Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
Posunout se do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou ovšem nejde podle jeho slov pouze se středoškolsky vzdělanou populací. Zvýšit počet absolventů vysokých škol jde podle něj různými způsoby, laťka se ale nesmí za žádnou cenu snižovat. „O technické vysoké školy studenti zrovna nějaký velký zájem nemají. Přitom jsou to technické obory, kde by se studenti mohli přetavit ve vědce, konstruktéry, designéry,“ upozorňuje Hnát.
Začínat by se s dětmi tímto směrem mělo už v mateřské školce. „Vzbuzovat v malých chlapečcích a holčičkách zájem o techniku by se mělo v mateřských školách,“ dodává, že ve vědce děti dozrají za 20 nebo 30 let.
„Všichni bychom měli začít opravdu tvrdě makat, jinak makat. To je ten problém, včetně vzdělanosti naší populace,“ uvádí a přibližuje a rozvíjí myšlenku: „Když jsem řekl makat, nemyslel jsem, že snad jsou všichni líní a musí pracovat tvrdě, ale struktura naší ekonomiky bude jiná. Budou to, pokud se to povede, jiná pracovní místa,“ dodává.
Ekonomie je zajímavá v tom, že říká, že když zmizí tato pracovní místa s nízkou přidanou hodnotou, vznikne víc jiných nových míst, těch ,správných‘ – ale pozor, ne pro ty stejné lidi,“ podotýká, že vytvořit podmínky pro takové změny musí politici ve spolupráci s firmami. „Hnacím motorem musí být jednoznačně byznys a firmy, ale role vlády je tady nezastupitelná,“ míní ekonom.
Fotogalerie: - Blažkovy chvilky
Vláda musí v tomto směru zastávat role směrovače, motivátora a stratéga, ale zbytek je vždy v rukou byznysu. „Je to samozřejmě i o tom, že nejen podnikové výdaje na vědu a výzkum, ale i vládní výdaje na vědu jsou u nás nižší, než by měly být,“ říká Hnát.
Všímá si toho, že české firmy jsou ale spokojeny s tím, že jsou jen montovny. „Nejsme schopni říct ani ten náš cíl, jen říkáme, že krize nějak přejde a zase budeme tím spolehlivým dodavatelem Německa,“ dává za příklad.
To ukázal například průzkum, kde se podnikatelů ptali, zda jsou spokojeni ve své pozici dodavatele německého průmyslu. Jejich odpověď byla, že dvacet let tvrdě dřeli, aby nám Němci začali věřit. Aby si vzali nás, a ne Maďary, Poláky, Slováky. Nerozumí pak tomu, že jim najednou tvrdí, že je špatně, že je Česko montovna.
Při všech problémech, které vláda dnes neumí řešit, je dobrý čas volat po strategických krocích? „Ano, je. Zaprvé nepodceňujme národní plán obnovy z Evropské unie. To se tu také moc neříká, že nám Evropská unie něco dala, protože k ní máme vztah typu - ,to je přece nějaké divné'. Ale dala nám spoustu peněz na digitalizaci, infrastrukturu a reformy. Když se nad těmito věcmi zamyslíme, může většinu té digitalizace udělat stát sám se sebou a udělat se na tom s firmami. Tam není potřeba něco moc vysvětlovat běžnému člověku, jemu se začne zvyšovat kontakt se státem,“ dal za příklad ekonom Hnát, který souhlasí s tím, že se současné vládě nedaří prodávat jakékoli pozitivní kroky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
