Paní poslankyně, na semináři a při rozpravě o hospodaření ČT v Poslanecké sněmovně jste patřila mezi nejaktivnější poslance. Jak vnímáte to, že Rada ČT neschválila rozpočet ČT na rok 2020, a zároveň uložila generálnímu řediteli, aby vypracoval rozpočet úspornější?
Vnímám to tak, že Rada ČT si uvědomila, že není možné, aby ČT i nadále hospodařila se ztrátou. Jde o skutečně „bleskovou“ reakci. Radě to trvalo „pouze“ osm let.
Radní své rozhodnutí ale odůvodnili tak, že je potřeba šetřit, aby ČT i nadále hospodařila vyrovnaně.
Kdyby Milion chvilek uspořádal akci kousek od vašeho domu, co byste udělali?Anketa
Opravdu? Tak to jsem jásala předčasně. Skutečnost je taková, že ČT hospodaří od roku 2012 každoročně deficitně. Ztráty se pohybují v řádech stovek milionů korun.
Ve vašem „civilním“ povolání se zabýváte účetnictvím. Jak je možné vykazovat ztrátové hospodaření jako hospodaření vyrovnané?
Jde pouze o účetní kličku. Popíšu ji tak, aby byla pochopitelná i úplnému laikovi. Představte si, že jste zdědil milion a ten jste dal na účet, na který si necháváte posílat i výplatu, jejíž výše je, řekněme, 20 000 korun. Vy ale každý měsíc utratíte 30 000 korun. 20 000 je vaše výplata a 10 000 si vezmete ze zděděné částky. Budete pak tvrdit, že utratíte stejně, kolik jste vydělal – tedy že hospodaříte vyrovnaně – protože vaše výplata je to, co si vyzvedáváte z účtu? Pokud ano, tak byste byl zralý na zbavení svéprávnosti. A takhle se to má s vyrovnaným hospodařením ČT. Dnes se blížíme k okamžiku, kdy peněžní rezerva, kterou v ČT nechal její předchozí management, bude definitivně pryč a dál nebude z čeho vyrovnávat hospodářskou ztrátu.
Je možné, že o tom Rada ČT neví?
Rada ČT si nejspíš uvědomila, že v ČT docházejí peníze a že za to nese zodpovědnost, protože na mizení peněz a dalšího majetku ČT posledních osm let jen koukala a nehnula ani prstem, aby tento trend zastavila. Jak ale radní můžou tvrdit, že hospodaření ČT „má zůstat i nadále vyrovnané“, to nedokážu pochopit. Pokud by hospodaření ČT skutečně vyrovnané bylo, tak by přece nemohly mizet finanční rezervy. Jsou jen dvě možnosti. Buď jsou členové rady naprosto nekompetentní k tomu, aby dokázali posoudit skutečný stav hospodaření ČT, nebo je skutečný stav hospodaření ČT nezajímá. Nevím, která z variant je horší.
Je podle vás postup, kdy se ztrátové hospodaření vykazuje jako vyrovnané, v souladu se zákonem?
Někdo tvrdí, že ano, někdo tvrdí, že ne. Jak to je doopravdy, by ale mohl rozhodnout jen soud. Každopádně; já jsem se ve své účetní praxi s ničím podobným nikdy nesetkala. Takových věcí je ale v souvislosti s ČT víc.
Například?
Například některá výběrová řízení.
Počkejte, buďme konkrétní.
