Německý poradce překvapil: Vítačka Merkelová podlehla panice. Uprchlík stojí 135krát víc než doma. Mladí odvážní muži, co měli na pašeráky

30.05.2017 7:22

Německé kancléřce je jejími kritiky i po téměř dvou letech vyčítáno její rozhodnutí otevřít hranice uprchlíkům. Naděje na změnu migrační politiky Angely Merkelová se upírají směrem k jejímu poradci Paulu Collierovi.

Německý poradce překvapil: Vítačka Merkelová podlehla panice. Uprchlík stojí 135krát víc než doma. Mladí odvážní muži, co měli na pašeráky
Foto: archív autora
Popisek: Angela Merkelová

Ekonom z Oxfordu Collier byl jedním z nejtvrdších kritiků Merkelové. Vyčítal ji zejména to, že rozhodnutí otevřít hranice fakticky zapříčinilo smrt mnoha tisíců uprchlíků. Na rozdíl od mnoha jiných však údajně argumentoval natolik přesvědčivě, že se stal součástí týmu jejích poradců. Collier však není nikým neznámým. Působil například v čele Světové banky a je považován za respektovaného odborníka na ekonomiku afrických zemí i migraci.

Collier je rovněž respektovaným autorem celé řady publikací. Zejména jeho knihy „Exodus. Jak migrace mění svět“ a „Miliarda nejchudších. Proč se některým zemím nedaří a co s tím?“ se staly světovým bestsellerem. Osmašedesátiletý absolvent oxfordské university má v oblasti migrace osobité názory, a proto bylo pro mnohé velkým překvapením, že si Merkelová za svého poradce vybrala právě jeho. Mimo jiné je zapřísáhlým kritikem uprchlických táborů.

„To je všechno, co se Úřad Vysokého komisaře OSN naučil za šedesát let práce s uprchlíky. To je všechno, co mohou nabídnout. Upjaté modernistické peklo v podobě jednobarevných uprchlických táborů,“ konstatoval Collier s neskrývaným hněvem a opovržením na jedné ze svých aktuálních přednášek. S posledními sedmdesáti lety, dle jeho názoru, naprosto chybné globální migrační politiky, účtuje ve své poslední knize „Gestrandet“.

Celý text v němčině je ZDE.

Podle Colliera je současná migrační krize výsledkem mnoha chyb, kterých se mezinárodní společenství v oblasti migrace dopouštělo a stále dopouští. Vše podle jeho názoru začal už v roce 1951, kdy spatřila světlo světa Ženevská úmluva, která zaručuje právo na azyl všem politicky pronásledovaným osobám. „Uprchlíci navíc mají dlouhé desítky let na výběr ze tří špatných možností. Mohou přežívat v táborech, živit se ilegálně ve městech, nebo riskovat životu nebezpečnou cestu do Evropy,“ říká profesor.

„Rozhodnutí německé vlády neuzavřít přes stovkami tisíc uprchlíků hranice nebyl morální čin, ale panická reakce. Klíčová vláda v Evropě učinila krok pod vlivem přepjatých emocí. Být štědrý přece samo o sobě nemůže stačit. Naše zodpovědnost musí záležet na moudrých a předem promyšlených rozhodnutích,“ plísní i dnes Collier německou federální vládu, byť je jejím oficiálním a ze státního rozpočtu placeným poradcem.

„Otevření hranic přineslo mnoho negativních důsledků. Mladí lidé byli do Evropy posláni svými rodiči, aniž by byl nějak chráněni. Na kontinent se dostaly ilegální cestou stovky tisíc lidí z Afriky. Ostatně také proto nakonec došlo k brexitu,“ soudí Collier a za nejdůležitější považuje, aby Evropa chránila své vnější hranice. „Neexistuje nic jako právo na migraci z ekonomických důvodů. Ze sedmi miliard lidí na světě pouze jedna miliarda žije ve vysněných zemích. Svět je rozdělen na národy, a to také dává smysl.“

Podle profesora z Oxfordu by se nicméně uprchlíkům pomáhat mělo. Ale úplně jinak, než tomu bylo doposud. „Politici i média se soustředí jen na 10 % migrantů, kteří se dostanou do nejbohatších zemí. Ale zapomínají přitom na zbylých 90 %. Tedy na 65 milionů lidí, kteří nemají domov. Německá ‚vítací kultura‘ tak byla značně selektivní, protože největší šanci dávala mladým a odvážným mužům, kteří měli peníze pro pašeráky.“

Hlavním argumentem Colliera je to, že péče o uprchlíka stojí v Evropě 135krát víc, než by tomu bylo u něj doma. „Proto musí bohaté země svoji finanční pomoc investovat přímo v těch rozvojových zemích. Nikoli však tím, že je pošlou do uprchlických táborů, kde akorát kvete frustrace a radikalismus. Uprchlíkům musí být umožněno legálně pracovat ve městech. Bohaté země musí vytvořit pracovní místa poblíž krizových regionů a zřídit tam speciální ekonomické zóny. Pomoc uprchlíkům se musí stát součástí globalizace,“ navrhuje Collier.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kurdové? O těchto jejich krocích se nepíše, říká Spencerová o době před vpádem Turecka

10:45 Kurdové? O těchto jejich krocích se nepíše, říká Spencerová o době před vpádem Turecka

Živé štíty, takovou roli měli dle Spencerové američtí vojáci, kteří měli takto chránit kurdské jedno…