být po těch velkých uskupeních, tak je to 9-9-5-2,“ poznamenal Nacher.
Jste pro zavření hospod a restaurací? (Ptáme se od 10. 11. 2021)Anketa
„Pokud jde o úhel pozice předsedy Poslanecké sněmovny, tak z hlediska toho politického přece víme z minula, že ten předseda z hlediska politické pozice je tam důležitý v momentě, kdy ta koalice je nejistá, nebo kdy je to půl na půl a v zásadě hrozí třetí pokus, který už je na předsedovi Poslanecké sněmovny. To ale v této chvíli také nenastává. Je tady koalice, která deklarovala 108, je tady prezident, který potvrdil, že bude co nejrychleji jmenovat nového premiéra, a také tak učinil. To znamená, že už tady nejsou žádné překážky. Jinými slovy: předseda Poslanecké sněmovny v této chvíli není tou osobou, na které by se to lámalo, kdyby ta koalice měla strach, že se vyčerpají ty dvě možnosti, a pak je to na předsedovi Sněmovny. Takže to je druhý politický důvod, proč by to nemohl být zástupce největšího klubu,“ míní Nacher.
Na post předsedy Poslanecké sněmovny je nominován za hnutí ANO současný ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Legislativní odbor Poslanecké sněmovny však uvedl, že kandidatura ministra a vicepremiéra Karla Havlíčka na post šéfa Poslanecké sněmovny by neměla být připuštěna. Důvodem je právě jeho funkce v současné vládě Andreje Babiše (ANO).
A právě to následně Nacher rozporoval. „Legislativní odbor doslova řekl: legislativní odbor uvádí závěr, že předpokladem pro to, aby poslanec, člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je předchozí zánik členství ve vládě. Toto by mělo být prokázáno nejpozději v okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna přistoupí k volbě předsedy Poslanecké sněmovny, nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit. To jest jeho kandidatura by neměla být připuštěna. Velmi ostré stanovisko. Nejsem tedy právník, ale nabídnu zase ten jiný úhel pohledu. Ale přece ten pohyb je dvousměrný. Ministr může být zvolen předsedou nebo místopředsedou Poslanecké sněmovny, ale stejně tak místopředseda Poslanecké sněmovny nebo poslanec, který je v těch výborech, takže tito poslanci se naopak mohou stát ministry. To jde přece obousměrně. A to se také stalo. Například ministr vnitra Hamáček, Petr Bendl, Cyril Svoboda a další,“ zmínil Nacher s dovětkem, že za něj jde o extenzivní výklad legislativního odboru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
