Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Rozhovor Pavla s tchajwanskou lídryní má hned několik podobností jako ten s Trumpem, jelikož i americkému prezidentovi Cchaj Jing-wen roku 2016 volala, aby mu gratulovala k vítězství v amerických volbách a Trump tehdy upozorňoval na „úzké ekonomické, politické a bezpečnostní vazby“ USA s Tchaj-wanem.
Právě na ekonomickou spolupráci s Tchaj-wanem nyní ukázal podobně jako někdejší americký prezident i Pavel, když ukázal, že Praha má mnohem lepší ekonomické vztahy s Tchaj-pejí než s Pekingem. „Tchaj-wan je dnes bezpochyby mikročipovou velmocí,“ zmínil například jedno ze stěžejních odvětví.
Zvolený prezident ČR pro Financial Times po výhrůžkách Číny uvedl, že státy Evropské unie by se měly zbavit iluzí o Číně, a prohlásil, že Česko se již nebude „chovat jako pštros“ kvůli rozdílným zájmům s Pekingem. „To je to, v čem musíme mít jasno: Čína a její režim není v tuto chvíli přátelskou zemí, není kompatibilní se západními demokraciemi v jejich strategických cílech a principech,“ řekl Pavel s tím, že to je „prostě fakt, který musíme uznat“.
„Jsem si vědom některých… potenciálních hrozeb, ale zároveň opravdu nevidím žádné porušení zásad pro vztahy mezi Českou republikou a Čínou,“ dodal Pavel.
Pavel pro Financial Times také naznačil, že Peking se dle něj mohl snažit o zklidnění konfliktu na Ukrajině, místo toho se však do rozhodnutí Moskvy ohledně napadení sousední země, nikterak nezapojil. „Čína měla nepochybně šanci mít silný hlas při ovlivňování ruských rozhodnutí, tuto šanci ovšem nevyužila,“ podotkl Pavel, že Čína „zůstala stranou“.
Pavel se vyjádřil i k budoucímu rozvoji zahraniční spolupráce. Zmínil, že v rámci EU vidí prostor pro rozvoj Visegrádské čtyřky a tedy pro posílení spolupráce mezi Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
Co se týče spolupráce s Budapeští, Pavel nezakrývá určité obavy z rozhodování tamního premiéra Viktora Orbána. Pavla například nepotěšilo dění v maďarské armádě. „To, co jsem v Maďarsku v posledních letech viděl, byla postupná koncentrace moci kolem Viktora Orbána a omezování všech, kteří měli jiný názor,“ řekl Pavel při zhodnocení situace kolem změn důstojníků v maďarské armádě.
K Ukrajině pak zmínil, že „před několika měsíci nikdo nečekal, že dojde k široké dohodě o vyslání tanků, a nyní je závazek na více než 300 tanků“. Dle Pavla tak v otázce dodávek dalších zbraní napadené zemi bude záležet na situaci na bojišti, a nikoliv na tom, že by bylo vyslání určitých zbraní od počátku do konce striktně zakázáno. To se dle Pavla týká i zvažovaných stíhaček.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.