Původně jsem se výběrovými řízeními ČT nechtěla nějak hlouběji zabývat, ale když jsem na semináři slyšela předsedu Rady ČT, jak nám popisoval kontrolní mechanismy v ČT, tak mě ta věc začala skutečně zajímat. Aby bylo čtenářům jasné proč, pokládám za nutné pana předsedu ocitovat. Pan předseda tedy systém kontroly výběrových řízení v ČT poslancům vysvětlil takto:
„Dále ta dozorčí komise provádí kontroly výběrových řízení. Každý rok dozorčí komise zkontroluje několik desítek výběrových řízení a jsou to výběrová řízení nejrůznějšího typu. Jsou to výběrová řízení na ty, dá se říci, velké zakázky, třeba řádově v desítkách milionů korun, ale jsou to i ty takzvaně malé věci, a jak mně bylo vysvětleno, když jsem se nad tím trošku pozastavoval, proč se třeba někdy kontrolují takové zdánlivé maličkosti, tak mně bylo vysvětleno, že právě to je nutné právě proto, aby jaksi nevznikl dojem v té instituci, že se něco nekontroluje. Že když je nějaká zakázka, třeba do sto tisíc korun, že to nebude nikdo kontrolovat. Tak tento dojem nesmí nikdy vzniknout, a proto z těch v tom výčtu těch činností, které dělá dozorčí komise, jsou často věci, které by se mohly někomu zdát, že to je něco za šedesát tisíc korun, něco za sto padesát tisíc a vedle toho jsou milionové částky, takže ta dozorčí komise prostě musí namátkově vybírat všechna možná výběrová řízení, která existují, a kromě toho, že takto se sama úkoluje ta dozorčí komise, tak my ji úkolujeme tím, že my jí dáváme úkol, schvalujeme plán činnosti dozorčí komise. Každé čtvrtletí přesně určujeme, co mají dělat, když kterýkoliv člen Rady České televize má nejasnost ohledně něčeho, může navrhnout, aby dozorčí komise zkontrolovala třeba náklady na vývoj pořadů nebo nějakého konkrétního pořadu, aby zkontrolovala určité věci, a nikdy se ještě nestalo, že by Rada České televize řekla ne, to se nebude kontrolovat. Každý člen Rady České televize má právo navrhnout, ať se kontroluje toto nebo ono, a dozorčí komise to zkontroluje a dá nám výsledek té kontroly. Zástupce dozorčí komise, její předseda nebo jeho zástupce se účastní všech schůzí Rady České televize, pokaždé když máme schůzi, tak dostáváme informaci o těch posledních krocích, které dozorčí komise v tomto smyslu podnikla. Samozřejmě dozorčí komise kontroluje nákup techniky, prodej majetku, to jsou speciální věci, kdy si dáváme zvláště pozor, kdy nakupuje, nebo prodává nějaký majetek, tak samozřejmě k tomu vyžadujeme důkladnou kontrolu té dozorčí komise. Investice všeho druhu. Mám tady samozřejmě výčet všech těch věcí, které dozorčí komise dělá, nechci tím zdržovat příliš dlouho, je toho hodně, ale jak říkám, můžu třeba namátkou tady vybrat, že třeba v poslední době dozorčí komise prověřila například rekonstrukce výměníkové stanice, že elektrické vedení, nákup kamer Sony, dodávka mikrobusů pro středisko dopravy a tak dále. To jsou, to jsou prostě věci, které ona pro nás tímto způsobem kontroluje. Rekonstrukce střechy, že, to jsou, je tam spousta věcí, kde se vyžadují nějaké náklady, a ta dozorčí komise ta výběrová řízení a všechny ty investice kolem toho samozřejmě kontroluje podle našich instrukcí a musím konstatovat, respektive dozorčí komise konstatuje, že nebyl porušen zákon o veřejných zakázkách, že byly dodrženy všechny příslušné předpisy. Tak to je pro nás určitá informace, jak se hospodaří. Já když někdy slyším nebo čtu někde v médiích, že někde někdo říká, že hospodaření České televize není nikým kontrolováno, tak prosím to není pravda, hospodaření České televize je kontrolováno touto dozorčí komisí.“
Myslím, že z uvedeného úryvku každému musí být jasné, že systém kontroly v ČT stojí za pozornost.
Začala jsem si tedy pročítat zápisy z jednání Rady ČT a zaujal mne dotaz, který padl na zasedání dne 28. 6. 2017 k tomu, že ČT přechází na nový ERP systém (Enterprise Resource Planning). V této souvislosti bylo Radou ČT požadováno, aby ji generální ředitel ČT informoval o tomto novém systému, časovém rámci implementace a dalších podrobnostech. Odpověď generálního ředitele zněla, že Rada ČT dostane informace na konci září nebo na začátku října 2017. Prošla jsem tedy všechny zápisy a záznamy do konce roku 2017 a nic takového jsem nenašla.
