Bárta shledal, že koronavirus a opatření spojená s ním ukázal, že jeho teorie o pádu civilizací jsou, bohužel, správné. Společnost se dle něho skokově proměnila a do světa, který byl před předtím se už asi nevrátí. Také ve své profesi zjistil, že archeologie je dost politická věda. „De facto popisuje věci, které tady byly, jsou a budou. Jak je společnost uspořádaná, jakým způsobem funguje stát, jakým způsobem se společnost vyrovnává s osobními ambicemi, jak fungují elity, co to ty elity jsou, jaký význam mají levné zdroje energie nebo naopak nedostatky energie pro vývoj civilizace, jak se ta společnost vyrovnává se změnou životního prostředí,“ uvedl. Právě proto je to podle něho důležitá věda.
„Myslím si, že prožíváme – ne v řádu let a měsíců, ale v řádu dní a týdnů – velkou transformaci,“ pravil v pořadu Bárta k současnému vývoji a jako velká plus dal rozvinutou vědu nejen v ČR a schopnost sdílet informace. A citoval geologa Václava Cílka, dle kterého je virus „přátelský“, tedy že nemá velkou smrtnost, na rozdíl například od moru nebo španělské chřipky. A položil otázku, kam povedou opatření, která jsou podle něho velice represivní a sledují čínský model. Dodal, že na Tchaj-wanu se vláda po epidemii SARS připravila, místní dodržují přísná hygienická pravidla a nosí roušky, ale život jde dál.
Také řekl, že v krizi se ukázalo, co je ve státní správě nefunkční, ale vláda se neměla ke změně. „Je to systém veřejných nákupů, zakázek, kdy sám ministr vnitra řekne, že systém byl takový, že nám neumožnil prakticky nic koupit. Pokud to říká člen vlády o zákonech, které ta vláda schvaluje a na kterých ten stát stojí, tak mi to přijde hodně důležité a neměli bychom tyhle momenty zapomenout,“ apeloval archeolog. Poznamenal, že právě tady je šance k obnově a ke změně k lepšímu.
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Doufal, že nyní, když mají lidé čas na přemýšlení, tak dojdou k tomu, že jsou i jiné hodnoty než ekonomický profit za každou cenu. „Abychom přemýšleli, zda opravdu chceme být závislí na okolním světě úplně ve všem,“ upozornil egyptolog a dodal, že planeta je provázaná a nelze vytvářet izolované ostrůvky. „Ale opravdu chceme všechno dovážet z Číny? Opravdu chceme většinu našich potravin, počínaje jablky a konče sýry, dovážet? Nemohli bychom začít něco vyrábět než jen automobilové součástky?“ ptal se.
Kritizoval logistický systém Just in time, ve kterém se téměř netvoří zásoby a vše se dá objednat z logistického řetězce. Tento systém je velice sofistikovaný a dle Bárty se teď ukázalo, jak je zranitelný. „Ty státy na to byly naprosto nepřipravené, ještě koncem ledna debata o přípravě našeho státu na blížící se epidemii byla shozena pod stůl, přestože světoví epidemiologové mluvili o tom, že to nebude lokální věc,“ vytkl Bárta nikoliv vládě, ale hlavně poradcům vlády.
„Je to tristní stav naší závislosti, kdy my nejsme schopni vyrobit téměř nic, je to tristní stav fondu hmotných rezerv, který byl tak relativizován v posledních letech, že si de facto nikdo nemyslel, že hraje nějakou roli,“ kritizoval Bárta. Ale pochválil společnost, že se opět nastartovalo lidství, že si lidé opět pomáhají. „Možná i proto, že vidí, že není všechno jen o excelových tabulkách, má dáti, dal a kolik mi to vynese,“ podotkl.
„Chybí mi takový lidský tón. Není možné jen lidem říkat, co všechno se zakazuje, spíš se snažit je motivovat, že je to v zájmu nás všech. Ne hrozit,“ poučoval Bárta o tom, jaká by za krize měla být komunikace. A vyzdvihl projev Borise Johnsona, který podle něho právě motivoval, apeloval a kolem něho stáli vynikající vědci.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
Bárta poznamenal, že v případě velkých krizí elity, které do nich vstupují, už z nich nevycházejí. Možná podle něho dojde k obnově klasických politických stran, které jsou nějak ukotvené. „Také si všimněme, že některé politické strany, stejně jako některé neziskové organizace, úplně zmizely z toho veřejného prostoru. Když vezmu Piráty, neziskovky – nebudu jmenovat. To je zajímavý fenomén, který určitě bude analyzován,“ pravil Bárta a dodal, že ho mrzí neviditelnost primátora Hřiba. Jako pozitivní zhodnotil, že už pravděpodobně skončí praxe, že se do úřadů jmenovali političtí nominanti, a do úřadů se dostanou profesionálové, kteří projdou přes odbornou, nikoliv politickou komisi.
Až koronavirus odezní, tak podle Bárty projde Evropská unie velkou krizí. „A bude muset projít zásadní reformou. Pokud jde o vedení, tak bych ho vyčíslil nulou. A to je možná ještě příliš pozitivní hodnocení. Myslím si, že Evropská unie naprosto selhala v tomto ohledu. A přesto, že jsem zastánce této myšlenky, tak je velice smutné, jak Brusel de facto dobrovolně odešel do limba, mlčí a nic nedělá. Občas něco řekne, ale je to vždy se zpožděním x dní. A to má být ten nejlepší orgán, který má určovat tón vývoje evropského společenství. To je v tuto chvíli velice špatná zpráva,“ prohlásil na závěr egyptolog Miroslav Bárta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
