Zrušením dvou pořadů veřejnoprávní televize – Zaostřeno na Evropu (Focus on Europe) a To se ví – začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Významně bych je od sebe oddělil, ale jedno mají velmi společné. Není náhodné, že jsou zrušeny ve stejný okamžik, kdy začal mít pan generální ředitel potíže s Radou ČT i s politiky. Myslím, že se proti němu pomalu začne obracet i řada dosud loajálních médií, která mu kryla záda. Takže jde o gesto, aby mu nebylo možné něco vyčítat v programové oblasti, když už mu je vyčítáno právem – viz věci, na které upozorňuje paní poslankyně Nevludová – v oblasti účetní a smluvní, což jsou věci zásadní a v každém normálním státě by ten člověk stál před soudem. Ale to my nejsme, a tak si musíme počkat, až to schroustá náš slavný Parlament. Ve finále to skončí tím, že pan Dvořák odskáče na Novu, kterou vlastní jeho zaměstnavatel pan Kellner, ten vývoj je jasný,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zrušení chápe jako gesto, kterým Petr Dvořák vzkazuje oponentům: „Podívejte, vždyť my děláme v programu samé rozumné věci. Odřízli jsme propagandistický program Deutsche Welle, což je německá veřejnoprávní televize a rozhlas, která je už od roku 1953 zaměřena jako propaganda vně Německa. Nevysílá na německém území, ale v běžných jazycích do zahraničí. Do roku 2000 vysílala také česky a slovensky. Tahle stanice je jako Russia Today, Voice of America nebo ještě před pár lety Český rozhlas 7. Je to oficiální hlásná trouba vládní politiky německého státu, a tak je pochopitelné, že kdo se dívá nebo poslouchá Deutsche Welle, tak je informován o tom, co o sobě německý stát chce říkat a jaké názory chce prezentovat o své politice a svých záměrech. Takovým stanicím se v mediologické terminologii říká bílá propaganda, protože je to jasná transparentní propaganda. Všichni vědí, že to je státní hlásná trouba,“ podotýká mediální analytik.
Pro dezinformace Hlídacích psů či Forum24 se ČT nechtělo
Tedy stejně jako při sledování Russia Today nebo při čtení Sputniku či RIA Novosti víme, že to je oficiální státní médium. „Chápeme, že to je to, co chce Rusko říkat do zahraničí. To je naprosto regulérní, je to v pořádku. Ovšem v pořádku není, že Česká televize dlouhých čtrnáct let přebírala pořad, který propagoval Evropu. Kdo se na něj někdy díval, tak ví, že jde o neskutečně hloupý pořad, špatně dělaný, s velmi primitivní propagandou, která je zjevně zcela jednostranná. Pěkný komentář k tomu má Viliam Buchert z Reflexu, který vypisuje konkrétní příklady typu ‚migrace je líčena nikoli jako riziko, ale zásadně jako obohacující jev, který vnáší do Evropy kvalitu a multikulturalismus‘. Stejně tak klimatický – jak píše – alarmismus je prostřednictvím Deutsche Welle propagován a jiné názory jsou vydávány za hloupé. To je stále stejně hloupá propaganda a politika, kterou provádí paní Merkelová už dlouhá léta, a díky tomu její éra už opravdu končí,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Doufá, že snad i v Německu zavládne trošku rozum. Ale zrušení tohoto pořadu nepřikládá tomu, že by k rozumu přišla Česká televize. „Zrušení je dílem toho, že se ČT potřebuje zbavit nějakých zátěží, protože je teď zrovna v nouzi. Ta druhá zátěž – pořad To se ví – byl mimořádně odpudivý a velmi dementní a vůbec nesplňoval to, co sliboval. Čekal jsem, že bude investigativní, že bude odhalovat nesmysly, které některé informační zdroje kolem nás šíří. Jenže potíž je v tom, že kdyby to tak opravdu mělo být, tak by to muselo zasahovat do kruhů blízkých České televizi. Do kruhů všech těch Neovlivní, Hlídacích psů, Forum24 a Manipulátorů, kam by museli jít pro manipulace a dezinformace, protože tam se neustále dezinformuje, manipuluje a často i konspiruje. Objektivní pořad na tohle téma nešlo dělat, tak z toho udělali tu šaškárnu s panem Hámou a s paní Pawlowskou. Výsledek byl naprosto tristní a nekoukatelný,“ kritizuje mediální odborník.
