První otázka byla, zda nepozvání určitých lidí na vyznamenávání na Hradě nebylo nedůstojné. Jiří Ovčáček znovu zopakoval, že to byla laskavost vůči několika málo jedincům, kteří v minulosti pozvánky demonstrativně trhali nebo přes sociální sítě hlásili, jak demonstrativně nepřijdou. Prý dotyčné ušetřili „bezesných nocí“ a uvažování, zda mají, či nemají vydat tiskové prohlášení. Průběh oslav podle Ovčáčka ukázal, že to vůbec nebylo na závadu. Jednalo se podle něj zhruba o 20 lidí, které by možná „pálily prsty“ při přijetí pozvánky.