Generální ředitel tedy zřejmě nad usnesením Rady ČT mávl rukou a Radě ČT to zřejmě bylo úplně jedno. Ti lidé to vše asi pokládali jen za takové nezávislé poklábosení. Rada ČT je ale ze zákona kontrolním orgánem generálního ředitele, a pokud ten neplní úkoly, které mu rada zadala, tak je zákon porušován a v takovém případě má samozřejmě následovat sankce. Jaká byla sankce v tomto případě? Rada ČT odhlasovala generálnímu řediteli ČT mimořádnou prémii ve výši zhruba 2,5 milionu Kč. Ti lidé si z nás všech dělají legraci. Manažer dostane od nadřízeného orgánu jasný úkol, ani se jej nesnaží splnit a nadřízený orgán tomu manažerovi za to dá mimořádnou odměnu… to je možné asi jen v ČT. Navíc výše zmíněná zakázka je v mnoha ohledech pro chod ČT velice důležitá. Jak jsem ale zjistila, tak ona je celkově ve vztahu k zákonu pojata, řekněme, velmi velkoryse.
Poslankyně Ivana Nevludová.
Co myslíte tím „velmi velkoryse?“
Myslím to tak, že se zákonem si v ČT podle všeho moc hlavu nelámou. Soutěžil se ekonomický systém Helios Green. Tendru se zúčastnila pouze jediná společnost, která poté, co celá soutěž byla několikrát zrušena a znova vypisována, tendr vyhrála. Jedná se o firmu Asseco Solutions, a. s. Ta nakonec v tomto závodě s jediným účastníkem zvítězila s nabídkovou cenou 32 700 330 Kč. Na tom je zvláštních hned několik věcí. Když pomineme opakované rušení a vypisování tendru, tak první z nich je cena. Po diskusi s kolegy, kteří se v dané problematice orientují, a mnozí z nich dokonce zmíněný systém mají sami ve svých firmách, je zřejmé, že je příliš vysoká. I přes takto vysokou cenu však byly navíc soutěženy ještě moduly, údržba a další služby, které se tohoto systému týkají. Jedná o následující smlouvy:
26. 12. 2016 548 000,00 Kč, Údržba a podpora modulu Mzdy IS Helios Green 2017
04. 01. 2017 32 700 330,00 Kč, Smlouva o poskytnutí licencí a souvisejících služeb – Dodávka modulárního informačního systému pro podporu výrobních, provozních, ekonomických a manažerských procesů (ERP) ČT
03. 01. 2017 4 500 000,00 Kč, Smlouva o poskytování služeb – Ekonomický a provozní informační systém – podpora provozu a rozvoj
28. 12. 2017 270 000,00 Kč, Poskytování služeb podpory elektronického systému spisové služby ČT, údržby a jeho dalšího rozvoje
28. 12. 2017 1 690 000,00 Kč, Poskytnutí licencí elektronického systému spisové služby, implementace a poskytování služeb maintenance
28. 02. 2018 1 008 000,00 Kč Údržba a podpora modulu Mzdy IS Helios Green 2018–2019
28. 03. 2018 1 658 880,00 Kč, Dodávka licencí MS SQL pro ERP
26. 03. 2019 628 530,00 Kč, Poskytování maintenance MSWQL pro ERP
Docházíme tedy ke smlouvám v celkové výši 43 003 740 Kč. Všechny tyto kontrakty se týkají nákupu a zprovoznění jednoho systému, takže to vše mělo být soutěženo jako jedna zakázka. Pokud nebylo, tak máme důvod se domnívat, že došlo k účelovému dělení zakázky, což je v rozporu se zákonem.
Dále mě překvapilo, že i při tak vysokých částkách museli na implementaci nového ERP systému pracovat také samotní zaměstnanci ČT. To v praxi znamená, že vítězná firma inkasovala od ČT peníze za služby, které za tuto firmu dělali, samozřejmě za svůj běžný plat, zaměstnanci ČT. Cena se tak, pochopitelně zcela mimo soutěž, dále zvýšila o vnitřní náklady na tyto zaměstnance. To ale pořád není všechno. Přesto, že na projektovou podporu při implementaci informačního systému měla podepsaný kontrakt firma Asseco Solutions (otázku, zda a jak moc byl tento kontrakt předražený, nyní už neřešme) a na implementaci pracovali i zaměstnanci ČT, tak bylo vypsáno ještě další výběrové řízení, a to na „odborníka“, který bude tuto implementaci dozorovat. Ani to však ještě není všechno. Když se podíváme na zadávací podmínky této zakázky, tak se v kvalifikačních kritériích požadovaných v rámci soutěže dozvíme následující:
„Dodavatel splňuje kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech realizoval alespoň dvě služby obdobného charakteru a rozsahu. Službou obdobného charakteru a rozsahu se rozumí služba spočívající v řízení projektu implementace Helios Green modulů ekonomika, výroba, zakázky, účetnictví, logistika, majetek a controlling pro alespoň 200 uživatelů v rámci zakázky s celkovou hodnotou alespoň 10 mil. Kč za každou službu.“
Vítězná společnost, tedy firma Leading s.r.o., tyto požadavky rozhodně nemohla splnit.
