„Pamatuji si to. Rodiče byli politicky angažovaní, i když proti systému, plakali oba. Já jsem to v těch 14 letech tak fatálně nechápal. Tu noc jsme probděli,“ vzpomínal Kocáb ve vysílání ČT24. „Pražské jaro se nejevilo jako neslušnost, podobně se to jevilo jako perestrojka. Zdálo se, že komunistický režim se chce vydat demokratizační cestou. Já,jak jsem to vnímal, byl to přirozený proces. A ta okupace byla rána z čistého nebe,“ dodal.
Vzpomněl taky na 50. léta, kdy se vraždilo, zabíjelo. „Normalizace bylo něco, co začalo po procitnutí toho národa. Už samozřejmě nebyla tak tvrdá. Ale to tvrdé jádro kolem disidentů, Charty 77 bylo pronásledováno velice intenzivně. Já jako student jsem na to narážel, dokonce jsem se dostal do situce, kdy jsem byl trestně stíhán,“ řekl s tím, že odpor podle něj mohl být tvrdší. „Ale komunistická politika také nebyla tak tvrdá, narozdíl od 50. let,“ dodal.
„Svoboda národa něco stojí. Od roku 1939 byla okupace permanentní. Nakonec jsme si to vybojovali. Myslím si tak, že je potřeba si 21. srpen připomínat. Máme za sebou krátké období 27 let a dá-li bůh, tak to udržíme. I když to také není jisté,“ uzavřel svá slova Kocáb.
„Připomínat by se to asi mělo. Jen nevím, jestli tím způsobem, že vojáci nosí věnce. Neboť, pokud vím, v té době vojáci seděli v kasárnách,“ pozastavila se nad podobou pietního aktu Šustrová. Zároveň sdělila, že rozhodně nesdílí názor, že by se to připomínalo příliš.
„Bylo jasné, že to jinak nemůže skončit. I když Pavel Tigrid po několika málo letech psal o tom, že kdyby nepřišla ta sovětská armáda a zpřátelená vojska, tak že by museli komunisti zasáhnout. Protože tenkrát nechtěl napsat, že přece Kreml to potlačil. To byl přeci Alexandr Dubček, který podepsal zákonná opatření, na jejichž základě byli demonstranti ze srpna 1969 tři neděle v policejní cele. Přeci to byli všechno titíž lidé, kteří v Moskvě, kromě Františka Kriegla, moskevské podepsali protokoly. To byli přece ti vůdčí představitelé pražského jara, kteří hlasovali pro dočasný pobyt vojsk,“ dodala Šustrová.
A měl podle ní Západ dělat víc? „Byla tu vyvážená velmocenská politika, bylo to těžké. Co měli dělat? Měli rozpoutat válku? Co by z toho Československa zůstalo? Nevím, co měli dělat. Když to teď vidíte s Ukrajinou, s Gruzií, je to těžké. Mezitím se aspoň dohrabalo k těm sankcím,“ dodala Šustrová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
