Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?Anketa
Jak se psalo již na jaře, česká ekonomika je v recesi. Tedy hrubý domácí produkt meziročně poklesl už dvakrát, v prvním i druhém kvartálu roku 2023. Hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář pak upozorňuje, že česká ekonomika se jako jediná v EU nedostala zpět na svou předcovidovou úroveň. Na datech Eurostatu dokládá, že reálné HDP se stále nedostalo na úroveň posledního kvartálu roku 2019. Nejblíže k němu mělo na začátku roku 2022, ale pak se od této úrovně zase vzdálilo.
Skutečný propad však zaznamenala spotřeba. Zatímco reálné HDP je poblíž předcovidové úrovně, spotřeba českých domácností nikoliv, oproti úrovni před covidem je o skoro desetinu menší. Dle dat Eurostatu je v tom Česká republika ojedinělá.
Často se zmiňuje, že česká ekonomika jako jediná v EU se nedostala na před-Covidovou úroveň. Leč ještě horší je vývoj u spotřeby domácností, která se u nás téměř propadla na úrovně z Covidu a mimo jakékoliv srovnání v Evropě.
— Petr Sklenář (@SklenarPetr) October 29, 2023
V grafu každá čára je jedna země, ČR je červená.
1/n pic.twitter.com/lbetuv2ZVU
„V ČR spotřeba domácností tvoří asi 45 % HDP a tím se vysvětluje mnohé. Pří hlubokém propadu spotřeby domácností nemůže růst celkový agregát HDP, když to ostatní položky nevyrovnají,“ vysvětluje ekonom a dodává: „Zní to jednoduše, ale nárůst spotřeby domácností pak zvedne i celkové HDP. Cesta k nárůstu spotřeby nemusí vést přes růst příjmů, ale v českém případě stačí změna spotřebitelského chování.“
3/n
— Petr Sklenář (@SklenarPetr) October 29, 2023
Zní to jednoduše, ale nárůst spotřeby domácností pak zvedne i celkové HDP. Cesta k nárůst spotřeby nemusí vést přes růst příjmů, ale v českém případě stačí změna spotřebitelského chování. pic.twitter.com/5i7pIcW1rv
Má na mysli spoření. V letech 2012 až 2018 Češi průměrně spořili 12 %. V roce 2019 však tento trend začal prudce růst a v covidových letech se dostal do extrémů. Ze zvýšené míry se pak už nedostal. V současné době pak domácnosti spoří o šest procent více, tedy 18 %. Na začátku roku 2022 to bylo 15 %, což ukazuje, že ani tehdy se míra spoření nevrátila a předcovidovou úroveň.
„Normálně míra úspor českých domácností byla 12 %. Během covidu vynuceně vyskočila nad 20 %. Pak klesla, ale letos je stále 18 %, tj. o polovinu vyšší než je normál. Jinými slovy, české domácnosti stále vytváří nadprůměrné úspory a tedy brzdí spotřebu vzhledem k příjmům,“ uvádí Sklenář s dovětkem, že až začnou domácnosti spořit normálně a zvedne se spotřeba, pak se HDP opět zvedne.
5/5
— Petr Sklenář (@SklenarPetr) October 29, 2023
Až začnou domácností normálně spořit (klesnou nad-úspory) => zvýší se spotřeba domácností => zvýší se celkové HDP. pic.twitter.com/VZNbMopjoF
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Nabízí ovšem vysvětlení. Totiž že reálné platy poklesly nejvíce právě v Česku a v Itálii a to celkem o desetinu. Nejvíce se začalo šetřit na potravinách, taktéž o desetinu. „V tom se skrývá riziko, že nezbytné nákupy byly nuceny omezit především chudé rodiny, které za jídlo utrácejí relativně nejvíc,“ varoval novinář. Ale kromě toho Češi šetřili také na domácnosti, kultuře, rekreaci, oděvech a obuvi a také na autech.
Před poklesem spotřeby varoval server Roklen24 už v březnu. Totiž, že nekoresponduje s jinými daty. „Pokud nahlédneme do Barometru úvěrového trhu, naskytne se naprosto jiný obrázek. Nikoliv pokles, ale naopak nárůst v oblasti zadlužení českých domácností na spotřebu. Pro demonstraci si vezměme Barometr ze 3. čtvrtletí roku 2022, který porovnává vývoj zadlužení za jeden rok. V tomto případě ukazuje rozdíl mezi zářím 2021 a zářím 2022. Co se v něm o dluzích českých domácností dozvíme? Že od září 2021 do září 2022 se zvýšil o 5,5 %. Konkrétně o 27,3 mld. Kč. Z původních 501,5 mld. Kč v září 2021, na výsledných 528,8 mld. Kč v září 2022.“
Podle Roklenu není za propadem spotřeby na vině inflace, která byla vyšší v jiných státech, kde se spotřeba tak nepropadla. Ani „blbá nálada“ prý za propadem spotřeby nestojí. Jsou to dle Roklenu příjmy. „Pokud se podíváme na vývoj disponibilního důchodu v ČR a v dalších zemích Evropy, najednou se nám o poklesu české spotřeby udělá naprosté jasno,“ uvádí s tím, že disponibilní důchod, tedy příjem domácnosti šel dle dat ČNB prudce dolů. Také v podstatě nejvíce z celé Evropy.
„Velmi smutnou pravdou je skutečnost, že české domácnosti musely v posledním roce tolik navýšit své zadlužení jen proto, aby byly schopny uhradit běžné výdaje. Především na energie. Za vyšším objemem půjček rozhodně nestojí rozhazovačnost a zbytečně konzumní styl života. Loni jsme si půjčovali hlavně na přežití skokového zdražování,“ konstatuje finančnický server.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.