Proč?
Z kontroly účetních výkazů vložených do Sbírky listin, vyplývá, že v roce 2014 tato firma z prodeje výrobků a služeb nevykazovala žádné tržby, vykazovala pouze tržby za zboží, a to za prodej olivového dřeva. V roce 2015 to bylo stejné a v roce 2016 vykázala příjmy za prodej služeb ve výši 2 159 000 Kč. Pár dní po tom, co jsem o těchto zásadních nedostatcích mluvila ve Sněmovně, za mnou začali chodit někteří poslanci, kteří tvrdili, že prý Společnost Leading s.r.o. prokázala technické kvalifikační předpoklady čestným prohlášením, kdy snad měla doložit řízení implementace Helios Green ve společnostech Elektroline a.s. (rok dokončení implementace: 2016) a BRANO GROUP, a.s. (rok dokončení implementace: 2012). To samozřejmě nelze vyloučit. Pak se ovšem nabízí zajímavá otázka, a to kde k těmto informacím zmínění poslanci přišli. Že by měli do ČT nějaký zvláštní přístup? Asi ano – jiné vysvětlení není možné.
Pak je ovšem namístě další otázka, a to čím za tento zvláštní přístup do ČT zmínění poslanci platí. Že by nějakou protislužbou generálnímu řediteli? Možná by bylo zajímavé se tím zabývat podrobněji. To ale prozatím nechme být. Každopádně pokud vycházíme z veřejných zdrojů, jež jsou jediné skutečně relevantní, tak je jasné, že Leading s. r. o. zkrátka zadávací podmínky nesplnila. V roce 2012 nevyfakturovala podle výkazů ve Sbírce listin za žádné!!! služby. Pro veřejnou soutěž jsou rozhodující doklady, které jsou ze zákona uveřejněny v příslušných registrech, nikoli ty, které snad někdo někomu ukazoval někde na ulici, v kavárně nebo v nějakém kamrlíku na Kavčích horách. Jestli mi někdo bude chtít osvětlit, že to v případě ČT neplatí, ráda se nechám poučit. Za roky 2017 a 2018 jsem výkazy ve Sbírce listin nenašla.
Kteří poslanci za vámi takto přišli?
Zatím je nechci jmenovat. Jednalo se ale o poslance strany, která o transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky křičí nejhlasitěji. Asi to ale nemyslí zase tak úplně vážně.
Mluvila jste o tom, že ve Sbírce listin jste nenašla výkazy firmy Leading s. r. o. za roky 2017 a 2018. Zákon ale mluví jinak, nebo ne?
Ano, je to zákonná povinnost každé firmy. Stojí také za pozornost, že ve své nabídce tato společnost uvádí, že se v oblasti podnikových informačních systémů pohybuje již od roku 1993! Toto tvrzení ovšem výkazy z účetnictví rozporují. Jak už jsem zmínila, do r. 2015 prodávala výrobky z olivového dřeva. A s takovou firmou uzavírá veřejnoprávní televize smlouvu o dozorování implementace systému, který zaznamenává a řídí tok zhruba sedmi miliard korun.
Jsou postupy, které jste zatím popsala, při hospodaření s veřejnými prostředky běžné?
Kdybych si to vše sama neověřovala, tak bych nevěřila, že je něco takového vůbec možné. U této zakázky je také velký zmatek v částkách, které jsou uvedeny v centrálním registru smluv a na veřejném profilu ČT k veřejným zakázkám. Přitom by vše spolu mělo souhlasit do poslední koruny.
Můžete uvést příklad?