„To se ví“ byla kravina, ale nepochybně štědře honorovaná
Předpokládá, že stopnutí souviselo také s nepatrnou sledovaností, protože úroveň pořadu byla velice nízká. „To jsou takové opožděně splácené dluhy programových pracovníků České televize v zájmu zachování nějakého statusu quo. Ještě mě u pořadu ‚To se ví‘ napadá otázka, kdo o jeho vysílání rozhodl a kdo zaplatí škody. Určitě z něj žádné zisky nebyly, sledovanost zanedbatelná, tak kdo zaplatí takový pořad, jenž byl nepochybně velice štědře honorován tvůrcům, dramaturgům i scénáristům? Ať to někdo vypočítá. Dávám to jako hozenou rukavici, ať se laskavě Česká televize pochlapí a řekne, co těch dvanáct dílů takové kraviny stálo a kdo za to bude postižen a zaplatí to. Dokud toto Česká televize nezačne dělat a nebude se stavět tváří v tvář realitě, tak nepřestane mít potíže, naopak je bude mít čím dál větší. A neochota veřejnosti akceptovat existenci tohoto typu prolhaného média se bude stále zvyšovat,“ míní Petr Žantovský.
Psali jsme:
Na méně známém webu Náš region objevil článek „Karafiátovi Broučci se pro dnešní děti ani dospělé nehodí. Jejich ideálem je bezduchá poslušnost“ od Václava Pavlíka. „Podle toho titulku jsem ho měl nejdřív za humoristický článek. Brzy jsem pochopil, že nikoli. Tak jsem si vzpomněl na to, jak byli Broučci zakazováni za komunistů, protože jde o dílo evangelického duchovního, je prodchnuto křesťanstvím, odkazuje se na křesťanskou symboliku skoro na každé stránce a je to dílo velmi moralistní a moralizující. Kniha provázela dětství mnoha generací, autor ji napsal a vlastním nákladem vydal v roce 1876. Postupně přišla další vydání, byla to velmi úspěšná kniha pro děti i rodinu jako takovou, na které nebylo shledáváno nikdy nic špatného až do nástupu komunismu. A jak je dnes vidět též do rozvíjejícího se liberálního demokratismu v České republice,“ upozorňuje mediální analytik.
Romeo a Julie je špatně, správně bude Romeo a Romeo
Autor článku tvůrci Broučků vyčítá všechno to, co bylo zmíněno. Že byl kněz, že je kniha nábožensky podepřená, že jsou v ní používány náboženské hodnoty jako pokora, věrnost ideálu či věrnost myšlence. „Tedy hodnoty, které byly z velké části cizí komunismu a jsou třikrát tolik cizí dnešnímu režimu. Pan Pavlík vykopal naprosto zásadní válečnou sekyru proti dalšímu symbolu určitých konzervativních hodnot. Proč se Karafiátovi Broučci – táži se v duchu jeho titulku – pro děti nehodí? No proto, že dnes přece žádnou poslušnost, žádnou pokoru, žádnou solidaritu nepotřebujeme. Máme postmoderní dobu, všichni jsou si rovni, všichni mohou dělat všechno – pravda, někteří jsou si rovnější v duchu Orwellowy Farmy zvířat, ale to už je zase jiná kapitola – nicméně všechny hodnoty jsou naroveň a cokoli řeknu, je pravda nebo lež, je to úplně jedno,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Považuje to za totální rozvrat jakéhokoli hodnotového světa. „Tak to je zřejmě ideová opora pana Václava Pavlíka v Našem regionu. Musím říct, že mě zamrazilo, když jsem to četl, protože jsem si uvědomil, že je to úplně podle stejného vzoru, že to je už snad pátý, šestý případ, viz básnička ‚Maminka‘ od Jiřího Žáčka, kdy se ozvaly genderové aktivistky. Čekám, kdy zakážou Romea a Julii, že je to špatně, že by měl být Romeo a Romeo nebo Julie a Julie. Píšou se pohádky o tom, že princ zachraňuje jiného prince a potom jdou vstříc světlým zítřkům. Všechny hodnoty konzervativního světa se likvidují. A tohle je radikální útok na křesťanství. Ačkoli nejsem kalvinista a nejsem evangelík, tak mě to neobyčejně uráží. Je to ovšem příznak toho, že naše společnost jde velmi špatným směrem,“ poukazuje mediální odborník.
