K jeho cestě k protinožcům odpovídal v druhé polovině hodinové besedy v klatovském kulturním domě.

Žádný výlet, ale práce!

„Občas jsem slyšel názor, jestli to byl úžasný výlet a zdali jsem si jej tam užil, že jsem vyměnil zimu a odjel za sluncem. Já jsem byl v Austrálii po dlouhé době, protože přede mnou tam byl Václav Havel. To, co je tam pro nás důležité, je nejenom, že tam máme přes 30 000 krajanů. Tito lidé jsou nejenom bránou pro nás byznys nejen v Austrálii, ale i na Novém Zélandě a jsou také dobrou zpětnou vazbou. Jsou to úžasné země v tom, že by si klidně mohly říci, že jsou na druhém konci světa, oddělené spoustou vody, a co je nám po problémech Evropy, tak vždy, když jsme tady vyrobili problém, tak nám šly pomoci. Ať už to bylo v první světové válce – mnozí si pamatují Galipoli – nebo ve druhé světové válce, kolik tady padlo Australanů a Novozélanďanů, anebo ve všech dalších problémech, které jsme si v Evropě nebo Severní Americe vyrobili, a oni nám stáli po boku. Mně je velmi sympatické, že to dělají proto, že věří, že je to správné. Mají to nastavené tak, že když se někde děje něco, co je v rozporu s jejich hodnotovým viděním světa, tak se tomu postaví. Z toho bychom si mohli vzít trochu inspirace pro sebe, protože i když my jsme tady a problémy se nás týkají, tak se k nim občas stavíme, že  s nimi nemáme nic společného a ať si je vyřeší ten, který je způsobil. Teď mám na mysli třeba Ukrajinu nebo i jiné země,“ uvedl prezident. 

„Další věc, kterou bych k této cestě zmínil, je to, že s tím, jak se svět stává díky technologiím menší, tak i tamní byznys se stává mnohem bližším a třeba právě taková cesta našim firmám otevřela cestu ke spoustě příležitostí, takže i cesty na druhý konec světa, byť vypadají jako výlet, tak výletem rozhodně nejsou, protože kdo by viděl ten můj program, tak by to asi absolvovat nechtěl, ale této zemi přináší naprosto konkrétní užitek,“ konstatoval za potlesku auditoria Petr Pavel.