V Centrálním registru smluv jsem dohledala, že ČT má s touto firmou smlouvu, a to na 1 950 000,00 Kč ze dne 25. 1. 2017. Podle evidovaných dílčích objednávek, které se vážou k této smlouvě, jsou ale v hodnotách:
za rok 2017 – 1 734 250 Kč
za rok 2018 – 560 000,Kč
za rok 2019 – 525 000 Kč
celkem tedy – 2 819 250 Kč
To ukazuje, že se zhruba o milion přečerpala částka uvedená ve smlouvě. Na profilu zadavatele je však napsáno, že skutečně uhrazená cena je 920 500 Kč, a to za roky 2017, 2018. Dále je tamtéž uvedeno, že je ukončeno plnění smlouvy, jež vznikla na základě veřejné zakázky. Nechápu tedy další objednávku pod stejným číslem smlouvy v r. 2019 na 525 tis. Další smlouva v roce 2019 je na 493 500 Kč. K té je ve stejné výši i objednávka, takže to snad souhlasí. Poslední objednávka je na 295 000 Kč na školení uživatelů agend Helios Green. K té jsem ale na profilu zadavatele nedohledala žádnou smlouvu.
V hospodaření a veřejných zakázkách ČT je zkrátka takový chaos, na jehož základě o skutečném stavu věcí nelze zjistit prakticky nic. Kdyby byl člověk podezřívavý, tak by si až mohl myslet, že jde o záměr. Možná jde ale jen o prachobyčejné lajdáctví a neschopnost managementu ČT, možná také jen o řetězení nešťastných náhod. Každopádně máme tu ještě „náhody“ další.
Bývalým jednatelem společnosti Leading, s. r. o., je pan Dušan Lapčík. Ten jednatelství v lednu r. 2011 přepsal na svou přítelkyni, poté manželku. A schválně, jestli uhodnete, kdo je bývalým členem správní rady společnosti Asseco Solutions, tedy firmy, která vyhrála tu první soutěž?
Je to pan Dušan Lapčík, jemuž členství skončilo, opět jistě shodou náhod, v únoru 2011. Celá tato veřejná zakázka podle všeho byla jedno náhodné a milé setkání několika starých známých u několika desítek milionů veřejných peněz. Peníze jsou však zde ještě tou méně závažnou věcí.
Oč se jedná?
V ČT dlouhou dobu pracovaly vedle sebe dva účetní a provozní systémy. SAP a nově vysoutěžený Helios. Za SAP už několik let zpátky neplatila ČT maintenance podporu, což znamená, že tento systém nereflektoval žádné legislativní změny a Helios zase pořádně nefungoval. Praxe tedy byla taková, že pracovníci ČT pracovali na SAP a všechna data následně překlápěli do Heliosu. Každý IT odborník vám potvrdí, že při tak obrovské migraci dat musí docházet k chybám a ztrátám.
Co to znamená v praxi?
Znamená to, že o některých operacích, které v rámci ČT proběhly a stále probíhají, se pravděpodobně už nikdy nedozvíme. Kdyby někdo, například NKÚ, chtěl ČT zkontrolovat, tak nebude mít co, protože jistá data prostě už nebudou existovat. Zmatky, které jsem popsala, a pravděpodobně i mnohé další, se tak nejspíš nikdy zcela neobjasní.
Netroufám si posoudit, zda jde o záměr. Je však jisté, že kvůli zmizení některých údajů o hospodaření ČT nikdo z vedení ČT nebude plakat.
Všechno to, co popisujete, nejsou zcela jistě veřejně dostupné informace. Jak jste se k informacím o chodu ČT dostala?
Kontaktovali nás někteří pracovníci ČT, kteří se vcelku oprávněně obávají o další osud ČT.
Fotogalerie: - Jednání Rady ČT
Mluvila jste o tom všem s někým, kdo má tyto věci v kompetenci?
V rámci semináře o hospodaření ČT jsem všechny skutečnosti ohledně výše popisované soutěže oznámila předsedovi Rady ČT a zeptala se, zda v této věci přijme nějaká opatření.
Jaká byla jeho reakce?
V zásadě nad tím mávl rukou. Řekl, že jsou to věci, které jsem si jen někde stáhla na internetu, a že on o tom nic neví. Dával najevo, že jsem zřejmě podlehla nějakým, jak se dnes módně říká, dezinformačním serverům. Jenže ty „dezinformační servery“ byly registr smluv, informační systém o veřejných zakázkách. První z nich spravuje Ministerstvo vnitra, druhý Ministerstvo pro místní rozvoj. Dále pan předseda řekl, že jestli chci, tak ať to radě jako občan pošlu, a že se tím snad pak rada bude zabývat.
A poslala jste to?