Podle většiny komentářů neměly USA na atentát právo
Nelze opomenout téma, kterým žije celý svět, tedy vražedný útok na Kásima Sulejmáního, druhého muže íránského režimu hned po duchovním vůdci ájatolláhovi Alím Chameneím. „Většina komentářů se odehrává v rovině, které lze velmi dobře rozumět, a sice v rovině, že na to Američané neměli právo, protože nejsou ve válečném stavu s Íránem. A tak nelze chápat atentát na nějakého potentáta jako vojenský akt, který většina mezinárodních konvencí uznává, že zabití nepřítele ve válce není vražda. Tato byla zcela jasná, politicky motivovaná. V tomto duchu se nese většina komentářů, některé i v tom obvyklém, častém, pochopitelném a oprávněném duchu, že Amerika to s vývozem svých hodnot vojenskými prostředky ‚malinko‘ přehání. Samozřejmě to přehání už roky. Pamatujeme na Vietnam a další akce, které byly – co čert nechtěl – vždy neúspěšné,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
V jedné studii se dočetl, že doktrína americké zahraniční bezpečnostní politiky není o tom zvítězit v té válce a změnit navždy režim v dané zemi. „Ale jde o to tam vyvolat rozruch, krizi, konflikt a rozvrat, do něhož se pak skvěle vstupuje, investuje, vydělávají se tam peníze a vyváží demokracie. To všechno dávno známe. Já mám rád informace z obou stran. Našel jsem si stránku Gatestone Institutu, kde vyšel článek s titulkem ‚Díky Trumpovi směřuje americká politika správným směrem‘. Autorem je Majid Rafizadeh, už podle jména zjevně člověk arabského původu, o němž jsem se dočetl, že vystudoval Harvard, že je stratég a poradce, politolog i člen správní rady Harvardu. Je to zřejmě ve Spojených státech a především mezi neokony respektovaná postava. A Gatestone Institute jako nevládní organizace, která nemá s americkou oficiální politikou na první pohled nic společného, je nesporně sympatizující vůči Trumpově politice i politice Spojených států tohoto typu,“ všímá si mediální analytik.
Export íránských ideologických principů sympatie nevzbuzuje
V článku Majida Rafizadeha našel několik postřehů, na něž v našich médiích tolik nenarazil. „Například, že Sulejmání aktivně plánoval útoky na americké diplomaty a vojáky v Iráku i v celém regionu. Citována jsou jeho slova americkému generálovi Davidovi Petraeusovi: ‚Měl byste vědět, že já, Kásim Sulejmání, řídím politiku Íránu vůči Iráku, Libanonu, Gaze a Afghánistánu. Íránským velvyslancem v Bagdádu je příslušník mých jednotek Quds. A příslušníkem jednotek Quds bude i jeho nástupce.‘ Dále se tam píše, že jednotky Quds jsou oficiálně duchovním vůdcem Alím Chameneím pověřeny exportem íránských ideologických, náboženských a revolučních principů do zahraničí. Čili jde o vyvolávání nepokojů v jiných zemích. To je něco, co nevzbuzuje moc sympatií vůči panu Sulejmánímu navzdory tomu, že jsem též toho názoru, že ta akce nebyla šťastná právě proto, že nemá opodstatnění v tom, že by šlo o zabití ve válce. Byla to prezentace americké moci,“ uvědomuje si Petr Žantovský.
Mirek Topolánek
Také se doslechl nějaké teorie, že to byla akce Pentagonu a Trump byl v podstatě přinucen, aby to pokryl, protože americký prezident těžko může přiznat, že nevládne svým ozbrojeným silám a že mu udělaly něco za zády. „To by ho zničilo. Nevím, kde je pravda, kdo to vymyslel a kdo to jenom odsouhlasil, ale ta akce vyvolává a bude vyvolávat velké reflexe v celém dotčeném teritoriu. Pro nás je vzdálené a v našich médiích dost často opomíjené, o kterém vlastně nic moc nevíme. Opravdových informací je málo, takže je třeba si hledat z více zdrojů a z obou stran. Tak nabízím Gatestone Institute a tenhle článek jako informaci z druhé strany a nechť si to každý porovná a posoudí sám, jakým směrem geopolitika může jít a co nás asi tak může čekat. A k tomu patří ještě informace, že v rubrice autorů na Gatestone Institute najdete Mirka Topolánka. Je tam sice zastoupen jen jedním dva roky starým článkem, ale ten stojí za to,“ oceňuje mediální odborník.
Topolánek zdůvodnil, proč v Evropě zakázat politický islám
Přitom při čtení Topolánkova článku „Politický islám a právo šaría by měly být v Evropě zakázány“ má člověk pocit, že ho napsal Petr Hampl, Martin Konvička nebo opravdu velice radikální antiislámský protagonista. „Mirek Topolánek v článku velmi rozumně a podle mého názoru skvěle argumentuje, jak právními, tak politickými argumenty, názor, že je naprosto nepřijatelné, aby se v Evropě uhnízdila muslimská komunita způsobem, že může Evropě brzy začít vládnout. To se už děje na jihu Francie, v Londýně a na jiných místech. Jsou to velmi nebezpečné věci, které Mirek Topolánek velmi komplexním a přitom neemocionálním způsobem shrnuje. To by asi každý normální člověk, kterému záleží na budoucnosti naší země i Evropy, podepsal. Tak mi je docela líto, že takové myšlenky se neventilují i jinými způsoby, než je jeden americký neziskový think-tank o mezinárodní politice jménem Gatestone Institute. Doporučuji k přečtení. Topolánka možná ještě víc než cokoli jiného,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