Neposlala. Myslím, že stačí, že jsem to uvedla na semináři a v rozpravě při projednávání zpráv Rady ČT v Poslanecké sněmovně. Teď je na Radě ČT a popřípadě i na dalších orgánech, aby celou věc došetřily. Já jsem se radši podívala ještě na jiné výběrové řízení. Týká se dopravních služeb. Podle zpráv za tyto služby zaplatí ČT každý rok zhruba 70 milionů, tak mě zajímalo, jak se to soutěží.
Na co jste přišla?
Na tak velký objem finančních prostředků jsem našla výběrových řízení docela málo. Vlastně se dá říci, že pouze jedno, které se tak různě a zajímavě překlápělo. Začnu od začátku.
Dne 25. 5. 2015 byla na taxislužbu uzavřena smlouva se společností SEDOP TAXI PRAHA s. r. o., ve které je uvedeno, že ČT je oprávněna objednávat jednotlivé služby u dopravce až do celkové hodnoty 20 000 000 Kč souhrnně za celou dobu trvání smlouvy, jež se uzavírá na dobu určitou, a to do vyčerpání tohoto limitu.
Dne 19. 12. 2016 byl však podepsán dodatek k této smlouvě, kdy dochází k předčasnému ukončení smlouvy o přepravě z důvodu, že dopravce nemůže nadále poskytovat služby v množství a kvalitě vyžadované ČT, a tato smlouva končí k 28. 2. 2017.
Byla tedy vypsána nová soutěž. Cena byla kalkulována na čtyřleté období v hodnotě necelých 13 milionů. Jediným účastníkem tohoto řízení byla společnost HALOTAXI, s. r. o., se kterou byla podepsána smlouva dne 10. 8. 2017, a to na dobu neurčitou. Již za čtyři měsíce od podpisu smlouvy, tj. 22. 12. 2017, dochází k podpisu dodatku této smlouvy z důvodu, že společnost HALOTAXI, s. r. o., prodala část firmy společnosti HALOTAXI – TRANSPORT, s. r. o. Tyto společnosti jsou personálně propojeny. Toto je podle zákona o veřejných zakázkách možné pouze v případě, že nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.
A zde to začíná být docela zajímavé. Když se podíváme do Sbírky listin, tak z rozvahy a výkazu zisku a ztrát této společnosti zjistíme, že v roce 2017 došlo zřejmě k nákupu těchto vozidel prostřednictvím leasingových společností, neboť se společnost silně zadlužila. Uvedená společnost skončila v dubnu tohoto roku v konkurzu, kdy celková hodnota přihlášených pohledávek činí přes 26 milionů korun, mezi věřiteli jsou právě ony leasingové společnosti.
Jenže ČT si přece nemusí hlídat a různě zjišťovat, v jaké kondici je dodavatelská firma, není to tak?
Je jasné, že úkolem ČT není hlídat hospodaření svých dodavatelů, ale přece jenom v dnešní době si firmy hlídají, s kým budou spolupracovat – tedy pokud jsou ty firmy dobře řízené.
Nejčistějším řešením v tomto případě by zřejmě bylo to, které bylo použito v případě předchozím. Když společnost SEDOP nebyla schopna plnit zadání ČT, tak od smlouvy odstoupila a bylo vypsáno nové výběrové řízení. U společnosti HALOTAXI, s. r. o, se tak nestalo, i když už společnost musela vědět, že na tom není ekonomicky dobře. Nebylo vypsáno žádné nové řízení, ale pouze podepsán zmíněný dodatek s tím, že nová nástupnická společnost HALOTAXI – TRANSPORT, s. r. o., přebírá veškerá práva a povinnosti původní smlouvy. To, že tato společnost splňuje kritéria smlouvy podle dodatku, údajně ověřilo oddělení centrálního nákupu ČT. A nyní se opět podívejme do smlouvy a pak do Sbírky listin.
Ve smlouvě je požadováno, aby firma disponovala 40 vozidly střední třídy a 20 vozidly prémiové třídy. Ve Sbírce listin najdeme u firmy HALOTAXI-TRANSPORT k 31. 12. 2017 aktiva ve výši 4,5 mil. Kč a žádné dlouhodobé závazky, což znamená, že firma neuzavřela žádné úvěrové smlouvy na nákup vozidel.
A nyní se podívejme podrobněji na kritéria smlouvy. Ta jsou následující:
„Dopravce se zavazuje, že pro poskytování služby bude po celou dobu účinnosti Smlouvy disponovat minimálně 60 vozidly, z čehož minimálně 40 je vozidel střední třídy a 20 vozidel vyšší střední čí prémiové třídy (A6, BMW5, Mercedes E apod. s ohledem na vyráběné modely). Stáří vozidla nesmí přesáhnout 6 let a maximální počet najetých km vozidla nesmí být vyšší než 220 tis. km. Seznam vozidel tvoří Přílohu č. 4 této smlouvy.“
Zmíněnou přílohu jsem v registru nenašla, ale asi to není moc důležité. Když se podíváme na aktiva firmy a vozový park, jímž má podle smlouvy disponovat, tak nám vychází, že každé její auto má hodnotu maximálně 75 000 Kč. Otázkou je trochu slovo „disponovat“, které nemusí nutně znamenat „vlastnit“, ale protože není k dispozici příloha, výsledku se asi nedobereme. Nejsem odborník na auta, ale podle mého názoru cena vozů požadovaných smlouvou je řádově úplně jinde. A protože ve smlouvě není zmiňována ani možnost účasti třetí osoby, tak jsou namístě dvě otázky. Zaprvé: čím vlastně ta firma pro ČT jezdila? Za druhé: co a jak kontroloval centrální nákup ČT? Ale nechme to být – třeba má tento dopravce obrovské slevy u prodejců aut nebo používá operativní leasing. Daleko zajímavější je ale jiná věc.
Cena v této soutěži byla kalkulována na čtyřleté období v hodnotě necelých 13 milionů. ČT ale podle zpráv o hospodaření utratí za dopravu ročně zhruba 70 milionů Kč, což je za čtyři roky 280 milionů. Máme zde tedy zhruba 270 milionů korun, které se utratí bez soutěže, a kdybychom to brali od roku 2012, tak už jsme někde okolo půl miliardy. Navíc před rokem 2015 jsem na dopravní služby nedohledala soutěž vůbec žádnou…
Vysvětlil to někdo z rady nebo managementu ČT?
Vysvětlení se poslancům dostalo několik a musím říci, že jsou, řekněme, poněkud zvláštní. Předseda Rady ČT pan Bednář to například vysvětloval tím, že ta částka je tak vysoká a nejde soutěžit proto, že jsou v ní i svačiny pro zaměstnance ČT, kteří jedou pracovně někam mimo budovu ČT. Pan ředitel Dvořák tvrdil, že náklady na dopravu zahrnují i náklady na dopravu při natáčení mimo Prahu, a jako příklady uvedl seriály v Krušných horách a Beskydech s tím, že tam se na dopravní služby dělají separátní výběrová řízení. Žádnou takovou veřejnou soutěž jsem ale nenašla. Třeba se jednalo o desítky výběrových řízení malého rozsahu, těžko říct, proč některé zveřejní, jiné nikoliv.
Na volebním výboru pan Dvořák zase tvrdil, že si v těchto případech dělají jakási vnitřní výběrová řízení. Něco takového však zákon nezná a upřímně řečeno, po tom, co o hospodaření ČT vím, si ani nechci představit, co takové „vnitřní výběrové řízení ČT“ znamená. Dále pak Dvořák tvrdil, že by dopravní služby po Praze a mimo Prahu dohromady soutěžil rád, ale že to nejde. To může, ale také nemusí být pravda a právě veřejná soutěž by na to odpověděla nejlépe. Pan Dvořák rovněž tvrdí, že náklady na dopravní služby jsou vlastně také náklady na stravování a ubytování a že ani to nejde soutěžit. To opět může, ale nemusí být pravda a jenom vypsání soutěže by nám dalo skutečnou odpověď. Je také potřeba říci, že spojovat náklady na ubytování, stravování a dopravu s tím, že to vše nelze soutěžit v jednom řízení, velmi silně zavání slučováním nesouvisejících plnění s cílem vyhnout se soutěži, což je opět nezákonné. A znova připomínám, že se pohybujeme v řádech stovek milionů korun. V hospodaření a v kontrole hospodaření ČT je zkrátka jeden veliký zmatek a jasné je jenom to, co řekl generální ředitel Dvořák na semináři ve Sněmovně: „Finanční zdroje ČT nějakým způsobem mizí a je potřeba najít řešení.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
